KRÁLOVEHRADECKÝ

ULIČNÍK

Databáze ulic

ID Název ulice
Typ objektu Datace Popis
1 17. listopadu Hradec Králové Ulice 1972 Název ulice připomíná 17. listopad 1939, kdy nacisté po studentských protestech proti okupaci uzavřeli české vysoké školy. Po demonstraci na památku Jana Opletala, který zemřel po říjnových zásazích, nacisté popravili devět studentských vůdců a tisíce dalších deportovali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Tento den, jenž se stal symbolem odporu studentů proti totalitě, byl vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva a dodnes připomíná boj za svobodu a vzdělanost.
2 A. Malé Třebeš Ulice 1979 Anežka Malá (1910–1942), rozená Mládková, byla ve Smiřicích narozená česká komunistická odbojářka, původním povoláním dělnice v prádelně a cukrovaru, která se během druhé světové války zapojila do ilegální činnosti proti nacistické okupaci. V roce 1941 byla zatčena gestapem, vězněna v Hradci Králové, Drážďanech a Berlíně, a 24. listopadu 1942 popravena gilotinou ve věznici Plötzensee. Její životní příběh je příkladem odvahy, obětavosti a odporu proti totalitě.
3 Adolfa Doležala Malšovice Ulice 1992 Adolf Doležal (1898–1978) byl v Kuklenách narozený český malíř a grafik, autor plakátů, četných knižních a časopiseckých ilustrací, jenž maloval rovněž pohledy na stará zákoutí Hradce Králové v duchu pozdní nápodoby impresionismu.
4 Akademika Bedrny Věkoše Ulice 1992 Pojmenováno podle Jana Bedrny (1897-1956), klíčové osobnosti československé chirurgie a kardiochirurgie a spoluzakladatele Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Byl průkopníkem chirurgické léčby plicní tuberkulózy a v roce 1951 provedl v Hradci Králové první úspěšnou operaci chlopně. Jednalo se spolu s ulicí Jana Černého, která na ulici Akademika Bedrny přímo navazuje, o jednu z hlavních cest, která spojovala tehdy ještě uzavřené město Hradec Králové s vesnicí Věkoše. V roce 1992 došlo k rozdělení ulic, přičemž ve Věkoších byla ulice pojmenována podle Jana Černého, zatímco v Hradci Králové zůstala ulice Akademika Bedrny.
5 Akademika Heyrovského Hradec Králové Ulice 1972 Jaroslav Heyrovský (1890–1967), český fyzikální chemik a objevitel polarografie, získal v roce 1959 jako první Čech Nobelovu cenu za chemii. Studoval v Praze a Londýně, kde se začal věnovat elektrochemii, a v roce 1922 vyvinul metodu polarografie využívající rtuťovou kapkovou elektrodu, přičemž spolu s Masuzó Shikatou sestrojil polarograf pro automatický záznam měření. Jeho objev, uplatňovaný v chemii, medicíně i průmyslu, vedl k založení Polarografického ústavu ČSAV.
6 Akátová Malšova Lhota, Malšovice Ulice 1979 Akát neboli trnovník je dřevina dovezená do Evropy ze Severní Ameriky po roce 1603.
7 Albertova Hradec Králové, Pražské Předměstí Ulice 1929 Eduard Albert (1841–1900) byl významný český chirurg, univerzitní profesor a literát, narozený v Žamberku. Působil jako přednosta chirurgické kliniky ve Vídni, kde se zasloužil o rozvoj postupů antisepse a ortopedie, díky čemuž se stal uznávanou autoritou v evropské medicíně. Vedle lékařské kariéry byl aktivním překladatelem, básníkem, jakož i mecenášem české kultury, přičemž podporoval řadu umělců a vědců.
8 Ambrožova Hradec Králové Ulice 1939 Ambrož Hradecký (†1439) byl husitský kněz, kazatel a politický vůdce, který vedl orebity a později sirotčí svaz, čímž učinil Hradec Králové významným husitským centrem. Spolupracoval s Janem Žižkou, účastnil se jednání v Basileji vedoucích k Basilejským kompaktátům a po nástupu Zikmunda Lucemburského se postavil proti jeho vládě, což ho donutilo k útěku. Zemřel v Kolíně jako jeden z posledních představitelů radikálního husitství.
9 Anenské náměstí Kukleny Náměstí 1999 Název náměstí je odvozen od nedaleko se nacházejícího barokního kostela zasvěceného svaté Anně, jenž byl postaven minority v letech 1777–1784 podle návrhu architekta Matyáše Walcha a který je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka; Svatá Anna, jež byla údajnou matkou Panny Marie, a tudíž tak i babičkou Ježíše Krista, je uctívána jako patronka matek, manželství a šťastného porodu, přičemž její jméno znamená „milostiplná“ či „laskavá“.
10 Antala Staška Nový Hradec Králové Ulice 1962 Antal Stašek (1843 – 1931), vlastním jménem Antonín Zeman, byl český spisovatel, politik a právník. Jeho dílo bývá spojováno s dělnickým hnutím. Také byl otcem Ivana Olbrachta.
11 Antonína Dvořáka Pražské Předměstí Ulice 1962 Antonín Dvořák (1841–1904) byl český hudební skladatel světového významu, narozený v Nelahozevsi. Proslavil se symfoniemi, komorní hudbou, koncerty i operami, přičemž jeho Novosvětská symfonie patří k nejhranějším dílům klasické hudby vůbec. Vyučoval na pražské konzervatoři a působil i jako ředitel Národní konzervatoře v New Yorku, kde ovlivnil americkou hudební tvorbu. Jeho tvorba vychází z českého folklóru, který dokázal propojit s romantickým hudebním jazykem.
12 Antonína Petrofa Nový Hradec Králové Ulice 2016 Antonín Petrof (1839 – 1915 ), hradecký rodák, zakladatel světoznámé hradecké továrny na klavíry a pianina PETROF, která patří k nejvýznamnějším průmyslovým podnikům v historii města.
13 Baarova Pražské Předměstí Ulice 1943 Jindřich Šimon Baar (1869–1925) byl v Klenčí pod Čerchovem narozený katolický kněz, spisovatel a básník, představitel tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Pocházel ze selského rodu, studoval gymnázium v Domažlicích a teologii v Praze, kde byl roku 1892 vysvěcen na kněze. Působil jako duchovní v různých českých obcích, mimo jiné v Ořechu a Klobukách, a aktivně se zapojoval do snah o reformu církve. Po vzniku Československa vedl Jednotu katolického duchovenstva, ale kvůli odporu církevní hierarchie se roku 1919 dobrovolně penzionoval a zbytek života strávil ve svém rodném kraji.
14 Balbínova Hradec Králové Ulice 1945 Bohuslav Balbín (1621–1688) byl český spisovatel, historik, pedagog a jezuita, narozený v Hradci Králové. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého baroka a jako vlastenec se stal obhájcem českého jazyka v době rekatolizace. Proslul zejména Rozpravou na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého, v níž hájil kulturní a historickou hodnotu češtiny. Ve svých historických dílech zdůrazňoval význam českých zemí a jejich tradic, čímž ovlivnil pozdější národní obrození. Zemřel v Praze a byl pohřben v kostele Nejsvětějšího Salvátora.
15 Banskobystrická Plačice Ulice 2007 Nazev ulice je spojen s partnerským městem Hradce Králové na Slovensku a to Banskou Bystricí .
16 Baťkovo náměstí Hradec Králové Náměstí 1990 Leopold Batěk (1856–1936) byl český lékař, komunální politik a kulturní organizátor. V Hradci Králové působil jako městský radní pro zdravotnictví a kulturu, náměstek starosty Františka Ulricha a soudní lékař. Výrazně se zasloužil o rozvoj městské hygieny, zdravotní osvěty a kulturního života, mimo jiné založením Palackého čítárny a podporou městského divadla. Byl známý jako výborný rétor a aktivní člen městské samosprávy, kde působil až do roku 1927.
17 Bekova Plotiště nad Labem Ulice 1946 Ulice není, jak se na první pohled zdá, pojmenována podle herce Josefa Beka, nýbrž podle Josefa Beka (1899-1944), plotišťského občana a poštovního úředníka, zapojeného do protinacistického odboje v Petičním Výboru Věrni Zůstaneme, který byl zatčen, dne 7. května 1943 odsouzen za velezradu 8. září 1943 oběšen ve věznici Plötzensee. Bohumil Dejmek uvádí, že byl zavražděn v koncentračním táboře Buchenwald, což není správná informace. V ulici Petra Jilemnického je jeho jméno na pomníku obětem 2. světové války.
18 Bělečská Malšova Lhota Ulice 1939 Ulice jdoucí směrem k Bělči, dnešní obci Běleč nad Orlicí, na níž navazuje tzv. Bělečská cesta. Samotný název Běleč značí vykácené (světlé, bílé) místo v jinak hustém tmavém lese.
19 Bělečská cesta Nový Hradec Králové Lesní cesta 1. polovina 20. století Název lesní cety vyhází ze směru komunikace k obci Běleč nad Orlicí
20 Bendlova Nový Hradec Králové Ulice 1942 Karel Bendl (1838 – 1897) byl český skladatel a sbormistr, spolu s Bedřichem Smetanou a Antonínem Dvořákem byl nejoblíbenějším skladatelem 2. poloviny 19. století.
21 Bezejmenná Plotiště nad Labem Ulice Ulici lze nalézt již na Indikačních skicách z let 1826–1830 a je tak jednou z nejstarších ulic v Plotištích. Svůj název získala podle svého charakteru, kdy ji nebylo možno nijak popsat, přičemž jí tento pomístní název již zůstal.
22 Bezová Malšova Lhota Ulice 1979 Bez neboli šeřík je keřovitá dřevina zahrnující v Čechách rostoucí bez černý, bez hroznatý, či bylinu bezu chebdího.
23 Bezručova Pražské Předměstí Ulice 1929 Petr Bezruč (1867–1958), vlastním jménem Vladimír Vašek, byl v Opavě narozený český básník, původním povoláním poštovní úředník, který se proslavil jedinou, ale zásadní básnickou sbírkou Slezské písně. Jeho dílo, ovlivněné symbolismem a českou modernou, vyjadřovalo sociální a národní útlak obyvatel Slezska a řadí ho mezi tzv. anarchistické buřiče. Během první světové války byl vězněn kvůli podezření z autorství protirakouské básně. Po odchodu do výslužby žil v ústraní a zemřel v Olomouci ve věku 90 let.
24 Bidlova Hradec Králové Ulice 1946 František Bidlo (1895–1945), český kreslíř, karikaturista a politický satirik, působil v levicových tiskovinách jako Rudé právo, Trn či Avantgarda, v nichž proslul protifašistickými karikaturami s prvky výrazného sarkasmu. Za okupace byl zatčen gestapem, vězněn v Terezíně, kde se nakazil tyfem, a krátce po osvobození zemřel v pražské nemocnici. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.
25 Bidlův park Hradec Králové Park – František Bidlo (1895–1945), český kreslíř, karikaturista a politický satirik, působil v levicových tiskovinách jako Rudé právo, Trn či Avantgarda, v nichž proslul protifašistickými karikaturami s prvky výrazného sarkasmu. Za okupace byl zatčen gestapem, vězněn v Terezíně, kde se nakazil tyfem, a krátce po osvobození zemřel v pražské nemocnici. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.
26 Bieblova Slezské Předměstí Ulice 1961 Ulice, nacházející se v průmyslové čtvrti, byla v roce 1945 přejmenována z Třebízského na Zádušní – spisovatel získal svou ulici na Pražském předměstí. V roce 1961 bylo usnesením MěNV Hradec Králové rozhodnuto, že název Zádušní neodpovídá dnešní době a v souvislosti s desátým výročím básníkovy smrti bylo rozhodnuto o přejmenování na Bieblovu. Konstantin Biebl byl český básník a prozaik lyrické, snové orientace. Mezi jeho významné básnické sbírky patří Nový Ikaros či S lodí, jež dováží čaj a kávu.
27 Blahoslavova Slezské Předměstí Ulice 1940 Ulice je pojmenována podle Jana Blahoslava (1523–1571), moravského kněze a biskupa Jednoty bratrské, literáta, vzdělance, pedagoga a představitele domácího reformačně orientovaného humanismu. Ulice byla jednou z prvních cest spojujících dnešní třídu SNP a Bratří Štefranů. V roce 1937 byla přejmenována na Masarykovu.
28 Blažíčkovo náměstí Pražské Předměstí Náměstí 1946 Oldřich Blažíček (1887–1953), akademický malíř a významný představitel moderní české krajinomalby, proslul obrazy Vysočiny i chrámových interiérů doma i v zahraničí. Studoval na uměleckoprůmyslové škole a AVU, od roku 1927 do 1948 byl profesorem malby na ČVUT, vystavoval v Evropě i USA a jeho díla, jako První jarní den či Staronová synagoga, jsou součástí významných sbírek. Své vzpomínky zachytil v knize Mládí na Vysočině.
29 Blodkova Třebeš Ulice 1935 Vilém Blodek (1834–1874) byl v Praze narozený český hudební skladatel, flétnista, klavírista a pedagog, představitel českého hudebního romantismu. Studoval na Pražské konzervatoři, kde se později stal profesorem hry na flétnu, a proslavil se zejména operou V studni (1867). Jeho život tragicky ukončila duševní nemoc, kvůli níž poslední roky strávil v ústavu v Kateřinkách, kde také zemřel ve věku 39 let.
30 Boční Svobodné Dvory Ulice 1951 Ulice je pojmenována podle své polohy k Dvorské ulici.
31 Bohdanečská Svobodné Dvory Ulice 1951 Název ulice odkazuje na osadu Bohdanečské Dvory, které byly v roce 1850 včleněny do Svobodných Dvorů. První zmínka o Bohdanči pochází z roku 1565.
32 Bohuslava Martinů Pražské Předměstí Ulice 1962 Bohuslav Martinů (1890–1959), český skladatel z Poličky, studoval na pražské konzervatoři a působil v Paříži i USA, kde také vyučoval. Jeho tvorba inspirovaná českým folklórem zahrnuje opery, balety, symfonie i komorní hudbu, mezi nejznámější díla patří Julietta či Otvírání studánek. Zemřel ve Švýcarsku, jeho ostatky byly později převezeny do rodné Poličky.
33 Boleslavova Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice odkazuje na české knížecí jméno Boleslav, které připomíná především dvě významné historické osobnosti, a to Boleslava I. Ukrutného (asi 915–972), českého knížete, jenž upevnil samostatnost českého státu a položil základy jeho hospodářské i vojenské moci, a Boleslava II. Pobožného (asi 932–999), který navázal na jeho vládu, podporoval křesťanství a roku 973 založil pražské biskupství.
34 Bono publico Hradec Králové Schodiště 1810 Jedná se o kryté empírové schodiště v Hradci Králové, propojující Velké náměstí s třídou Komenského, jehož název „pro blaho lidu“ odkazuje na původní účel – usnadnit přístup mezi centrem a podhradím. Vzniklo na místě Rybářské fortny, empírovou podobu získalo roku 1839, tvoří ho čtyři ramena s odpočívadly a věžičkami s kopulemi, a je hodnoceno jako kultivovaný projev spojující estetiku s funkčností. Od roku 1964 je kulturní památkou, v letech 2017–2019 prošlo rekonstrukcí s moderním osvětlením a hudebním ozvučením.
35 Borová Svinary Ulice 1987 Ulice je nazvána podle borovic, které v ulici rostou.
36 Borovinka Plačice Ulice Ulice nese název podle lesa Borovinka, kterým částečně ulice prochází.
37 Botanická Hradec Králové Ulice 2002 Ulice směřuje k Botanické zahradě léčivých rostlin Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové, založené roku 1969 pro výuku botaniky a produkci léčivých rostlin. Od roku 1992 je samostatným pracovištěm, od 2005 členem Unie botanických zahrad ČR, rozkládá se na 2,5 ha a pěstuje přes 500 druhů, slouží k výuce, výzkumu i mezinárodní výměně semen. Veřejnosti nabízí komentované prohlídky, sbírkový skleník, střešní zahradu, rozárium, sbírku pivoněk, fytoterapeutický systém, naučnou stezku a další expozice.
38 Bozděchova Pražské Předměstí Ulice 1942 Emanuel Bozděch (1841–1889) byl český dramatik, překladatel, novinář a divadelní kritik, narozený v Praze. Proslul historickými a společenskými hrami jako Baron Goertz či Z doby kotillonů, které byly ve své době velmi populární. Působil jako dramaturg Prozatímního divadla, později jako referent v německých novinách, a jeho tvorba se vyznačovala kritickým pohledem na společenské konvence. V roce 1889 záhadně zmizel, pravděpodobně spáchal sebevraždu skokem do Vltavy.
39 Boženy Němcové Pražské Předměstí Ulice 1922 Božena Němcová (1820–1862), rozená Barbora Panklová, byla významná česká spisovatelka a představitelka národního obrození, která prožila dětství v Ratibořicích. Proslavila se zejména knihou Babička, inspirovanou vzpomínkami na svou milovanou babičku. Navzdory těžkému životnímu osudu a chudobě vytvořila díla, která se stala základem moderní české prózy.
40 Brandlova Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice je pojmenována podle českého malíře Petra Brandla (1668-1735) jednoho z nejznámnějších představitelů českého baroka. Byla jednou z prvních cest spojujících dnešní třídu SNP a Bratří Štefranů. Původně nesla svůj název po kazateli Janu Husovi (1369-1415). V ulici se mimo jiné nacházel sirotčinec.
41 Bratří Čapků Hradec Králové Ulice 1955 Karel Čapek (1890–1938), český spisovatel, dramatik a novinář, proslul díly jako R.U.R. (poprvé použil slovo „robot“), Válka s mloky, Krakatit či trilogií Hordubal – Povětroň – Obyčejný život. Studoval filozofii, působil v Lidových novinách, byl blízkým přítelem T. G. Masaryka (Hovory s TGM), psal i pro děti (Dášeňka, Devatero pohádek) a angažoval se proti fašismu. Zemřel na zápal plic 25. prosince 1938, krátce před okupací, a je pohřben na Vyšehradě; Josef Čapek (1887–1945), český malíř, grafik a spisovatel, spolu s bratrem Karlem vytvořil díla jako Ze života hmyzu a je autorem slova „robot“ pro hru R.U.R.. Ve výtvarném umění přešel od kubismu k civilismu, proslul knihou Povídání o pejskovi a kočičce, a za protifašistickou činnost byl vězněn v koncentračních táborech, kde zemřel krátce před koncem války. Symbolicky je pohřben na Vyšehradě.
42 Bratří Štefanů Slezské Předměstí Ulice 1990 Ulice je jedna z nejstarších na Slezském předměstí a sloužila zejména jako spojení mezi Hradcem Králové a Třebechovicemi pod Orebem. Ve třicátých letech 20. století se ulice jmenovala po obrozenci Františku Palackém. V roce 1942 se ulice přejmenovala na Hlavní, aby byla vzápětí o rok později přejmenována na Sudetskou (Sudeten Strasse). V roce 1945 byla přejmenována zpět na Hlavní a o rok později byla na počest osvobození přejmenována na třídu Rudé armády. Dne 26. září 1990 byl schválen nový název ulice, pojmenovaný po bratrech Štefanových (Benignus Štefan (1918–1943) a Ivan Štefan (1914–1943)), letcům RAF, kteří z této ulice pocházeli.
43 Brněnská Nový Hradec Králové, Hradec Králové, Třebeš Ulice 1962 Název ulice vyhází ze směru komunikace k městu Brnu.
44 Brožíkova Nový Hradec Králové Ulice 1946 Ulice je pojmenována po Václavu Brožíkovi (1851–1901), českém malíři, jednom z nejvýznamnějších představitelů historické malby 19. století. Proslul monumentálními plátny jako Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým nebo Defenestrace pražská, která výrazně přispěla k utváření českého historického povědomí.
45 Břetislavova Pražské Předměstí Ulice 1943 Břetislav I. (mezi [1002–1005]–1055) byl český kníže z rodu Přemyslovců, který vládl na Moravě od roku 1029 a v Čechách od roku 1034 až do své smrti. Byl nemanželským synem knížete Oldřicha a proslul jako schopný válečník a politik, přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“. Významně zasáhl do dějin výpravou do Polska (1038–1039), odkud přenesl ostatky sv. Vojtěcha do Prahy, a vydáním tzv. Břetislavových zákonů, které měly upevnit křesťanské mravy a státní správu. Zemřel při výpravě do Uher a byl pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě; Rovněž Břetislav II. († 1100) byl český kníže z rodu Přemyslovců, který vládl v letech 1092–1100 jako nejstarší syn krále Vratislava II. a Adléty Uherské. Usiloval o upevnění knížecí moci, omezil pohanské zvyky, vyhnal slovanské mnichy ze Sázavského kláštera a prosazoval latinský obřad. Pokusil se zrušit stařešinský zákon ve prospěch svého mladšího bratra Bořivoje, čímž vyvolal dynastické spory. Zemřel násilnou smrtí – byl zavražděn u hrádku Zbečno při návratu z lovu.
46 Březhradská Březhrad Ulice 1979 Název tato páteřní ulice nese podle svého umístění v místní části a bývalé vesnici Březhrad. Ulici lze dohledat již na indikačních skicách v první polovině 19. století, samotná vesnice však existuje již od raného středověku. První zmínka pochází z roku 1227 a vesnice nese svůj název podle hráze, která ji chránila před povodněmi. Proto se ve starších listinách můžeme kromě současného názvu dočíst i názvu Přehradí nebo Předhradí. Ves původně patřila místnímu klášteru, ten byl však během husitských válek vypálen. V roce 1976 byla ves připojena k Hradci Králové.
47 Březová Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice je dnes pojmenována podle bříz, které v ulici a jejím okolí rostly.
48 Břidličná Svinary Ulice 1987 Ulice je pojmenovaná podle naleziště břidlice v blízkém kopci.
49 Buková Kluky Ulice Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Novém Hradci Králové. Neodkazuje na skutečný výskyt buku v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
50 Bunkrovka Nový Hradec Králové Lesní cesta Název lesní cesty pravděpodobně vychází z bývalých muničních skladů, které se na jejím okraji nacházely.
51 Buzulucká Hradec Králové Ulice 1962 Buzuluk, město v Orenburské oblasti Ruska, se stal místem vzniku 1. československého samostatného polního praporu (1942–1943), později přeměněného na 1. československý armádní sbor pod velením Ludvíka Svobody. Jednotku tvořili uprchlíci z okupovaného Československa, legionáři, Židé, Rusíni, přičemž výcvik probíhal v extrémních podmínkách. Vojáci se vyznamenali v bojích u Sokolova, Kyjeva a na Dukle, čímž se Buzuluk stal symbolem československého odboje na východní frontě.
52 Cejpova Malšovice Ulice 1942 Martin Cejp z Peclinovce (1544–1599) byl rodákem z města Hradce nad Labem, ve kterém působil jako člen městské rady i jako dlouholetý primas města. Zasloužil se o stavební rozvoj města: stavbu Bílé věže, Pražské brány či nové budovy partikulární školy.
53 Cihlářská Svobodné Dvory Ulice 1899 Název ulice vyhází ze směru ulice k cihelnám.
54 Cimlerova Plácky Ulice 1947 Ulice je pojmenována podle Emanuela Cimlera (1883-1933), jednoho ze zakládajících členů Komunistické strany Československa. Založil svépomocné stavební družstvo, které vystavělo řadu domů v Jindrově ulici, kde bydleli zejména komunisté (odtud poválečný název "Na Moskvě"). Věnoval se také cykloturistice. Cimlerův syn Václav byl taktéž členem strany aktivní v Pláckách a zemřel v roce 1942 v Osvětimi, neboť se účastnil protinacistického odboje. Jeho pamětní desku můžeme naleznout na zdi opuštěného objektu směrem od ulice ke hřišti v ulici U Kulturního domu. Původně se takto jmenovala celá ulice, spojující Věkoše s Plotišti, avšak v roce 1992 byly části ulice mimo část v Pláckách přejmenovány na Plotišťskou a Předměřickou.
55 Citrusová Svinary Ulice 1987 Ulice Citrusová se jmenuje podle citrusů, které byly v ulici příznačně pěstovány.
56 Collinova Věkoše Ulice 2002 Ulice je pojmenována podle královéhradeckého starosty Karla Collino (1818–1892), který stál v čele města v letech 1864–1885. Během jeho vlády bylo město ostřelováno pruskými vojsky v rámci bitvy u Hradce Králové, za což byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa. Dne 26. března 2002 zastupitelé města, ještě během výstvaby ulice, schválili pojmenování ulice na Collinovu. Mezi dalšími návrhy na pojmenování byla Promenádní a Generála Kutlvašra.
57 Čajkovského Nový Hradec Králové Ulice 1970 Ulice je pojmenována po Petru Iljiči Čajkovském (1840 – 1893), ruském skladateli a jednom z nejvýznamnějších představitelů světové romantické hudby. Proslul zejména balety Labutí jezero, Louskáček a Spící krasavice.
58 Čechova Hradec Králové, Pražské Předměstí Ulice 1911 Svatopluk Čech (1846–1908) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, narozený v Ostředku u Benešova. Patřil k významným představitelům ruchovců, jeho dílo se vyznačuje vlasteneckým a demokratickým duchem, často s prvky satiry. Proslavil se zejména cyklem o panu Broučkovi, ale také básněmi jako Lešetínský kovář či Písně otroka. Působil jako redaktor časopisů Světozor, Lumír a Květy, a byl pohřben s velkou slávou na Vyšehradském hřbitově.
59 Čelakovského Hradec Králové Ulice 1903 František Ladislav Čelakovský (1799–1852) byl český básník, překladatel, literární kritik a představitel národního obrození. Narodil se ve Strakonicích a studoval filozofii a práva v Praze. Proslul jako autor Ohlasů písní ruských a Ohlasů písní českých, v nichž čerpal z lidové poezie. Byl redaktorem České včely a profesorem slavistiky na pražské univerzitě. Významně přispěl k rozvoji českého jazyka a literatury. Jeho překlady a jazykové studie ovlivnily generace obrozenců. Zemřel v Praze a je pohřben na Olšanských hřbitovech.
60 Černilovská Rusek Ulice 1979 Páteřní ulice Ruseku nese svůj název podle obce Černilov, ke které směřuje.
61 Červeného Nový Hradec Králové Ulice 1946 Ulice je pojmenována po hradeckém rodákovi Jiřím Červeném (1887–1962), českém kabaretiérovi, spisovateli a právníkovi, jednom ze zakladatelů legendárního pražského kabaretu Červená sedma. Významně se podílel na rozvoji moderní české kabaretní a satirické tvorby a patřil k výrazným osobnostem kulturního života První republiky.
62 Červený Dvůr Pražské Předměstí Ulice od konce 18. století Červený Dvůr na Pražském Předměstí v Hradci Králové je historický barokní dvorec postavený v letech 1789–1790 na místě bývalého lesa zvaného Farářství, který původně patřil kostelu sv. Anny a minoritskému klášteru v Kuklenách. Po zrušení kláštera byl les prodán Josefu Vostiniovi, který zde založil selský dvůr, později známý jako Šostenský dvůr. Objekt prošel řadou vlastnických změn, přičemž si zachoval původní architektonický ráz, a v roce 2016 byl prohlášen za kulturní památku.
63 Československé armády Hradec Králové Třída 1950 Ulice je pojmenována na počest armády Československa po druhé světové válce, již tvořily jednotky vzniklé na východní i západní frontě, které byly sloučeny do jednotného armádního systému. Armáda se stala důležitým nástrojem obnovy státnosti a bezpečnosti v poválečném Československu. V roce 1948 byla výrazně ovlivněna komunistickým režimem, který ji ideologicky přetvořil. Vojenská služba se stala povinnou a armáda byla začleněna do struktur Varšavské smlouvy.
64 Dědkova Plácky Ulice 1947 Ulice je pojmenována podle Josefa Dědka (1897-1945), člena Komunistické strany Československa v Pláckách, který zemřel jako politický vězeň v Goleniówě v roce 1945. Jeho pamětní desku můžeme naleznout na zdi opuštěného objektu směrem od ulice ke hřišti v ulici U Kulturního domu.
65 Dělnická Kukleny Ulice 1942 Název ulice odkazuje na sociální rozvrstvení obyvatelstva ke konci 1. poloviny 20. století složeného z převážné míře z manuálně pracujících obyvatel, tedy dělníků.
66 Denisovo náměstí Kukleny Náměstí 1990 Ernest Denis (1849–1921) byl ve francouzském Nîmes narozený historik, slavista a bohemista, původním povoláním vysokoškolský profesor, který se jako odborník na dějiny střední Evropy a českých zemí stal významným zastáncem české samostatnosti. Působil na univerzitách v Bordeaux a na pařížské Sorboně, kde se věnoval výuce i publikační činnosti. Založil revue La Nation Tchèque a svou neúnavnou podporou české věci se významně zasloužil o vznik Československa v roce 1918.
67 Divecká Slatina Ulice 1998 Vznikla v letech 1995 až 2000. Je pojmenovaná podle nedaleké obce Divec.
68 Divišova Hradec Králové Ulice 1903 Prokop Diviš (1698–1765), český kněz, teolog a vynálezce, působil v Příměticích u Znojma a zabýval se elektřinou. Roku 1754 sestrojil „povětrnostní mašinu“, předchůdce bleskosvodu, vynalezl elektrický hudební nástroj Denis d’or, prováděl pokusy s elektroléčbou a byl známý i u císařského dvora. Jeho práce byla později uznána jako průkopnická; zemřel náhle v Příměticích, kde je pohřben.
69 Dlouhá Hradec Králové Ulice 14. století Dlouhá ulice v Hradci Králové je historická komunikace v centru města, která se táhne od Malého náměstí směrem k severovýchodu. Je známá především díky Cejpovu domu (čp. 127), renesančnímu městskému paláci z roku 1571, který patří k nejcennějším památkám města. Ulice byla součástí městské zástavby už ve 14. století, přičemž v 19. století zde sídlily úřady, soudy i vyšší dívčí škola, později učňovské školy. Dlouhá ulice je dnes součástí městské památkové zóny a zachovává si historický ráz, rovněž se zde nachází řada měšťanských domů, z nichž některé mají klasicistní úpravy.
70 Do Luh Roudnička Ulice Název ulice vyhází ze směru komunikace do luh (luk).
71 Dobroslavova Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice nejspíše odkazuje na vladyku Dobroslava, který byl podle Rukopisu zelenohorského zakladatelem města.
72 Dobrovského Pražské Předměstí Ulice 1929 Josef Dobrovský (1753–1829) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky, narozený v maďarských Ďarmotech. Byl klíčovou osobností českého osvícenství, prosazoval kritickou metodu ve vědě a ovládal většinu tehdy známých slovanských jazyků. Jeho díla jako Zevrubná mluvnice jazyka českého či Základy jazyka staroslověnského položila základy moderní spisovné češtiny i slavistiky. Spoluzaložil Královskou českou společnost nauk a Národní muzeum, a bývá označován za „prvního světového Čecha nové doby“.
73 Dolní Roudnička Ulice Název ulice označuje její nižší polohu v rámci terénu.
74 Domečkova Nový Hradec Králové Ulice 1946 Ulice je pojmenována po Ludvíkovi Domečkovi (1869 – 1933), českém učiteli, vlastivědném pracovníkovi, publicistovi a řediteli Městského muzea v Hradci Králové, který se významně zasloužil o dokumentaci historie a památek města.
75 Drahoňovského Pražské Předměstí Ulice 1943 Josef Drahoňovský (1877–1938) byl český sochař, glyptik, rytec a pedagog, narozený ve Volavci pod Kozákovem. Studoval šperkařství v Turnově a později na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde se stal profesorem a významně ovlivnil české umělecké školství. Proslul precizními plastikami, funerálními portréty, rytinami do skla a drahokamů, jeho díla se dostala do světových sbírek a bývala předmětem státních darů. Jeho plastika Rozhovor zdobí hrob na Vyšehradském hřbitově, kde je také pochován.
76 Drtinova Svobodné Dvory, Plotiště nad Labem Ulice 1946 Ulice nazvána podle Karla Drtiny (1889-1945), občana Svobodných Dvorů čp. 263, který zahynul v koncentračním táboře Terezín. Jeho jméno můžeme naleznout na pamětní desce na Riegrově náměstí či na škole ve Svobodných Dvorech.
77 Družstevní Pražské Předměstí Ulice 1929 Název ulice je odvozen podle charakteru výstavby prováděného za pomoci družstevní výstavby, jež byla za první republiky (1918–1938) součástí širšího družstevního hnutí, které zažívalo v Československu výrazný rozmach. Družstva vznikala jako reakce na sociální a ekonomické potřeby obyvatel, zejména dělníků, rolníků a nižších vrstev, a působila v oblasti spotřeby, úvěrů, zemědělství i bydlení. V oblasti bytové výstavby se družstva podílela na budování dostupného bydlení, často ve spolupráci s obcemi, a přispěla k urbanistickému rozvoji měst i venkova.
78 Dřevařská Pouchov, Slezské Předměstí Ulice 1996 Ulice, nacházející se ve skladištní oblasti, byla vybudována právě v souvislosti se stavbou průmyslového areálu na Pouchově. Název nese podle povolání dřevaře, tedy pracovníka se dřevem.
79 Dubina Svinary Ulice Ulice je pojmenována podle stejnojmenné chatové osady, která nese svůj název podle velkého množství dubů, které se v oblasti nacházejí a které před vznikem osady tvořili les. Osada vznikla v šedesátých letech.
80 Dubinská Svinary Ulice 1987 Ulice je pojmenována svého směru, kdy vede do chatové osady Dubina, která nese svůj název podle velkého množství dubů, které se v oblasti nacházejí a které před vznikem osady tvořili les. Osada vznikla v šedesátých letech.
81 Dubová Malšovice Ulice 1945 Uliční prostor lemovalo kdysi dubové stromořadí. Dub je dřevina, původní český národní strom, dorůstající výšky až 45 metrů zahrnující v Čechách rostoucí dub letní, dub zimní, dub pýřitý či dub cer.
82 Dukelská třída Pražské Předměstí Třída 1990 Název upomíná na památku bojů o Dukelský průsmyk, známý jako Karpatsko-dukelská operace, probíhajícího od 8. září do konce listopadu 1944 jako součást snahy sovětských a československých vojsk proniknout přes Karpaty na Slovensko a podpořit Slovenské národní povstání. Operace se odehrávala v extrémně náročném horském terénu a byla poznamenána těžkými ztrátami – zahynulo přes 19 000 sovětských a 1800 československých vojáků, dalších tisíce vojáků pak bylo raněno. Navzdory obrovskému nasazení se vojskům nepodařilo povstání přímo podpořit, avšak vázaly značné síly německé armády.
83 Durychova Nový Hradec Králové Ulice 1990 Ulice je pojmenována po rodákovi z Hradce Králové Jaroslavu Durychovi (1886 – 1962), českém spisovateli, esejistovi a vojenském lékaři, jedné z nejvýraznějších osobností katolicky orientované české literatury 20. století. K jeho nejznámějším dílům patří romány Bloudění a Rekviem či historická trilogie Služebníci neužiteční.
84 Dvorská Svobodné Dvory Ulice 1992 Název ulice vyhází ze směru ulice k části města Svobodné Dvory.
85 Dykova Pražské Předměstí Ulice 1945 Viktor Dyk (1877–1931) byl český básník, prozaik, dramatik, publicista a politik, narozený v Pšovce u Mělníka. V mládí patřil ke generaci anarchistických buřičů, později se stal výrazně nacionalisticky orientovaným autorem a politickým činitelem – byl poslancem i senátorem Národního shromáždění za Československou národní demokracii. Proslavil se díly jako Krysař, Zmoudření Dona Quijota nebo sbírkou Devátá vlna, přičemž se jeho tvorba vyznačuje symbolikou, individualismem a vlasteneckým patosem. Zemřel náhle na srdeční mrtvici během pobytu v Jugoslávii a byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
86 Eliščino nábřeží Hradec Králové, Věkoše Nábřeží 1990 Nábřeží je pojmenováno podle Elišky (či Alžběty) Pomořanské (1346/1347–1393), čtvrté a poslední manželky Karla IV. Nábřeží z velké části kopíruje původní břehy Labe a také obrysy královéhradecké pevnosti. Zástavba na této části tak vznikla až po zbourání pevnosti, v poslední čtvrtině 19. století. V roce 1922 byla část nábřeží přejmenována na nábřeží maršála Foche, podle francouzského důstojníka a hrdiny první světové války Fedrinanda Foche (1851-1929) a část na nábřeží dr. Kramáře, podle prvního československého premiéra Karla Kramáře (1860-1937). V roce 1940 byly části nábřeží opět spojeny podle Elišky Pomořanské. V průběhu padesátých let bylo nábřeží přejmenováno na Protifašistických bojovníků. V roce 1990 bylo nábřeží opět přejmenované na Eliščino.
87 Emy Destinnové Nový Hradec Králové Ulice 1975 Ulice je pojmenována po Emě Destinnové (1878–1930), české operní pěvkyni světového významu, která vystupovala na nejprestižnějších scénách včetně Metropolitní opery v New Yorku. Proslavila se zejména v rolích v operách Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka a patřila k největším osobnostem české hudby počátku 20. století.
88 Erbenova Pražské Předměstí Ulice 1929 Karel Jaromír Erben (1811–1870) byl český historik, právník, archivář, básník, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, narozený v Miletíně. Patřil k významným osobnostem národního obrození a literárního romantismu, inspiroval se mytologií a folklórem, podobně jako bratři Grimmové. Proslul zejména sbírkou balad Kytice, jež se inspiruje v národních pověstech a která dodnes patří k nejčtenějším dílům české literatury. Působil rovněž jako sekretář Českého muzea a později jako archivář města Prahy.
89 Exnárova Moravské Předměstí Ulice 1979 Ladislav Exnár (1907–1945) byl v Chvalkovicích narozený slovenský komunistický funkcionář a partizánský velitel, původním povoláním vyučený strojní zámečník, který se po příchodu na Slovensko stal významným představitelem ilegální Komunistické strany Slovenska a organizátorem protifašistického odboje. V roce 1944 byl zatčen a v roce 1945 umučen v koncentračním táboře Mauthausen.
90 Farářství Pražské Předměstí Ulice konec 70. let 20. století Název ulice je odvozen od pomístního názvu Farářství, což byla historická osada, dnes součást královéhradecké čtvrti Pražské Předměstí. Osada vznikla v 18. století na původně neosídleném území, které tvořily lesy a rašeliniště v okolí slepých ramen Labe. Název pochází od farního území, na němž byla založena, a její vývoj souvisí s raabizačními reformami Marie Terezie, kdy byla půda rozdělena bezzemkům. Osada se postupně rozrostla o části zvané Červený Dvůr a Rybárny, a od roku 1942 je součástí města Hradec Králové.
91 Fibichova Pražské Předměstí Ulice 1972 Zdeněk Fibich (1850–1900) byl český hudební skladatel, dirigent, pedagog a muzikolog, narozený ve Všebořicích. Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka patřil k nejvýznamnějším představitelům české hudby 2. poloviny 19. století, přičemž se vyznačoval romantickým stylem a dramatickým cítěním. Vytvořil řadu oper (Šárka, Nevěsta messinská), symfonických básní (Záboj, Slavoj a Luděk) i komorních skladeb, rovněž však působil jako dramaturg Národního divadla. Zemřel v Praze na zápal plic a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.
92 Foerstrova Pražské Předměstí Ulice 1942 Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) byl český hudební skladatel, pedagog a spisovatel, narozený v Praze do hudební rodiny. V mládí působil jako varhaník a hudební kritik, později žil v Hamburku a Vídni, kde se spřátelil s Gustavem Mahlerem. Po návratu do Československa se stal významnou osobností kulturního života – rektorem konzervatoře i prezidentem České akademie věd a umění. Jeho dílo zahrnuje opery, symfonie, komorní i vokální hudbu, vyznačuje se lyrikou, humanismem a vlasteneckým cítěním. Navazoval na smetanovskou tradici a byl posledním jejím přímým představitelem. Zemřel ve věku 91 let a je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
93 Foglarova ulička Hradec Králové Ulice 2007 Jaroslav Foglar (1907–1999) byl český spisovatel, redaktor a skautský vůdce, známý pod přezdívkou Jestřáb. Proslavil se knihami pro mládež, které zdůrazňují přátelství, čest a dobrodružství. Mezi jeho nejznámější díla patří Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině a trilogie o Rychlých šípech. Jeho styl psaní byl jednoduchý, ale silně působivý a formoval hodnoty několika generací.
94 Formánkova Moravské Předměstí Ulice 1979 Josef Formánek (1902–1944) byl v Litomyšli narozený československý voják a odbojář, původním povoláním vyučený strojní zámečník, který se jako interbrigadista účastnil občanské války ve Španělsku a později působil v domácím komunistickém odboji proti nacistické okupaci. V roce 1944 byl zatčen gestapem a popraven v Drážďanech (či v Norimberku).
95 Fr. Tichého Svobodné Dvory Ulice 1990 Ulice je pojmenována po Františku Tichém (1886–1961), hradeckém architektovi a historikovi . Byl jedním z prvních městských knihovníků a později ředitelem hradeckého muzea, kde založil bibliofilské oddělení a výrazně se zasloužil o péči o místní historické sbírky a organizaci výstav.
96 Fráni Šrámka Pražské Předměstí Ulice 1962 Fráňa Šrámek (1877–1952), český básník, prozaik a dramatik z generace anarchistických buřičů, se formoval v Písku, zapojil do anarchistického hnutí, redigoval časopis Práce a byl vězněn za demonstrace i báseň Píšou mi psaní. Bojoval v první světové válce, jeho tvorbu ovlivnil impresionismus a vitalismus, patrný ve sbírce Splav; k nejznámějším dílům patří román Stříbrný vítr a drama Měsíc nad řekou. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem, zemřel v Praze a je pohřben v Sobotce.
97 Františka Halase Nový Hradec Králové Ulice 1962 Ulice je pojmenována po Františku Halasovi (1901–1949), českém básníkovi a jedné z nejvýraznějších osobností moderní české poezie 20. století. Proslul sbírkami Torzo naděje, Dělnice či Naše paní Božena Němcová, v nichž spojoval existenciální témata s občanskou angažovaností.
98 Františka Komárka Svobodné Dvory Ulice Ulice je pojmenována po Františku Komárkovi († 20. století), zakladateli první královéhradecké továrny na kysané zelí ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové, která od konce 19. století významně přispěla k místní potravinářské výrobě a obchodu se zelím.
99 Františka Šubrta Malšovice Ulice 1962 František Adolf Šubert (1849–1915) byl v Dobrušce narozený český dramatik, prozaik, novinář, divadelní historik a publicista, který se stal prvním ředitelem Národního divadla v Praze a později i prvním ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech (dnešního Divadla na Vinohradech).
100 Františka Žaloudka Svobodné Dvory Ulice 1983 Ulice je pojmenována po Františku Žaloudkovi (1863 – 1935), královehradeckém muzeálním fotografovi a kustodovi, který významně dokumentoval podobu města a jeho okolí na počátku 20. století. Působil také jako laborant a archivář muzeálních sbírek a podílel se na archeologických výzkumech v regionu. Za jeho nejznámnější dílo lze považovat historický model města.
101 Franušova Hradec Králové Ulice 1896 Jan Franus Hradecký byl významný měšťan Hradce Králové na přelomu 15. a 16. století, známý především jako mecenáš městské hudební kultury. V roce 1505 financoval vznik rozsáhlého liturgického rukopisu známého jako Codex Franus, určeného pro utrakvistický kostel sv. Ducha v Hradci Králové. Tento kodex je jedním z nejvýznamnějších dochovaných hudebních pramenů pozdně středověké městské kultury v Čechách. Franus zároveň financoval i oltář Božího Těla, který byl v kostele instalován ve stejném roce.
102 Fričova Nový Hradec Králové Ulice 1945 Název pravděpodobně odkazoval na Josefa Václava Friče (1829 – 1890), českého básníka, publicistu a politického myslitele, který patřil k předním osobnostem revolučního roku 1848. Ve své tvorbě i politické činnosti prosazoval myšlenky svobody a české národní svébytnosti. K jeho známým dílům patří například jeho Paměti a politické eseje.
103 Fučíkova Nový Hradec Králové Ulice konec 30. let 20. století Ulice je pojmenována po Juliu Fučíkovi (1872 – 1916), českém vojenském kapelníkovi a skladateli, který patřil k nejvýznamnějším autorům dechové hudby své doby. Proslavil se zejména pochody jako Vjezd gladiátorů či Florentinský pochod.
104 Gagarinova Slezské Předměstí Ulice 1961 Východní část ulice existovala již v roce 1942, kdy se nazývala po Josefu Heydukovi (1904-1994), českém spisovateli a překladateli z francouzštiny, italštiny a ruštiny. V roce 1945 byla přejmenována na Vladislavovu. Skutečný rozmach však přichází se sídlištní výstavbou na Slezském předměstí v šedesátých letech, kdy na této ulici vyrostly první paneláky ze soustavy HK60. V roce 1961 zde byly otevřeny jesle Mír a ve stejném roce je ulice pojmenována po sovětském kosmonautovi Juriji Alexejevičovi Gagarinovi (1934-1968), prvním člověku, který vzlétl do vesmíru.
105 Gebauerova Pražské Předměstí Ulice 1946 Jan Gebauer (1838–1907) byl významný český jazykovědec, literární historik a zakladatel moderní bohemistiky. Narodil se v Úbislavicích v Podkrkonoší do chudých poměrů, studoval filozofii na pražské univerzitě, kde se později stal profesorem češtiny a rektorem. Jeho vědecká práce byla ovlivněna pozitivismem a mladogramatismem, zaměřoval se na historickou gramatiku češtiny a slovanskou filologii. Proslul jako klíčová osobnost při odhalení falzifikace Rukopisů královédvorského a zelenohorského, spolu s T. G. Masarykem a Jaroslavem Gollem.
106 Gočárova třída Hradec Králové, Pražské Předměstí Třída 1990 Josef Gočár (1880–1945) byl český architekt a urbanista, jeden z nejvýznamnějších představitelů české moderní architektury. Narodil se v Semíně u Přelouče, studoval u Jana Kotěry a později působil jako profesor a rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Proslul zejména kubistickými a funkcionalistickými stavbami – mezi jeho nejznámější díla patří Dům U Černé Matky Boží v Praze, Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, Legiobanka a kostel sv. Václava ve Vršovicích. Výrazně ovlivnil urbanistický rozvoj Hradce Králové, kde navrhl regulační plán, školní bloky, nábřeží, jakož i dopravní systém města.
107 Gočárovo schodiště Hradec Králové Schodiště 1910 Josef Gočár (1880–1945) byl český architekt a urbanista, jeden z nejvýznamnějších představitelů české moderní architektury. Narodil se v Semíně u Přelouče, studoval u Jana Kotěry a později působil jako profesor a rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Proslul zejména kubistickými a funkcionalistickými stavbami – mezi jeho nejznámější díla patří Dům U Černé Matky Boží v Praze, Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, Legiobanka a kostel sv. Václava ve Vršovicích. Výrazně ovlivnil urbanistický rozvoj Hradce Králové, kde navrhl regulační plán, školní bloky, nábřeží, jakož i dopravní systém města.
108 Gogolova Kukleny Ulice 1946 Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852) byl v ukrajinských Soročincích narozený ruský prozaik a dramatik, původním povoláním úředník a učitel, který se později věnoval výhradně literatuře. Proslavil se jako zakladatel ruského kritického realismu a autor děl jako Revizor, Mrtvé duše nebo Taras Bulba, v nichž satiricky zobrazoval byrokracii, společenské nešvary a lidské slabosti.
109 Gollova Malšovice Ulice 1942 Jaroslav Goll (1846–1929) byl v Chlumci nad Cidlinou narozený český historik a medievalista, původním povoláním pedagog a diplomat, který se stal zakladatelem pozitivistické historické školy v Čechách a významným profesorem Karlovy univerzity. Proslul jako odpůrce Rukopisů královédvorského a zelenohorského a vychoval celou generaci historiků známou jako Gollova škola.
110 Grégrovo náměstí Březhrad Náměstí 1979 Náměstí lze dohledat již na indikačních skicách v první polovině 19. století. Svůj název nese po Juliu Grégrovi (1831–1896), březhradském rodákovi, novináři, spoluzakladateli mladočešské strany, poslanci Českého zemského sněmu a Říšské rady a spoluzakladateli Národních listů. Náměstí bylo po slavném rodákovi nazýváno dlouhodobě, avšak pojmenováno bylo až v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
111 Gruzínská Věkoše Ulice 1977 Na místě ulice se ještě v sedmdesátých letech pole a sad. V roce 1977 začala na tomto místě výstavba. Okolo roku 2000 byla ulice spojena s ulicí Jana Černého nejprve pěší stezkou, o rok později byla postavena dnešní silnice. Název ulice nese podle Gruzie, současného státu a tehdejší Gruzínské sovětské socialistické republiky, jedné z patnácti svazových republik Sovětského svazu.
112 Habrmanova Pražské Předměstí Ulice 1990 Gustav Habrman (1864–1932) byl český politik, novinář a sociální demokrat, narozený v České Třebové. V mládí byl za vydávání socialistických tiskovin odsouzen za velezradu, poté působil ve Francii a USA, kde se živil jako fotograf a redaktor. Po návratu do vlasti vedl redakci listu Nová doba v Plzni a stal se poslancem Říšské rady, později i Národního shromáždění a senátorem. V letech 1918–1920 byl prvním československým ministrem školství, později ministrem sociální péče, kde prosadil zákon o pojištění zaměstnanců. Patřil k národní opozici v rámci sociální demokracie a spolupracoval s T. G. Masarykem.
113 Hadovka Nový Hradec Králové Lesní cesta Název lesní cesty pravděpodobně vychází její trasy, která je velmi klikatá.
114 Háječek Slezské Předměstí Park Na místě parku se nacházel malý lesík, který můžeme naleznout již na mapě z let 1837–1844. Lesík byl v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století postupně přebudován na park a v roce 1979 zde vzniklo i stejnojmenné sportoviště, které využívalo SSM a Tělocvičná jednota Rudá hvězda. Háječek byl v roce 2019 revitalizován.
115 Hálkova Pražské Předměstí Ulice 1911 Vítězslav Hálek (1835–1874), vlastním jménem Vincenc Hálek, byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a novinář, jeden z vůdčích představitelů generace májovců spolu s Janem Nerudou. Narodil se v Dolínku u Mělníka, studoval v Praze, ale filozofická studia nedokončil a živil se psaním a doučováním. Proslul sbírkou Večerní písně, která oslavuje lásku, přírodu a harmonii mezi lidmi, a povídkami jako Muzikantská Liduška či Na statku a v chaloupce, jež zobrazují venkovský život a sociální rozpory. Působil jako redaktor Národních listů, Lumíru a Květů, byl aktivní v Umělecké besedě a uznávaný jako kulturní autorita.
116 Hannova Svobodné Dvory Ulice Ulice je pojmenována po Martinu Hannovi (1526 – 1550), renesančním spisovateli a učenci narozeném v Hradci Králové.
117 Haškova Pražské Předměstí Ulice 1958 Jaroslav Hašek (1883–1923) byl český spisovatel, novinář a satirik, proslulý především jako autor románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Narodil se v Praze, vedl bohémský život a vystřídal řadu zaměstnání, mimo jiné působil jako redaktor, kabaretní umělec i cestovatel. V roce 1911 založil recesistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona, čímž parodoval politické poměry své doby. Za první světové války bojoval v rakousko-uherské armádě, byl zajat, vstoupil do legií a později působil v Rudé armádě jako komisař. Po návratu do Čech se usadil v Lipnici nad Sázavou, kde začal psát Švejka, ale dílo nestihl dokončit.
118 Havlíčkova Hradec Králové Ulice 1896 Karel Havlíček Borovský (1821–1856) byl v Borové u Přibyslavi narozený český novinář, básník, politik a satirik, původním povoláním učitel a později redaktor, který se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů českého národního obrození. Proslul jako neohrožený kritik absolutismu a cenzury, zejména ve svých novinách Národní noviny a Slovan. Za své názory byl internován v Brixenu, kde napsal slavné satirické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra.
119 Herbenova Pražské Předměstí Ulice 1946 Jan Herben (1857–1936) byl český spisovatel, novinář, historik a politik, významný představitel realismu v literatuře i veřejném životě. Narodil se v Brumovicích na Moravě, studoval historii a češtinu v Praze, kde se stal blízkým spolupracovníkem T. G. Masaryka. V roce 1886 založil vlivný časopis Čas, který sloužil jako platforma realistického hnutí a Masarykových idejí. Ve své tvorbě se věnoval venkovskému životu, národnímu obrození a kritice klerikalismu – jeho nejvýznamnějším dílem je románová kronika Do třetího a čtvrtého pokolení.
120 Heřmanova Hradec Králové Ulice 1961 Josef Heřman (1900–1956) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a keramik, narozený v Mladé Boleslavi. Věnoval se užitému umění, knižní grafice, plakátům, interiérům i volné malbě, zejména portrétům, zátiším a aktům. Byl spoluzakladatelem Skupiny hradeckých výtvarníků a aktivně vystavoval. V jeho díle se odrážely vlivy kubismu, surrealismu i expresionismu. Za okupace se zapojil do komunistického odboje, byl vězněn v několika nacistických věznicích.
121 Hlavní Třebeš, Kluky, Nový Hradec Králové Ulice 1946 Ulice je pojmenována dle svého postavení jdoucího z Novém Hradce Králové k lokalitě Zámečku.
122 Hoděšovická Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vyhází z jejího připojení na hlavní komunikaci směřující na Moravu, pomocí které se dá dostat do obce Hoděšovice.
123 Holečkova Slezské Předměstí Ulice 30. léta Ulice je pojmenována podle spisovatele Josefa Holečka, autora realistické venkovní série Naši, popisující život v jihočeské vsi Stožice. Ulice byla západně prodloužena a napojena na Kladskou ulici v souvislosti se sídlištní výstavbou v šedesátých letech.
124 Holická Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vyhází ze směru komunikace k městu Holice.
125 Holubova Malšovice Ulice 1942 Emil Holub (1847–1902) byl v Holicích narozený český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf, původním povoláním praktický lékař, který se proslavil svými výpravami do jižní Afriky. Během dvou rozsáhlých expedic v letech 1872–1879 a 1883–1887 prozkoumal oblasti dnešní Botswany, Zambie a Zimbabwe, zmapoval okolí Viktoriiných vodopádů a shromáždil rozsáhlé přírodovědné a etnografické sbírky, které vystavoval po celé Evropě, čímž přispěl k popularizaci africké kultury v českých zemích.
126 Honkova Kukleny, Pražské Předměstí, Plačice Ulice 1958 Antonín Honek (1904–1943) byl v Rokytnici narozený český komunista a interbrigadista, původním povoláním vyučený zámečník, který se po přesídlení do Kuklen zapojil do komunistického hnutí, bojoval ve španělské občanské válce v řadách interbrigád a později působil v zahraničním odboji. Po návratu do protektorátu byl zatčen gestapem a v roce 1943 zahynul v koncentračním táboře Osvětim.
127 Horní Roudnička Ulice Název ulice označuje její vyšší polohu v rámci terénu.
128 Horova Pražské Předměstí Ulice 1946 Josef Hora (1891–1945) byl český básník, překladatel, novinář a literární kritik, významný představitel proletářské poezie 20. let a později reflexní lyriky. Narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem, studoval práva v Praze a působil v redakcích Práva lidu, Rudého práva i Českého slova. Po rozchodu s komunistickou stranou v roce 1929 se věnoval kulturní publicistice a organizoval jednotnou frontu umělců proti fašismu.
129 Hořická Hradec Králové, Pražské Předměstí Ulice 1911 Název ulice je odvozen podle směru k městu Hořic ve východních Čechách, jehož kořeny sahají až do 12. století, známé bitvou na Gothardě roku 1423 a bohatou kamenickou tradicí. Od 19. století se město rozvíjelo díky těžbě hořického pískovce, založení odborné kamenické školy a kulturnímu životu spojenému s národním obrozením. Dnes jsou Hořice proslulé výrobou hořických trubiček, sochařskými symposii a motocyklovým závodem „300 zatáček Gustava Havla“.
130 Hostivítova Hradec Králové Ulice 1903 Hostivít byl podle starých českých kronik mytický kníže, poslední z legendárních sedmi Přemyslovců před historicky doloženým Bořivojem I. Jeho jméno symbolizuje pohostinnost a bývá spojován s obdobím upevňování raně českého knížectví.
131 Hradební Hradec Králové Ulice 1955 Název ulice odkazuje k městskému opevnění hradecké pevnosti, jíž tvořil rozsáhlý barokní fortifikační systém vybudovaný v druhé polovině 18. století jako reakce na ztrátu pohraničních pevností po válkách se Slezskem. Její výstavba probíhala mezi lety 1766–1789 podle bastionového vzoru, který umožňoval efektivní obranu města. Pevnost zahrnovala kasematy, bastiony, raveliny, vodní příkopy a regulované říční toky, čímž výrazně proměnila urbanistickou podobu Hradce Králové. Kvůli vojenskému účelu musela ustoupit předměstí i návrší Rožberk, čímž se město stalo uzavřeným obranným celkem. V 19. století však pevnost postupně ztrácela strategický význam a omezovala rozvoj města. Roku 1884 byla oficiálně zrušena a následně začala její demontáž.
132 Hradecká Hradec Králové, Třebeš, Nový Hradec Králové Ulice 1946 Pojmenování ulice dle směru od Nového Hradce Králové přes Třebeš k centru Hradce Králové, jenž představuje historické město s kořeny sahajícími do 10. století, kdy v jeho prostoru vzniklo významné přemyslovské hradiště. Ve 14. století se stalo královským věnným městem, což mu zajistilo privilegované postavení a rozvoj. V 18. století bylo přeměněno na vojenskou pevnost, která výrazně ovlivnila jeho urbanistický vývoj. Po zrušení pevnosti v 19. století se město proměnilo v moderní metropoli díky architektům jako Jan Kotěra a Josef Gočár, čímž se Hradec stal centrem kultury, vzdělání a správy východních Čech.
133 Hradečnice Nový Hradec Králové Ulice konec 18. století Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
134 Hrdého Nový Hradec Králové Ulice 1970 Ulice je pojmenována po Josefu Hrdém (1898 – 1945), členovi ilegální výboru KSČ v Hradci Králové za druhé světové války. V roce 1940 byl zatčen a v roce 1945 zemřel v Terezíně.
135 Hronkova Plotiště nad Labem Ulice 1945 Ulice nese svůj název podle Aloise Hronka (1899-1945), který byl 5. května 1945 zastřelen v Plotištích při odzbrojování německé armády.
136 Hrubínova Pražské Předměstí Ulice 1971 František Hrubín (1910–1971) byl český básník, prozaik, dramatik a autor dětské literatury, jeden z nejvýznamnějších představitelů české lyriky 20. století. Narodil se na Královských Vinohradech, dětství prožil v Lešanech, které se staly inspirací pro jeho tvorbu – například v Romanci pro křídlovku či Lešanských jesličkách. Po druhé světové válce se stal spisovatelem z povolání, výrazně se angažoval v kulturním životě a kritizoval politizaci literatury.
137 Hučák Hradec Králové Most počátek 20. století Jez Hučák byl vybudován v letech 1908–1911 jako součást rozsáhlé regulace Labe a elektrifikace města Hradec Králové. Současně s ním vznikla secesní vodní elektrárna navržená architektem Františkem Sanderem, vybavená Francisovými turbínami a dekorativními prvky. Jez nahradil starší „hučavý“ jez a umožnil přesné řízení hladiny vody, čímž přispěl k ochraně města před povodněmi. Dnes je Hučák technickou památkou a významnou součástí městské architektury.
138 Husitská Plotiště nad Labem Ulice 1974 Ulice nese svůj název podle husitského hnutí, tedy hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovalo o dalekosáhlou reformu církve – svůj název pak odvozovali od kazatele a rektora Univerzity Karlovy Jana Husa. V březnu 1974 byla oficiálně pojmenována na Husitskou.
139 Husova Třebeš, Kluky Ulice 1918 Jan Hus (kolem 1370–1415) byl v Husinci u Prachatic narozený český kazatel, teolog a reformátor, jenž se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů českého reformního hnutí, když proslul svým kázáním v Betlémské kapli kritikou církevních nešvarů a obhajobou Viklefových myšlenek, za což byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen na hranici v Kostnici, čímž se stal mučedníkem a symbolem boje za pravdu a náboženskou svobodu.
140 Hybešova Pražské Předměstí Ulice 1929 Josef Hybeš (1850–1921) byl český politik, novinář a jeden z průkopníků sociálně demokratického hnutí v českých zemích. Narodil se v Dašicích, od mládí pracoval jako textilní dělník a ve Vídni se zapojil do dělnického hnutí, kde spoluzakládal první českou sociálně demokratickou stranu. Byl poslancem Říšské rady, Moravského zemského sněmu i Revolučního národního shromáždění a na sklonku života se přiklonil ke Komunistické straně Československa.
141 Chaloupky Svobodné Dvory Ulice 1971 Název ulice vychází z dřívější osady Chaloupky, která se stala v roce 1971 po připojení k Hradci Králové součástí Svobodných Dvorů.
142 Chelčického Pražské Předměstí Ulice 1911 Petr Chelčický (asi 1379–1460) byl český myslitel, teolog, spisovatel a jeden z nejradikálnějších představitelů české reformace. Pocházel z Chelčic u Vodňan, kde žil jako svobodný sedlák, věnoval se studiu Bible a psal traktáty kritizující církevní hierarchii, násilí, války i společenskou nerovnost. Odmítal jakékoli fyzické násilí, včetně husitských válek, a prosazoval duchovní boj, pokoru a rovnost všech lidí před Bohem. Jeho myšlenky ovlivnily vznik Jednoty bratrské a inspirovaly osobnosti jako Lva Tolstého, Mahátmu Gándhího či T. G. Masaryka.
143 Chmelova Hradec Králové Ulice 1903 Josef Chmela (1793–1847) byl český historik, archivář a pedagog, který se významně podílel na rozvoji českého dějepisectví v první polovině 19. století. Působil jako profesor na gymnáziu v Hradci Králové, kde ovlivnil řadu budoucích českých intelektuálů. Byl známý svou pečlivou prací s prameny a snahou o objektivní výklad dějin. Věnoval se zejména českým dějinám středověku a raného novověku. Jeho práce přispěly k formování národního uvědomění v době národního obrození.
144 Ignáta Herrmanna Hradec Králové Ulice 50. léta 20. století Ignát Herrmann (1854–1935) byl český spisovatel, humorista, redaktor a publicista, známý především svými pražskými romány a fejetony. Narodil se v Chotěboři, ale dětství strávil v Hradci Králové, kde začal chodit do školy. Pracoval v Ottově nakladatelství, redigoval časopis Paleček a později působil v Národních listech. Roku 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák, který vedl několik desetiletí a kde publikoval většinu svých prací. Jeho styl se vyznačoval jemným humorem, sentimentem a schopností vystihnout pražské prostředí i jazyk. Mezi jeho nejznámější díla patří romány U snědeného krámu a Otec Kondelík a ženich Vejvara. Aktivně se podílel na kulturním životě, byl předsedou spolku Máj a editorem Nerudových spisů.
145 Ivana Olbrachta Pražské Předměstí Ulice 50. léta 20. století Ivan Olbracht (vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman, 1882–1952) byl český spisovatel, novinář, publicista a překladatel, známý svým sociálně angažovaným dílem a působením v komunistickém hnutí. Narodil se v Semilech jako syn spisovatele Antala Staška, studoval práva a filozofii, ale studia nedokončil a věnoval se žurnalistice. V letech 1931–1936 pobýval na Podkarpatské Rusi, která se stala inspirací pro jeho nejznámější díla: Nikola Šuhaj loupežník či Golet v údolí.
146 Jabloňová Svobodné Dvory Ulice 1974 Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Svobodných Dvorech. Neodkazuje na skutečný výskyt jabloní v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
147 Jalovcová Malšova Lhota Ulice 2003 Jalovec je průměrně 3 metry vysoká úzce kuželovitá jehličnatá dřevina, přičemž v Čechách typickým je druh jalovce obecného.
148 Jana Černého Pouchov, Rusek, Věkoše Ulice 1992 Ulice je pojmenována podle politika Jana Černého (1880-1935), od roku 1904 do roku 1919 dlouholetého starosty obce Věkoše. Byl tehdy nejmladším starostou v Čechách. Zapojil se do domácího odboje během první světové války a stal se výraznou osobou událostí 28. října 1918 v Hradci Králové. Jednalo se spolu s ulicí Akademika Bedrny, která na Jana Černého přímo navazuje, o jednu z hlavních cest, která spojovala tehdy ještě uzavřené město Hradec Králové s vesnicí Věkoše. V roce 1992 došlo k rozdělení ulic, přičemž ve Věkoších byla ulice pojmenována podle Jana Černého, zatímco v Hradci Králové zůstala ulice Akademika Bedrny.
149 Jana Koziny Hradec Králové Ulice 1958 Jan Sladký Kozina (1652–1695) byl český sedlák z Újezdu u Domažlic a vůdce chodského povstání proti vrchnosti v závěru 17. století. Chodové, svobodní strážci hranic, se bránili ztrátě svých historických práv, které jim odebral císař Leopold I. Kozina se aktivně účastnil deputací k císaři i místodržitelství, ale jejich snahy byly odmítnuty. Po potlačení povstání byl Kozina vybrán jako exemplární oběť a 28. listopadu 1695 popraven oběšením v Plzni.
150 Jana Krušinky Pražské Předměstí Ulice 1958 Jan Krušinka (? – 1438) byl hradecký písař, člen orebského bratrstva a stoupenec Jana Žižky z Trocnova, jenž přepsal několikero latinských náboženských traktátů a jehož smrt zastihla v říjnu roku 1438 v Jaroměři, kde skonal na následky morové nákazy.
151 Jana Masaryka Nový Hradec Králové Ulice 1990 Ulice je pojmenována po Janu Masarykovi (1886 – 1948), československém diplomatovi a politikovi, který působil jako vyslanec ve Velké Británii a později jako ministr zahraničních věcí v exilové i poválečné vládě. Byl synem T. G. Masaryka a významně se zasloužil o mezinárodní postavení Československa.
152 Janáčkova Pražské Předměstí Ulice 1943 Leoš Janáček (1854–1928) byl český hudební skladatel, pedagog a folklorista, narozený v Hukvaldech. Studoval hudbu v Brně, Praze, Lipsku a Vídni a založil varhanickou školu v Brně. Proslavil se operami jako Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky. Jeho hudba je ovlivněna moravským folklórem a řečovou intonací, vyznačuje se dramatickou zkratkou a emocionální hloubkou.
153 Jandova Malšovice Ulice 1942 Antonín Janda, zvaný Očko (1892–1960), byl v pražských Holešovicích narozený český fotbalista, původním povoláním úředník, který se stal jednou z nejvýraznějších postav československého fotbalu první poloviny 20. století. V letech 1916–1924 hrál za AC Spartu Praha, kde odehrál přes 330 zápasů a stal se dvakrát mistrem republiky, přičemž za československou reprezentaci nastoupil v letech 1920–1923 v deseti utkáních a vstřelil 11 gólů. Krátkou část svého života prožil přímo v Malšovicích.
154 Jánošíkova Slezské Předměstí Ulice 1946 Ulice nese svůj název po slovenském zbojníkovi Juraji Jánošíkovi (1688-1713). Byla vystavěna v průběhu čtyřicátých let 20. století a původně nesla jméno Herderova.
155 Jaroměřská Rusek, Věkoše Ulice 15. století Ulice nese svůj název podle směru, kterým vede – na Jaroměř. Tato ulice je vyznačena již na Indikačních skicách z první poloviny 19. století, avšak v dokumentech lze najít tuto cestu pojmenovanou již v 15. století, neboť se jednalo o významný spoj mezi dvěmi městy.
156 Jarošova Hradec Králové Ulice 1958 Otakar Jaroš (1912–1943) byl československý důstojník a hrdina druhé světové války, narozený v Lounech, dětství však prožil v Mělníku. Po studiu elektrotechniky a vojenské akademie sloužil jako důstojník telegrafního vojska, později se zapojil do zahraničního odboje v Sovětském svazu. V roce 1942 se stal velitelem 1. roty 1. československého samostatného praporu, který se účastnil bojů na východní frontě. Padl 8. března 1943 při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo proti německému útoku. Za mimořádné hrdinství byl jako první cizinec vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu in memoriam.
157 Jasanová Kluky Ulice Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Novém Hradci Králové. Neodkazuje na skutečný výskyt jasanu v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
158 Jasmínová Březhrad Ulice 1979 Ulici lze dohledat již na katastrálních mapách z druhé poloviny 19. století. Svůj název nese podle Bohumila Dejmka podle jasmínů, které rostly v okolních ulicích. Nové Hradecko z roku 1980 píše: "Tak ulice Jasmínová nebo Šeříková dávají podnět zahrádkářům, aby symbol v názvu ulice byl naplněn skutečnou vůní jasmínu i šeříku z našich zahrádek." Ulice byla pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
159 Jatečný plácek Pražské Předměstí Ulice 40. léta 20. století Název ulice je odvozen dle umístění bývalých městských jatek.
160 Javorová Slezské Předměstí Ulice 1977 Ulice je pojmenována podle javoru, rodu dřevin z čeledi mýdelníkovitých. Ulice vznikla v sedmdesátých letech 20. století,
161 Ječná Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice propojující Gagarinovu ulici, třídu SNP a třídu Bratří Štefanů je pojmenována podle obiloviny ječmene. Její jižní část existovala již na počátku dvacátého století a nazývala se Jungmannovou podle obrozence Josefa Jungmanna. K jejímu přejmenování došlo v roce 1942.
162 Jedlová Kluky Ulice Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Novém Hradci Králové. Neodkazuje na skutečný výskyt jedle v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
163 Jeronýmova Hradec Králové Ulice 20. léta 20. století Jeroným Pražský (1378–1416) byl na Novém Městě pražském narozený filozof, teolog a reformátor, původním povoláním mistr svobodných umění, který se stal významným představitelem českého reformního hnutí. Významně se zasloužil o šíření myšlenek Jana Viklefa a podporu Jana Husa, za což byl po odvolání svých názorů v Kostnici znovu uvězněn a jako kacíř upálen. Jeho životními hodnotami byly pravda, vzdělanost a odvaha, které prosazoval nejen ve filozofii, ale i ve svém veřejném působení.
164 Jičínská Pražské Předměstí Ulice 1946 Název ulice je odvozen podle směru k Jičínu, jež je historické město v severovýchodních Čechách, známé jako brána do Českého ráje. Jeho význam vzrostl v 17. století za vlády Albrechta z Valdštejna, který zde plánoval vybudovat hlavní město svého vévodství. Dominantou města je Valdická brána a zámek, obklopený barokní urbanistickou kompozicí. Jičín je rovněž spojen s pohádkovou postavou Rumcajse, což mu dodává kulturní a turistický rozměr.
165 Jilmová Kluky Ulice Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Novém Hradci Králové. Neodkazuje na skutečný výskyt jilmu v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
166 Jindrova Plácky Ulice 1947 Ulice je pojmenována podle Václava Jindry (1879-1942), zasloužilého člena KSČ v Pláckách a odbojáře, který v roce 1942 zemřel v Goleniówě. Jeho pamětní desku můžeme naleznout na zdi opuštěného objektu směrem od ulice ke hřišti v ulici U Kulturního domu. Ulici lze nalézt již na mapách z přelomu 19. a 20. století. Ve dvacátých letech 20. století se nazývala Husova a od roku 1925 Konsumní.
167 Jiráskova Kukleny Ulice 1921 Alois Jirásek (1851–1930) byl v Hronově narozený český spisovatel, dramatik a středoškolský učitel, který se proslavil jako autor historických románů a výrazný představitel realismu. Působil jako profesor dějepisu v Litomyšli a Praze, byl aktivní i politicky – po vzniku republiky zasedal v Revolučním národním shromáždění a později v Senátu. Mezi jeho nejznámější díla patří Staré pověsti české, F. L. Věk, Temno nebo Lucerna.
168 Jiráskovo náměstí Pražské Předměstí Náměstí 1990 Alois Jirásek (1851–1930) byl v Hronově narozený český spisovatel, dramatik a středoškolský učitel, který se proslavil jako autor historických románů a výrazný představitel realismu. Působil jako profesor dějepisu v Litomyšli a Praze, byl aktivní i politicky – po vzniku republiky zasedal v Revolučním národním shromáždění a později v Senátu. Mezi jeho nejznámější díla patří Staré pověsti české, F. L. Věk, Temno nebo Lucerna.
169 Jiráskovy sady Hradec Králové Sady 1918 Alois Jirásek (1851–1930) byl v Hronově narozený český spisovatel, dramatik a středoškolský učitel, který se proslavil jako autor historických románů a výrazný představitel realismu. Působil jako profesor dějepisu v Litomyšli a Praze, byl aktivní i politicky – po vzniku republiky zasedal v Revolučním národním shromáždění a později v Senátu. Mezi jeho nejznámější díla patří Staré pověsti české, F. L. Věk, Temno nebo Lucerna.
170 Jiřího Purkyně Pražské Předměstí Ulice 1955 Jiří Purkyně (1898–1942) byl český středoškolský profesor, komunista a protinacistický odbojář, pravnuk slavného vědce Jana Evangelisty Purkyně. Narodil se v Lounech, studoval nejprve medicínu, později historii, filozofii a zeměpis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1923 působil na obchodní akademii v Hradci Králové, kde vyučoval dějepis a zeměpis a angažoval se v levicových kulturních a politických aktivitách. Byl aktivní v protifašistickém odboji, redigoval ilegální časopis Čin a organizoval pomoc republikánskému Španělsku. V květnu 1940 byl zatčen gestapem a po atentátu na Heydricha odsouzen k smrti. Byl popraven 15. září 1942 v Mnichově a jeho jméno nesla dlouhá léta střední ekonomická škola v Hradci Králové.
171 Jižní Slezské Předměstí Ulice 1965 Ulice je pojmenována podle své polohy v rámci Slezského předměstí. Byla vybudována v šedesátých letech 20. století.
172 Jungmannova Pražské Předměstí Ulice 1971 Josef Jungmann (1773–1847) byl v Hudlicích u Berouna narozený český jazykovědec, překladatel, básník a pedagog, původním povoláním učitel a gymnaziální profesor, který se stal jednou z klíčových osobností českého národního obrození. Výrazně přispěl k obnově a rozvoji českého jazyka, mimo jiné svým pětidílným Slovníkem česko-německým a překlady děl světové literatury, jimiž dokázal bohatost české slovní zásoby.
173 K Aleji Nový Hradec Králové Ulice 1965 Ulice je pojmenována podle skutečnosti, že ústí v lipové aleji v ulici Na Hrázce.
174 K Biřičce Kluky Ulice 1974 Název ulice vyhází ze směru komunikace k rybníku Biřička.
175 K Borku Svinary Ulice 1987 Pomístní pojmenování podle jižního konce ulice, který vede do borovicového háje v hradeckých lesích. Cestu, ačkoliv ještě jako pouhou stezku mezi poli, lze dohledat v první polovině 19. století na mapách stabilního katastru. Výstavba na této ulici začala až v sedmdesátých letech 20. století.
176 K Břízkám Malšova Lhota Ulice 1979 Ulice jdoucí směrem k březovému háji.
177 K Cikánu Kluky Ulice 1974 Název ulice vyhází ze směru komunikace k rybníku Cikán.
178 K Dehetníku Slatina Ulice 1998 Ulice je pojmenována podle lesu Dehetník, jehož název vznikl od toho, že se zde dříve vyráběl v jámách dehet. Vznikla v letech 1995 až 2000.
179 K Dolíkám Svobodné Dvory Ulice 1951 Název ulice vychází ze směru k místu známém jako "V dolíkách".
180 K dubu Malšova Lhota, Nový Hradec Králové Lesní cesta – Lesní cesta K dubu v Hradeckých městských lesích vede od lesní cesty Smiřická hráz k Hradečnici, název cesty se odvozuje od stromu dub, což je mohutný listnatý strom s dlouhověkostí a výrazným symbolem síly, stability a historické paměti v české krajině.
181 K Hvězdárně Kluky Ulice 1974 Název ulice vychází ze směru k dnešní Hvězdárně a planetáriu Hradec Králové.
182 K Chatám Roudnička Ulice Název je vychází ze skutečnosti, že komunikace směřuje k oblasti chat a rekreačních objektů.
183 K Labi Pražské Předměstí, Třebeš Ulice 1977 Ulice získala pojmenování dle směru jdoucího k řece Labi, jež pramení na Labské louce v Krkonoších, přičemž nás tato ulice zavede pouze k tzv. slepému ramenu Starého Labe.
184 K Lesu Svinary Ulice 1987 Pomístní pojmenování podle jižního konce ulice, který vede do Hradeckých lesů. Ulici můžeme naleznout již na Indikačních skicách z první poloviny 19. století.
185 K Metelce Svobodné Dvory Ulice 1946 Název je vychází ze směru ulice k zaniké hospodě Metelka / Na Metelce.
186 K Meteoru Svobodné Dvory Ulice Název je vychází ze směru k hřišti zaniklého hokejového klubu SK Meteor Svobodné Dvory.
187 K Orlici Malšovice Ulice 2010 Směr jdoucí k řece Orlici, jež vzniká se soutokem řek Tiché a Divoké Orlice u Albrechtic nad Orlicí, přičemž se v Hradci Králové vlévá pod Jiráskovými sady do řeky Labe.
188 K Osadě Malšovice Ulice 1998 Ulice směřující k malšovické zahrádkářské osadě – Rozkvět míru, založené s rokem 1957, která k dnešku čítá přes 350 jednotlivých zahrádek.
189 K Polabinám Roudnička Ulice Název je vychází ze směru ulice k řece Labe.
190 K Potoku Březhrad Ulice 1979 Ulice nese svůj název podle blízkého Plačického potoka, ke kterému vede. Ulice byla oficiálně pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
191 K Radaru Rusek Ulice 2013 Ulice je pojmenována podle radiolokátorové stanici FRNS, postavené během rekonstrukce královéhradeckého vojenského letiště v roce 1973. Radar byl opuštěn armádou v roce 2000 a později jej využíval Východočeský klub přátel vojenské techniky.
192 K Rybníku Roudnička Ulice Název je vychází ze směru ulice k rybníku Roudnička.
193 K Sokolovně Pouchov, Věkoše Ulice 1971 Ulice vede k Sokolovně
194 K Úvrati Věkoše Ulice 2012 Ulice byla postavena v roce 2012. Svůj název nese pravděpodobně podle úvrati, okrajové části pole, kde se při obdělávání obrací potah nebo zemědělský stroj, zoraná kolmo k převládajícímu směru orby.
195 K Zastávce Věkoše, Pouchov Ulice 1946 Ulice vede k železniční zastávce Hradec Králové zastávka. Do roku 1946 se jmenovala Věkošská, nelze jí však zaměňovat se současnou Věkošskou ulicí.
196 Kalendova Kukleny Ulice 1942 Václav Kalenda (1801–1878) byl v Jasenné u Josefova narozený český učitel, spisovatel, novinář a národní buditel, který se po absolvování učitelského kurzu v Hradci Králové věnoval pedagogické činnosti na řadě škol východních Čech. V roce 1843 nastoupil na školu v Kuklenách, kde působil až do roku 1872 jako řídící učitel a významně ovlivnil místní školství i kulturní život. Byl propagátorem mnemotechniky a hláskovací metody, autorem učebních pomůcek a aktivním přispěvatelem do dobového tisku.
197 Kampanova Pražské Předměstí Ulice 1946 Jan Kampanus Vodňanský (1572–1622) byl český humanistický básník, dramatik, pedagog, hudební skladatel a rektor Univerzity Karlovy. Narodil se ve Vodňanech jako Jan Kumpán, studoval v Klatovech, Domažlicích, Jihlavě a později na pražské univerzitě, kde získal titul mistra svobodných umění. Působil jako učitel v Teplicích, Hradci Králové, Kutné Hoře a v Praze, kde se stal profesorem klasické literatury, řečtiny a latiny. Byl uznávaným latinsky píšícím básníkem, jehož díla se vyznačovala formální dokonalostí – například Sacrarum odarum libri duo nebo drama Břetislav, které bylo cenzurováno.
198 Kampelíkova Kukleny Ulice 1942 František Cyril Kampelík (1805–1872) byl v Syřenově narozený český lékař, spisovatel a národní buditel, původním povoláním učitel a později lékař, který se aktivně zapojil do revolučního dění roku 1848 a propagoval myšlenky svépomocného hospodaření. Po návratu z emigrace se usadil v Kuklenách, kde působil jako lékař až do své smrti. Proslul jako autor spisu o zakládání záložen, díky čemuž se později v Čechách vžilo označení „kampelička“. Byl rovněž aktivním publicistou a přispěvatelem do řady vlasteneckých časopisů.
199 Kaplířova Slezské Předměstí Ulice 1946 Ulice byla vybudována v první čtvrtině 20. století. Je pojmenována podle Kašpara Kaplíře ze Sulevic (1535-1621), purkrabího Hradeckého kraje a nejvyššího písaře, což byly 12. a 8. nejvyšší funkce v Českém království. Zapojil se do stavovského povstání v roce 1620 a byl jedním ze sedmadvaceti českých pánů popravených na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Ve věku pětaosmdesáti let byl nejstarším popraveným a na popraviště vešel jako první z rytířského stavu a jako čtvrtý v celkovém pořadí.
200 Karla Čapka Pražské Předměstí Ulice 1946 Karel Čapek (1890–1938), český spisovatel, dramatik a novinář, proslul díly jako R.U.R. (poprvé použil slovo „robot“), Válka s mloky, Krakatit či trilogií Hordubal – Povětroň – Obyčejný život. Studoval filozofii, působil v Lidových novinách, byl blízkým přítelem T. G. Masaryka (Hovory s TGM), psal i pro děti (Dášeňka, Devatero pohádek) a angažoval se proti fašismu. Zemřel na zápal plic 25. prosince 1938, krátce před okupací, a je pohřben na Vyšehradě.
201 Karla Hynka Máchy Hradec Králové Ulice 1947 Karel Hynek Mácha (1810–1836) byl nejvýznamnější český básník romantismu, proslulý především svým lyricko-epickým dílem Máj. Narodil se v Praze, studoval práva a byl ovlivněn evropským romantismem i českým národním obrozením. Jeho poezie je plná melancholie, přírodních obrazů, existenciálních otázek a hlubokého citu pro krásu i tragiku života. Máj je považován za vrchol české poezie a zásadně ovlivnil další generace básníků. Mácha byl také autor cestopisů, próz a divadelních her, jeho život však ukončila předčasná smrt ve 26 letech.
202 Karla Tomana Hradec Králové Ulice 1958 Karel Toman (1877–1946) byl český básník, novinář a překladatel, původně člen generace anarchistických buřičů. Narodil se v Kokovicích u Slaného a podnikl řadu cest po Evropě, které ovlivnily jeho poetiku. Jeho lyrika je introspektivní, melancholická a často inspirovaná přírodou a venkovem. Pracoval jako redaktor Národních listů a později v knihovně Národního shromáždění. Mezi jeho nejznámější sbírky patří Měsíce, Sluneční hodiny a Hlas ticha.
203 Karlíček Nový Hradec Králové Lesní cesta Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
204 Karoliny Světlé Pražské Předměstí Ulice 1929 Karolina Světlá (1830–1899), vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová, byla významná česká spisovatelka, představitelka generace májovců a zakladatelka českého vesnického románu. Narodila se v Praze, pocházela ze zámožné měšťanské rodiny a byla jazykově vzdělaná – ovládala češtinu, němčinu i francouzštinu. V rané tvorbě se věnovala pražskému měšťanskému prostředí, později se proslavila tzv. ještědskými prózami, které čerpaly z venkovského života a řešily morální otázky, postavení žen a vztahy. Mezi její nejznámější díla patří Kříž u potoka, Vesnický román, Frantina, Nemodlenec a Kantůrčice.
205 Kaštanová Malšovice Ulice 1977 Kaštan je mohutná listnatá dřevina s charakteristickými dlanitě složenými listy a nápadnými kulovitými plody ukrytými v ostnaté tobolce. Nejčastěji se v Česku vyskytuje kaštan koňský (jírovec maďal), který je oblíbený jako okrasný strom v parcích a alejích.
206 Kavčí plácek Hradec Králové Ulice 14. – 15. století Kavčí plácek je historické veřejné prostranství v centru Hradce Králové, dříve známé jako Kavčí trh. Nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku 1532, ale původ názvu zůstává nejasný – dosud nebyl spolehlivě vysvětlen. Existují domněnky, že název může souviset s výskytem kavek (ptáků) v oblasti, nebo s nějakým místním označením, ale žádná z teorií nebyla potvrzena. Historicky se zde nacházelo židovské ghetto, později bašta městského opevnění a v 19. století i letní divadlo. V průběhu staletí místo několikrát poškodily požáry. V současnosti je Kavčí plácek známý jako kulturní prostor, například díky scéně Lodivadla. Jedinou budovou s adresou na Kavčím plácku je modernistický Husův dům.
207 Ke Kopaninám Slatina Ulice 2009 Ulice směřuje ke kopaninám, což je pomístní název prostoru mezi Pileticemi a Slatinou. Kopanina může znamenat pole na příkrém svahu nebo též v lese, které nelze orat a obdělává se jen kopáním rýči a motykami. Jako další možné vysvětlení může být pověst o židovské rodině, která se přestěhovala do Ruseku. Starý Žid však nedodržel svůj slib, že nebude v obci podnikat a místní si od něj začali půjčovat. Poté, co však údajně velká část vesnice přišla o své peníze kvůli vysokému úroku, rozhodli se Žida zbavit a jedné noci jej v plachtách unesli s myšlenkou, že muže vykuchají a utopí v nedalekém rybníku. Ten se však svíjel, takže po chvíli byli Rusečtí unavení a tak jej k místu smrti váleli. Žid se leknul, když mu sdělili jeho osud a omdlel. Rusečtí jej tak v domění, že je mrtvý pohřbili, avšak ještě toho večera byl vykopán svými dcerami a utekl s nimi neznámo kam. Následkem těchto událostí vzniklo mnoho pomístních názvů. Tam, kde se Žid svázán prostěradli přehazoval, se říkalo ,,Na plachtách“, kde nosiči odpočívali ,,Na odpočívadlech“, kde Židovi hrozili vykucháním, ,,Na kuchánku“, a kde ho zakopali, „V kopaninách“. Vzhledem k poloze dalších míst je však toto vysvětlení spíše nepravděpodobné. Dne 24. listopadu 2009 schválilo zastupitelstvo města název "Ke Kopaninám".
208 Ke Křivé lípě Nový Hradec Králové Lesní cesta Název lesní cesty vychází ze skutečnosti, že prochází kolem části lesa zvaného "U Křivé lípy".
209 Ke Křížku Roudnička Ulice Ulice je pojmenována podle skutečnosti, že ústí u kříže v Roudničské ulici.
210 Ke Splavu Svinary Ulice 1987 Ulice nese svůj název podle svého směru – vede ke Svinarskému splavu. Cesta zde začala vést skrz pole ve čtyřicátých letech 20. století, první domy zde začaly být stavěny v letech padesátých.
211 Ke Stavu Slatina Ulice 2016 Ulice vznikla v letech 2016 až 2018.
212 Kejzlarova Nový Hradec Králové Ulice 1979 Ulice je pojmenována po Jaroslavovi Kejzlarovi (1905 – 1942). Hradecký rodák, typograf a redaktor ilegálního časopisu Jiskra. V roce 1942 byl popraven v Mnichově.
213 Klacovská Svobodné Dvory Ulice 1942 Název ulice odkazuje na osadu Klacov / Klacovské Dvory, které byly v roce 1850 včleněny do Svobodných Dvorů.
214 Kladská Slatina, Slezské Předměstí Ulice 1942 Kladská je páteřní ulicí Slatiny a svůj název bere od směru, kterým vedla stezka z Hradce Králové do Kladska. Byla součástí zemské stezsky Kladsko-Polské, která sloužila zejména k vývozu obilí a jež je doložená již ve čtrnáctém století. V Hradci Králové se této cestě taktéž říkalo "stará silnice". Ve třicátých letech byla ulice pojmenována "Komenského", avšak již v roce 1942 byla přejmenována na Kladskou.
215 Klapák Slezské Předměstí, Malšovice Most 1949 Most získal své pojmenování díky hluku, který vydával v době, kdy po něm stále ještě jezdily automobily. V osmdesátých letech byl zrekonstruován a v roce 1982 byl právě kvůli hluku zakázán vjezd aut. Jedná se o jeden z ženijních mostů typu "Bailey Bridge", který byl postaven v rámci poválečné pomoci UNNRA. Lidově se mu též říká „Klapák“, „Železňák“, „Drnčák“ či „Bouchák“.
216 Klášterského Malšovice Ulice 1942 Antonín Klášterský (1866–1938) byl v Mirovicích narozený český básník, překladatel a úředník, původním povoláním právník, který se ve volném čase věnoval literatuře a stal se významnou postavou české poezie přelomu 19. a 20. století. Jeho lyrická tvorba, často inspirovaná přírodou, vlastenectvím a každodenním životem, navazovala na lumírovskou tradici a byla ovlivněna dílem Jaroslava Vrchlického, s nímž spolupracoval i jako redaktor Sborníku světové poezie.
217 Kleinerových Moravské Předměstí Ulice 2016 Ulice je pojmenována podle rodiny Kleinerovy vlastnící v ulici Dukelská řeznictví, která v roce 1939 poslala svou dceru do Anglie v rámci z Prahy vypravovaných tzv. Wintonových vlaků. Sami Kleinerovy holocaust nepřežili a zahynuli v koncentračním táboře. Jejich dcera Hana, od té doby žijící ve Velké Británii, však zůstala hrdou patriotkou Hradce Králové, který pravidelně navštěvuje, přičemž se věnuje i osvětě.
218 Klicperova Hradec Králové Ulice 1900 Václav Kliment Klicpera (1792–1859) byl český dramatik, prozaik, básník a zakladatel novodobého českého divadla. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou a po studiích v Praze působil jako profesor v Hradci Králové a později v Praze. Významně přispěl k rozvoji českého ochotnického divadla a vychoval řadu budoucích literátů, včetně J. K. Tyla a J. V. Friče. Napsal přes 50 divadelních her různých žánrů – od frašek po historická dramata. Mezi jeho nejznámější díla patří Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsů a Rohovín čtverrohý. Aktivně se účastnil revolučního roku 1848 a byl členem Národního výboru.
219 Klidná Plácky Ulice 1977 Ulice nese svůj název podle svého charakteru. Byla vystavěna v sedmdesátých letech a původně nesla název Nová. Toto pojmenování nese od roku 1977.
220 Klumparova Hradec Králové Ulice 1920 Otakar Klumpar (1860–1915) byl významný český lékař, hygienik, veřejný činitel a kulturní osobnost spojená s Hradcem Králové. Narodil se ve Skalici (dnes Slovensko) a medicínu vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze. Po praxi v Brně a Olomouci působil jako okresní lékař v Sobotce a později jako primář nemocnice v Hradci Králové. Aktivně se zapojoval do veřejného života – byl předsedou Pokrokového klubu, starostou sokolské župy Orlické a podporoval rozvoj města. Spolupracoval na regulačním plánu Hradce Králové a zasloužil se i o podporu vamberecké krajky. V letech 1905–1906 si nechal postavit reprezentativní vilu v Hradci Králové, dnes známou jako Klumparova vila.
221 Kmochova Malšovice Ulice 1942 František Kmoch (1848–1912) byl v Zásmukách u Kolína narozený český dirigent, skladatel a kapelník, původním povoláním učitel, který se proslavil jako zakladatel a vedoucí kolínského Sokolského dechového orchestru. Jeho hudba, hluboce zakořeněná v české lidové tradici, se stala symbolem národního uvědomění a jeho pochody, často doprovázené zpěvem, dodnes znějí na slavnostech a přehlídkách po celé republice.
222 Kociánovice Slezské Předměstí Ulice Ulice je pojmenována podle samoty, na jejímž místě leží. Kociánovice, samostatný dvůr, byl v letech 1790 až 1798 rozprodán Střemchoví z Podhůří, Vlasákovi ze Štěnkova, Karlovi z Bolehoště a Bynarovi z Lejšovky. Tak vznikla nová část Slezského Předměstí.
223 Kochanova Svobodné Dvory Ulice 2007 Ulice je pojmenována podle Valentina Kochana z Prachové (1561 – 1621), pražského měšťana, mistra svobodných umění a člena direktoria českých stavů během stavovského povstání. Byl aktivní ve funkci direktora a purkmistra Nového Města pražského a po porážce povstání byl popraven na Staroměstském náměstí.
224 Kollárova Pražské Předměstí Ulice 1946 Jan Kollár (1793–1852) byl slovenský básník, jazykovědec, historik a evangelický duchovní, významná osobnost českého i slovenského národního obrození. Narodil se v Mošovcích, studoval filozofii a teologii v Jeně, kde se seznámil s inspirací své poezie – Mínou. Působil jako kazatel v Pešti a později jako profesor slovanské archeologie na univerzitě ve Vídni. Proslul zejména básnickou skladbou Slávy dcera, která vyjadřuje ideu slovanské vzájemnosti a vlastenectví.
225 Komenského Hradec Králové Ulice 1883 Jan Ámos Komenský (1592–1670) byl v Nivnici u Uherského Brodu narozený český filozof, teolog a pedagog, původním povoláním učitel a kazatel Jednoty bratrské, který po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu, v němž se stal zakladatelem moderní pedagogiky, známým jako „učitel národů".
226 Kopretinová Malšova Lhota Ulice 2010 V místech louky, na níž pravidelně kvetly kopretiny čili bíle kvetoucí luční byliny.
227 Kotěrova Hradec Králové Ulice 1927 Jan Kotěra (1871–1923) byl český architekt, urbanista, pedagog a zakladatel moderní české architektury. Narodil se v Brně a studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Otto Wagnera, kde ho ovlivnil wagnerovský modernismus i klasicismus. Po návratu do Čech působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole a později na Akademii výtvarných umění v Praze. Mezi jeho žáky patřili Josef Gočár, Bohuslav Fuchs nebo Pavel Janák. K jeho nejvýznamnějším stavbám patří Peterkův dům v Praze, Okresní dům či Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
228 Kotrčova Plotiště nad Labem Ulice Ulice vede k bývalé Kotrčově usedlosti (dnes čp, 179). Kotrčovu usedlost lze na mapách zpozorovat koncem 19. století, přičemž byla rodinou postupně rozšiřována. Samotný rod Kotrčů však v Plotištích existoval již v 17. století, kdy je jako držitel gruntu č. 22 (dnes bychom tento grunt nalezli na jihovýchodním rohu ulice) doložen roku 1714 Jakub Kotrč.
229 Koutníkova Plotiště nad Labem Ulice 1947 Ulice je pojmenována podle Františka Koutníka (1897–1943), dozorce Československých drah, který byl zatčen za napomáhání odboji. Zemřel 24. července 1943 ve městě Griebo, kde se nacházel pracovní tábor. Samotnou ulici lze nalézt již na Indikačních skicách z let 1826–1830.
230 Kovová Slezské Předměstí Ulice 1996 Ulice se nazývá podle kovu ve skladištní oblasti, ve které se nachází. Vznikla v osmdesátých letech dvacátého století.
231 Koželužská Kukleny Ulice 1942 Název ulice je odvozen od typického zaměstnání místních obyvatel v období před polovinou 20. století, tedy dle řemeslníka, který se zabýval zpracováním surových zvířecích kůží na useň, tedy měkkou a trvanlivou kůži vhodnou k výrobě obuvi, oděvů či sedlářského zboží.
232 Kpt. Fechtnera Malšovice Ulice 1992 Emil Fechtner (1916–1940) byl na Žižkově narozený československý vojenský pilot vyrůstající v Hradci Králové, kde vystudoval reálné gymnázium. Původním povoláním byl úředník, avšak po absolvování Vojenské akademie v Hranicích se stal důstojníkem letectva. Po okupaci odešel do zahraničí, vstoupil do řad 310. československé stíhací perutě RAF a zúčastnil se bitvy o Británii, během níž dosáhl několika sestřelů nepřátelských letadel. Zahynul při letecké nehodě 29. října 1940 v Anglii a byl posmrtně, k roku 1991, vyznamenán a povýšen na plukovníka.
233 Krapkova Malšovice Ulice 1954 Josef Krapka Náchodský (1862–1909) byl v Náchodě narozený český novinář, básník, spisovatel, překladatel a politik, původním povoláním učitel, který se aktivně podílel na kulturním a společenském životě konce 19. století. Byl známý svým úsilím o sociální spravedlnost, podporu národního uvědomění a překládáním děl z francouzštiny a němčiny; jeho literární i politická činnost byla úzce spjata s východními Čechami, včetně Hradce Králové.
234 Krátká Slezské Předměstí Ulice 1946 Ulice se takto nazývá kvůli své délce. Do roku 1946 nesla jméno Prokopa Holého (asi 1380–1434), radikálního husitského kněze a faktického vládce husitských Čech.
235 Krunertova Kukleny Ulice 1929 Karel Krunert (1853–1916) byl na Novém Městě pražském narozený sazeč a odborový předák, původním povoláním typograf, který se na přelomu 19. a 20. století stal vůdčí osobností knihkupeckého a knihtiskařského dělnictva. Působil jako předseda Typografické besedy a Ústředního spolku knihtiskařů, redigoval odborný časopis Typografia a zasloužil se o rozvoj dělnického vzdělávání a profesní organizovanosti v českých zemích.
236 Křivá Třebeš Ulice 1946 Ulice je pojmenována podle svého celkového křivého uličního tvaru.
237 Křižíkova Hradec Králové Ulice 1938 František Křižík (1847–1941) byl český elektrotechnik, vynálezce a průmyslník, narozený v Plánici u Klatov. Proslavil se vynálezem obloukové lampy se samočinnou regulací, za kterou získal mezinárodní uznání. Výrazně se zasloužil o elektrifikaci českých měst, budoval elektrárny, tramvajové tratě a propagoval využití elektřiny v dopravě i průmyslu. V roce 1903 zprovoznil první elektrifikovanou železniční trať v Rakousku-Uhersku mezi Táborem a Bechyní.
238 Křížkovského Kukleny Ulice 1942 Pavel Křížkovský (1820–1885) byl v Holasovicích narozený hudební skladatel, sbormistr a katolický kněz, původním jménem Karel Křížkovský, který se významně zasloužil o rozvoj sborového zpěvu a reformu církevní hudby na Moravě. Působil jako regenschori a pedagog v augustiniánském klášteře v Brně, kde vedl klášterní pěvecký sbor a vychoval řadu hudebníků, včetně Leoše Janáčka.
239 Kubcova Plačice Ulice 1981 Název je odvozen od plačické rodiny Kubcových. Původně šlo o pojmenování místní cesty, které bylo později převzato jako oficiální název ulice.
240 Kubelíkova Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice je pojmenována podle houslisty Jana Kubelíka (1880-1940), držitele několika světových řádů včetně Řádu svatého Řehoře Velikého. Současná Kubelíkova však nemá svůj původní půdorys, ten byl změněn masovou výstavbou na Slezském předměstí v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech.
241 Kubištova Kukleny Ulice 1961 Oldřich Kubišta (1875–1943) byl na Královéhradecku působící učitel, jenž byl v září 1940 zatčen pro ukrývání ilegální tiskárny časopisu Čin a který zahynul v nacistické káznici v Gollnowě.
242 Kubištovy sady Hradec Králové Sady 1992 Bohumil Kubišta (1884–1918) byl český malíř, grafik, výtvarný teoretik a jeden ze zakladatelů českého moderního umění a kubismu. Narodil se ve Vlčkovicích u Hradce Králové a studoval v Praze, Florencii a Paříži. Byl spoluzakladatelem výtvarné skupiny Osma, která prosazovala expresionismus a nové výtvarné směry. Ve své tvorbě spojoval vlivy Cézanna, van Gogha, Muncha i Picassa a usiloval o propojení výtvarné formy s duchovním obsahem. Jeho díla jako Oběšený, Polibek smrti nebo Zátiší s lampou jsou příkladem geometrické kompozice a symbolického významu barev.
243 Kudrnova Kukleny Ulice 1946 Josef Kudrna (1881–1915) byl v Postřižíně narozený vojín rakousko-uherské armády, původním povoláním čeledín, který byl během první světové války obviněn ze vzpoury a 7. května 1915 popraven v Praze-Motole. Po válce byl jeho případ přehodnocen a v roce 1920 byl posmrtně rehabilitován.
244 Kuklenská Pražské Předměstí Ulice 1943 Název ulice je odvozen od směru ke Kuklenám, dnešní městské části Hradce Králové, jež mají bohatou historii sahající až do středověku. První písemná zmínka pochází z roku 1547, název je odvozen od pozemků zvaných Kukleny, patrně vlastněných měšťanem Kuklinou. Významný rozvoj nastal po roce 1766, kdy sem byli přesídleni obyvatelé bouraného Pražského předměstí kvůli výstavbě hradecké pevnosti. V roce 1777 zde byl postaven minoritský klášter s kostelem sv. Anny, který se stal duchovním centrem oblasti. Kukleny se postupně proměnily v průmyslovou čtvrť s cukrovarem, koželužnami, slévárnami a strojírnami. Roku 1942 byly administrativně připojeny k Hradci Králové. Historicky významná je i bitva u Strachova dvora z roku 1423, která se odehrála právě na území dnešních Kuklen.
245 Kutnohorská Plačice Ulice 1992 Název ulice vyhází ze směru komunikace k městu Kutná Hora.
246 Květná Svinary Ulice 1987 Ulice byla pojmenována podle květinových zahrad v ulici. Byla postupně budována od sedmdesátých let.
247 Kydlinovská Plácky, Slezské Předměstí Ulice 1990 Ulice vede ke Kydlinovskému mlýnu. Jeho historie sahá až do 14. století, kdy jej založil hradecký měšťan Kydlín. Během třicetileté války zde žili Švédští vojáci, jak dokládají mince nalezené v náhonu. Mlýn několikrát vyhořel. Na přelomu 19. a 20. století bylo k mlýnu přiřazeno přes 76 ha pozemků a po roce 1948 byl zkonfiskován. JZD zde pak pěstovalo ranou a pozdní zeleninu, přičemž po sametové revoluci byl Kydlinov vrácen v rámci restitucí. Samotnou ulici můžeme najít již na indikačních skicách z let 1824 až 1843, pravděpodobně je však ještě starší, neboť šlo o jedinou cestu, která spojovala Kydlinov s obcí Plácky.
248 Kyjevská Pouchov, Věkoše Ulice 1974 Ulice je pojmenována podle hlavního města Ukrajiny, Kyjeva. Ulice vznikla až v sedmdesátých letech 20. století v souvislosti s výrazným stavebním rozvojem Věkoš a Pouchova. Oficiálně pojmenována byla v březnu 1974.
249 Kyjovská Moravské Předměstí, Třebeš Ulice 1990 Ulice pojmenována podle jihomoravského města Kyjova, jehož území bylo osídleno již v pravěku, jak dokládají četné archeologické nálezy. První písemná zmínka pochází z roku 1126, kdy byl Kyjov darován klášteru Hradisko u Olomouce, a od roku 1201 je uváděn jako městečko. V roce 1284 získal právo na opevnění a postupně se stal významným centrem vinařství a obchodu. Roku 1515 mu král Vladislav II. udělil právo pečetit červeným voskem, čímž byl Kyjov oficiálně uznán jako město. V roce 1548 se stal královským městem, což mu zajistilo stabilitu a ochranu před dalším zastavováním. Dnes je Kyjov známý jako centrum folklóru regionu Dolňácko a každé čtyři roky hostí slavnost Slovácký rok.
250 Labská kotlina Hradec Králové Ulice 1947 Název ulice odráží shodně pojmenované sídliště Labská kotlina v Hradci Králové, jež je pojmenované podle své polohy v nížině u řeky Labe. Urbanistický návrh vznikl roku 1925 a výstavba probíhala mezi lety 1947–1955 podle funkcionalistických principů. Od roku 1990 je oblast součástí Městské památkové zóny díky své architektonické hodnotě.
251 Labská louka Třebeš Ulice 2005 Ulice upomíná na lokalitu luk u slepého ramene Starého Labe, na nichž vznikla soudobá bytová zástavba.
252 Labská vodárna Plácky Ulice od konce 19. století Ulice je pojmenována po budově vodárny, která zde stála od čtyřicátých let dvacátého století. Pravděpodobně sem měla být umístěna budova vodárny od Josefa Gočára, plán byl však pravděpodobně nezrealizován.
253 Labská zahrada Třebeš Ulice 2017 Ulice upomíná na lokalitu bývalého zahradnictví v Třebši fungujícího snad do konce nultých let 21. století.
254 Labský most Hradec Králové, Věkoše Most 1990 Současný most byl postaven v letech 1972–1974, přičemž jeho autorem byl Ing. Jiří Hejnic (1935-2020), který pracoval na Barrandovském a Nuselském mostě v Praze. Byl slavnostně předán do provozu v prosinci 1974 tajemníkem Krajského výboru KSČ Františkem Tesařem. Původně se nazýval most Antonína Zápotockého, podle odboráře a pátého československého prezidenta Zápotockého (1884-1957). V roce 1990 byl přejmenován na Labský most, podle řeky, kterou překlenuje.
255 Ladova Hradec Králové Ulice 1958 Josef Lada (1887–1957) byl český malíř, ilustrátor, karikaturista, scénograf a spisovatel, narozený v Hrusicích u Prahy. Už jako dítě přišel o jedno oko, což ovlivnilo jeho charakteristický výtvarný styl s výraznými obrysy. Proslavil se zejména ilustracemi k Osudům dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Vytvořil také řadu oblíbených dětských knih, například O kocourku Mikešovi, O chytré kmotře lišce nebo Bubáci a hastrmani. Jeho tvorba čerpala z venkovského života a byla plná laskavého humoru.
256 Lávka u Jiráskových sadů Nový Hradec Králové Lávka 2012 Název lávky vychází z její lokace u Jiráskových sadů.
257 Leknínová Malšova Lhota Ulice 1979 Leknín je vodní bylina rostoucí ve stojatých vodách zahrnující v Čechách vyskytující se leknín bílý či leknín bělostný.
258 Lesní Nový Hradec Králové Ulice 1945 Název ulice vychází z její lokace u Městských lesů, ve kterých i v některých místech ústí.
259 Letců Pražské Předměstí Ulice 1936 Název ulice je odvozen podle nešťastné události: letecké nehody v Hradci Králové ze dne 21. září 1933, která se odehrála při cvičném letu tří vojenských letounů, kdy došlo ke srážce mezi stroji Škoda D-1 a Letov Š-16.43. Zatímco pilot letounu D-1 se dokázal vrátit na letiště, dvojčlenná posádka druhého letounu zahynula při pádu v blízkosti Ulrichova náměstí. Konkrétně zahynuli letci pilot četař Jan Voleman a pozorovatel poručík Jiří Kužel.
260 Letiště Pouchov, Věkoše Ulice Podle polohy u královéhradeckého letiště, nachází se zde zastávka autobusu a vstup do areálu letiště.
261 Ležáky Kukleny Ulice 1946 Ležáky byla malá osada na Chrudimsku, jejíž historie sahá až do počátku 18. století, kdy zde vznikl mlýn a postupně i několik domků obývaných kameníky a jejich rodinami. V roce 1942 byla osada nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni jako krutá odveta za pomoc parašutistům z operace Silver A během druhé světové války. Po válce již Ležáky nebyly obnoveny a místo se stalo pietním územím připomínajícím oběti nacistické perzekuce.
262 Lhotecká Malšova Lhota, Malšovice Ulice 1979 Ulice určující linii historické zástavby Malšovy Lhoty. Při vysazení vsi značí pojem lhota (lhóta) stanovený časový úsek, kdy byla rodící se ves osvobozena od plnění dávek či jiných povinností vůči své vrchnosti.
263 Libišanská Plačice Ulice 2012 Název ulice vyhází ze směru komunikace k obci Libišany.
264 Librantická Slatina Ulice 1979 Ulice míří k sousední vsi Librantice a je druhou páteřní ulicí ve Slatině. Lze ji dohledat již na mapách z počátku 19. století.
265 Lidická Slezské Předměstí Ulice 1946 Ulice byla pojmenována v roce 1946 na počest obce, kterou nechali nacisté v roce 1942 srovnat se zemí jako odplatu za atentát na Heydricha. Původně byla ulice součástí Heydukovy ulice, později byla přejmenována na Haydnovu, podle rakouského klasicistního hudebního skladatele Josepha Haydna.
266 Lipová Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice se nazývá podle lipové aleje, která se na místě nacházela od roku 1905. Předtím nesla díky své poloze název Nádražní.
267 Líznerova Malšovice Ulice 1998 Ulice je s největší pravděpodobností pojmenována po Bohumilu Líznerovi (1881–1957), jenž byl v Srbíně narozený český akademický malíř, loutkář a pedagog, původně vyučený lakýrník, který po studiích v Praze, Mnichově a Paříži působil jako učitel kreslení v Hradci Králové a proslul zejména krajinomalbou, portréty významných osobností či výtvarnými realizacemi v sakrálních prostorách, například v katedrále sv. Ducha.
268 Lomená Věkoše Ulice 1946 Ulice dostala název podle svého tvaru. Vznikla v průběhu čtyřicátých let dvacátého století.
269 Luční Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice je pojmenována podle své polohy. Do roku 1942 nesla název Hálkova, podle básníka, prozaika, dramatika, literárního kritika a publicisty Vítězslava Hálka.
270 Ludovíta Štúra Hradec Králové Ulice počátek 50. let 20. století Ľudovít Štúr (1815–1856) byl slovenský národní buditel, politik, filozof, jazykovědec, básník a publicista. Narodil se v Uhrovci v rodině učitele a získal vzdělání na evangelickém lyceu v Bratislavě. Byl hlavní osobností slovenského národního obrození v 19. století a kodifikátorem spisovné slovenštiny založené na středoslovenských nářečích (1843). Aktivně se zapojil do Slovenského povstání v letech 1848–1849. Jeho literární a politická činnost byla silně ovlivněna ideou slovanské vzájemnosti.
271 Lužická Hradec Králové, Slezské Předměstí Ulice 1910 Ulice je pojmenována po Lužici. Lužice bývalo historické území v Německu, bylo součástí Velkomoravské říše za vlády knížete Svatopluka I. v 9. století a také v letech 1070–1081 během vlády knížete Vratislava II. Od 14. století až do roku 1634 bylo opět součástí Českého království.
272 M. D. Rettigové Hradec Králové Ulice 1992 Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845) byla česká buditelka, spisovatelka a autorka kuchařek, narozená ve Všeradicích. V mládí žila v německojazyčném prostředí, ale po sňatku s vlastencem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem se stala výraznou propagátorkou českého jazyka a kultury. Proslavila se především knihou Domácí kuchařka (1826), která obsahuje přes tisíc receptů, a jež sloužila rovněž jako praktická příručka pro ženy – s radami nejen o vaření, ale i o vedení domácnosti, mateřství a vlastenectví. Rettigová se věnovala výchově dívek, pořádala literární salony a spolupracovala s významnými vlastenci jako František Palacký či Josef Jungmann.
273 M. Majerové Třebeš Ulice 1981 Marie Majerová (1882–1967) byla v Úvalech narozená česká spisovatelka a novinářka, původním povoláním písařka, která se po první světové válce stala významnou představitelkou levicové literatury a členkou Komunistické strany Československa. Ve svých dílech, jako je například román Siréna, zachycovala život dělnické třídy a průmyslového Kladna, a po roce 1945 byla oceněna titulem národní umělkyně.
274 Machkova Třebeš, Nový Hradec Králové Ulice 1934 Antonín Machek (1775–1844) byl v Podlažicích narozený český malíř období klasicismu a biedermeieru, původně vyučený u kabinetního malíře miniatur, který se po studiích na vídeňské akademii stal uznávaným portrétistou a malířem historických žánrů, působícím především v Praze, přičemž na začátku 19. století působil rovněž v Hradci Králové.
275 Machovcova Kukleny Ulice počátek 50. let 20. století Matyáš Machovec (narozen 1702), pronásledovaný český tajný nekatolík, emigrant; v Jiráskově románu Temno ztvárněn jako postava Václava Machovce, v roce 1732 vězněn v Hradci Králové.
276 Malá Pouchov Ulice Ulice je pojmenována podle svého rozsahu a také, pravděpodobně, jako kontrast k paralelní ulici nazvané Velká. Ulici lze naleznout již na mapách z počátku 20. století.
277 Malé náměstí Hradec Králové Náměstí 1990 Malé náměstí v Hradci Králové vzniklo jako vedlejší tržiště vedle hlavního Velkého náměstí, s prvními písemnými zmínkami již ze 14. století. Původně se nazývalo Koňský trh nebo Malý rynek, což odráží jeho funkci jako místa pro obchod s dobytkem. Od sklonku vrcholného středověku zde stála Mýtská/Nová/Slezská brána, která sloužila jako východní vstup do města. Urbanistický vývoj náměstí byl ovlivněn požáry, renesančními přestavbami domů a později barokními úpravami, včetně kašny se sousoším sv. Jana Nepomuckého. V 16. století bylo náměstí znovu vydlážděno a stalo se centrem městského života. Během třicetileté války utrpělo značné škody, avšak později bylo obnoveno. Od 18. století se zde konaly slavnostní průvody při intronizaci hradeckých biskupů. Název Malé náměstí se ustálil až v roce 1918, čímž se završil jeho historický a urbanistický vývoj jako významného veřejného prostoru města.
278 Malinová Svinary Ulice 1987 Ulice je pojmenována podle maliníků, které rostly podél cesty. Byla postupně budována od sedmdesátých let.
279 Malšovická Malšovice Ulice 1942 Ulice navazující na Malšovický most značící směr trasy z Hradce Králové do Malšovic, od roku 1927 sjednocené samosprávné obce vzniklé sloučením dvou osad Náhonu, Zámostí a obce Malšovice. Roku 1942 se pak Malšovice staly součástí tzv. Velkého Hradce Králové.
280 Malšovický most Malšovice Most 1925 Malšovický most v Hradci Králové je železobetonový obloukový most, který byl postaven v roce 1925 podle návrhu stavitele Karla Herzána a architekta Josefa Gočára. Nachází se na místě historického brodu přes řeku Orlici, kudy vedla důležitá cesta na Moravu, a kde v minulosti stály dřevěné i ocelové mosty, z nichž poslední byl z roku 1889. Most spojuje centrum města s místní částí Malšovice, od níž odvozuje svůj název, tedy vedoucí do Malšovic. Most je známý rovněž jako „most u Staré nemocnice“, protože se nachází v její blízkosti.
281 Mandysova Nový Hradec Králové Ulice 1979 Ulice je pojmenována po Jaroslavu Mandysovi (1908 – 1944). funkcionáři KSČ a Dělnicko tělovýchovné jednoty, který byl za odbojovou činnost popraven.
282 Mánesova Hradec Králové Ulice 1920 Josef Mánes (1820–1871) byl významný český malíř, ilustrátor a grafik, představitel romantismu a realismu. Narodil se v umělecké rodině – jeho otec Antonín a strýc Václav byli malíři, stejně jako jeho sourozenci Quido a Amálie. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění a později v Mnichově, kde se inspiroval evropským uměním. Proslul zejména portréty, krajinami a ilustracemi, jeho dílo čítá stovky prací. Mezi nejznámější patří kalendářní deska na Staroměstském orloji a cyklus „Moravský rok“.
283 Manželů Zemánkových Slezské Předměstí Ulice 1998 Ulice Manželů Zemánkových v Hradci Králové je pojmenována na počest manželů Zemánkových, kteří byli významnými osobnostmi spojenými s protifašistickým odbojem. Podle informací Magistrátu města se jedná o Josefa a Boženu Zemánkovy, kteří se během druhé světové války aktivně zapojili do odboje proti nacistické okupaci. Oba byli za svou činnost zatčeni a zahynuli v koncentračních táborech. Ulice byla pojmenována 1. července 2011.
284 Marie Pujmanové Třebeš Ulice 1962 Marie Pujmanová (1893–1958) byla v Praze narozená česká spisovatelka, básnířka a novinářka, původním vzděláním vystudovaná na Univerzitě Karlově, která se ve 30. letech 20. století přiklonila k levicové politice a stala se jednou z hlavních představitelek socialistického realismu v české literatuře. Po druhé světové válce působila jako propagátorka komunistického režimu a byla oceněna titulem národní umělkyně.
285 Markova Kukleny Ulice 1945 MUDr. Hanuš Marek (1845–1909), častěji uváděný jako Jan Marek, byl ve Svobodných Dvorech narozený lékař a vlastenec, původním povoláním obvodní a tovární lékař, který se od roku 1872 významně zasloužil o kulturní a národní život v Kuklenách, dnes části Hradce Králové. Aktivně se účastnil politického života jako stoupenec národní strany svobodomyslné a v roce 1868 vystoupil jako řečník na táboru lidu na Letné po boku Edvarda Grégra a Miroslava Tyrše.
286 Markovice Slezské Předměstí Ulice 18. století Ulice je pojmenována podle statku na jejímž místě leží. Zmínky o samostatném dvoře Markovice nalezneme poprvé v 18. století.
287 Markovická Hradec Králové, Slezské Předměstí Ulice Ulice je pojmenována podle statku Markovice, který ležel severněji (v místě dnešní ulice Markovice). Do roku 1940 nesla pojmenování Bachmačská, na počest prvoválečné bitvy u ukrajinského Bachmače, kde bojovaly československé legie proti německé přesile. Bitva dopadla československým vítězstvím.
288 Mařákova Pražské Předměstí Ulice 1971 Otakar Mařák (1872–1939) byl významný český operní pěvec (tenor), narozený v Ostřihomi. Původně se věnoval malířství, ale brzy se začal soukromě učit zpěvu a roku 1899 debutoval v Brně jako Faust. V témže roce byl angažován do Národního divadla v Praze, kde působil jako řádný člen i stálý host. Vynikl v rolích smetanovských oper: Dalibor, Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, i ve světovém repertoáru: Don Giovanni, Tosca, La traviata, Carmen. Po první světové válce přijal americké občanství a působil i jako pedagog.
289 Masarykovo náměstí Hradec Králové Náměstí 1989 Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) byl v Hodoníně narozený filozof, sociolog, politik a státník, původním povoláním profesor filozofie, který se stal prvním prezidentem samostatného Československa. Jeho životními hodnotami byly humanismus, demokracie a pravda, které prosazoval nejen v politice, ale i ve své vědecké a pedagogické činnosti.
290 Maxe Malého Plácky Ulice 1946 Ulice je pojmenována podle Maxmiliána Malého (1903-1944), člena Komunistické strany Československé v Pláckách. Byl zapojen do protinacistického odboje, přičemž byl v roce 1940 zatčen a v roce 1944 zemřel v Goleniówě. Jeho pamětní desku můžeme naleznout na zdi opuštěného objektu směrem od ulice ke hřišti v ulici U Kulturního domu.
291 Medkova Pražské Předměstí Ulice 1990 Rudolf Medek (1890–1940) byl český spisovatel, básník, dramatik, vojenský důstojník a významný představitel legionářské literatury, narozený v Hradci Králové. V první světové válce bojoval v československých legiích v Rusku, účastnil se bitvy u Zborova. Po návratu do vlasti působil jako plukovník a později brigádní generál, zároveň vedl Památník odboje a Památník národního osvobození. Literárně se proslavil díly jako Zborov, Plukovník Švec, Ohnivý drak či Legenda o Barabášovi, které oslavují hrdinství legionářů a vlastenectví.
292 Meruňková Plotiště nad Labem Ulice 2005 Ulice vznikla rozšiřováním Plotiště na počátku 21. století. Svůj název nese podle stromu Meruňka obecná.
293 Mikoláše Alše Pražské Předměstí Ulice konec 70. let 20. století Mikoláš Aleš (1852–1913) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor a dekoratér, narozený v Miroticích. Patřil k tzv. „Generaci Národního divadla“ a stal se klasikem českého výtvarného umění 19. století. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, odkud byl vyloučen za účast na demonstraci proti germanizaci českého umění. Proslavil se cyklem Vlast pro Národní divadlo, sgrafitovou výzdobou domů, ilustracemi k dílům Jiráska, Čelakovského či Arbese a kresbami pro časopisy Květy, Zlatá Praha a Šotek. Jeho styl se vyvíjel od romantismu k secesi, přičemž čerpal z české historie, folklóru a vlastenectví.
294 Milady Horákové Třebeš, Nový Hradec Králové Ulice 1990 Milada Horáková (1901–1950) byla v Praze na Královských Vinohradech narozená právnička a politička, původním povoláním vystudovaná právnička Univerzity Karlovy, která se po druhé světové válce stala poslankyní a významnou představitelkou národněsocialistické strany. V roce 1950 byla po vykonstruovaném politickém procesu komunistickým režimem popravena a stala se symbolem odporu proti totalitě.
295 Milana Morávka Svobodné Dvory Ulice 2023 Ulice je pojmenována po Milanu Morávkovi (1946 – 2016), českém malíři, grafikovi a ilustrátorovi, který se narodil v Hradci Králové a patřil k významným osobnostem českého umění druhé poloviny 20. století. Proslul především svými expresivními malbami a kresbami.
296 Miroslava Hájka Malšovice Ulice 1946 Miroslav Hájek (1923–1945), rodák z Malšovic, se stal v posledních dnech druhé světové války obětí nacistické zvůle. Dne 7. května 1945 byl spolu s dalšími třemi obyvateli Vysoké nad Labem a šesti sovětskými zajatci zastřelen německými vojáky poblíž tamní hájovny. Jeho jméno je vytesáno na památníku obětem druhé světové války ve Vysoké nad Labem, který připomíná tuto tragickou událost.
297 Miřiovského Malšovice Ulice 1946 Emanuel Miřiovský (1846–1911) byl v Jindřichově Hradci narozený spisovatel, básník, překladatel a literární kritik, původním povoláním středoškolský učitel a vychovatel, který působil na řadě škol v Čechách i na Moravě, nejdéle však v Hradci Králové. Byl představitelem generace ruchovců, psal poezii, prózu i literární kritiky, překládal z němčiny a švédštiny, mimo jiné Goethova „Utrpení mladého Werthera“ a díla Selmy Lagerlöfové.
298 Mládeže Plotiště nad Labem Ulice 1974 Ulice vznikla v průběhu šedesátých let dvacátého století a byla oficiálně pojmenována v březnu 1974. Jednalo se o tradiční název nově vybudovaných ulic v duchu socialistické výchovy.
299 Mlýnská Plácky Ulice Tuto drobnou ulici lze nalézt již na mapách stabilního katastru z první poloviny 19. století. Podle Bohumila Dejmka šlo o ulici situovanou nedaleko mlýna Kydlinova, avšak spíše šlo o blízký mlýn Na Valše, ležící v centru obce.
300 Modřínová Nový Hradec Králové Ulice Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Novém Hradci Králové. Neodkazuje na skutečný výskyt modřínu v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
301 Mokrá Slatina Ulice Ulice byla postavena v osmdesátých letech 20. století v rámci velké výstavby v obci Slatina.
302 Moravská Nový Hradec Králové Ulice 1962 Název ulice vyhází z její lokace u hlavní komunikace směřující na Moravu.
303 Moravský most Hradec Králové Most 17. – 18. století Moravský most v Hradci Králové byl postaven v letech 1910–1914 jako součást regulace řeky Orlice a nahradil původní pevnostní most z 18. století. Původní most sloužil jako součást obranného systému města, umožňoval zatopení okolních příkopů pomocí tzv. holandských stavidel. Nový most byl navržen architektem Františkem Sanderem a zahrnuje i vodní elektrárnu, která byla přistavěna v letech 1913–1914. Název „Moravský“ odkazuje na Moravskou bránu, historický vstup do města z jihovýchodního směru, kudy vedla cesta na Moravu.
304 Most plukovníka Šrámka Svinary Most 1907 Most byl postaven v roce 1907 na místě staršího dřevěného mostu. V roce 2009 bylo rozhodnuto o jeho pojmenováni po Bohumilu Janu Šrámkovi (1896-1946), příslušníkovi československých legií na Rusi, důstojníkovi prvorepublikové československé armády a za protektorátu členu východočeské regionální vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa. V roce 2019 byl postaven nový, dvouproudový most.
305 most U Soutoku Hradec Králové Most 1990 Název mostu je odvozen dle blízkosti soutoku dvou řek, Labe a Orlice, jež protékají Hradcem Králové.
306 Mostecká Hradec Králové Ulice 1958 Ulice je pojmenována podle polohu u Pražského mostu, jenž byl postaven v roce 1910 jako secesní železobetonová stavba podle návrhu architekta Adolfa Janouška, s dekoracemi od Jana Kotěry. Nahradil původní Pražský pevnostní most z 18. století, který sloužil jako součást obranného systému města a byl zbourán kvůli nízké propustnosti při povodních. Název „Pražský“ odkazuje na Pražskou cestu, historickou komunikaci vedoucí z Hradce Králové směrem na Prahu, čímž most získal své jméno jako symbol spojení s hlavním městem.
307 Mrštíkova Nový Hradec Králové, Malšovice Ulice 1970 Vilém Mrštík (1863–1912) byl český spisovatel, dramatik a překladatel, významný představitel realismu a naturalismu. Proslul románem Rok na vsi, který napsal společně s bratrem Aloisem, a díly jako Pohádka máje či drama Maryša, kritizující sociální poměry na venkově. Překládal také díla ruských autorů, zejména Tolstého a Dostojevského, a jeho tvorba se vyznačuje detailním líčením venkovského života i psychologickou hloubkou postav.
308 Mužíkova Kluky Ulice 1923 Ulice je pojmenována po Augustinu Eugenu Mužíkovi (1859 – 1925), českém básníkovi, spisovateli, překladateli a dramatikovi, který se narodil v Novém Hradci Králové. Mezi jeho nejznámnější díla patří např. básnické sbírky Jarní bouře, Hlasy člověka, nebo Písně života.
309 Myslbekova Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice je pojmenována po Josefu Václavu Myslbekovi (1848-1922), českém sochaři a představiteli novodobého českého sochařství. Do roku 1942 nesla ulice jméno Havlíčkova,patrně po básníkovi a vlastenci Karlu Havlíčku Borovském. Ulici lze naleznout jako jednu z mála ulic již na leteckých snímcích z roku 1937.
310 Myslivečkova Slezské Předměstí Ulice 1943 Ulice je pojmenována po českém hudebním skladateli Josefu Myslivečkovi (1737-1781), představiteli českého baroka a klasicismu, známého svými operami. Počátky ulice můžeme sledovat již na leteckých snímcích z roku 1937.
311 Mýtská Hradec Králové Ulice 1896 Ulice je pojmenována podle svého umístění nedaleko dnes již neexistujícího objektu Mýtské brány, známého také jako Slezská nebo Celná brána, jenž vznikl ve 14. století jako součást horní hradební zdi na východním okraji města. Její název „Mýtská“ odkazuje na výběr mýta – clo se zde vybíralo od kupců mířících směrem na Vysoké Mýto a Slezsko. V závěru 15. století byla přestavěna na dvojici věží propojených padací mříží, přičemž vyšší věž sloužila jako zbrojnice a nižší jako schodišťová. V 16. století vzniklo předbraní s průjezdnou věží, jejíž nápisové desky byly později přeneseny do radnice. Brána byla několikrát poškozena, zejména během třicetileté války, kdy ji roku 1640 prorazilo císařské vojsko. Vnější části brány byly zbořeny v roce 1786, zbytek padl při výstavbě nového opevnění v roce 1873. Dnes se na místě nachází pouze torzo věže, které připomíná její někdejší význam jako vstupní bod do města.
312 Na Barvínku Věkoše Ulice 1946 Ulici můžeme naleznout na mapách z druhé poloviny 19. století, název usedlosti "Pod Barvínkem" však nalezneme již v katastru z roku 1781. Lze spekulovat, že na tomto místě hojně rostl barvínek, léčivá a okrasná bylina. Ulice získala svůj oficiální název až v roce 1946.
313 Na Biřičce Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice vyhází z blízkého rybníku Biřička.
314 Na Bláhovce Kukleny, Plačice Ulice – Název ulice odkazuje na historický Bláhův dvůr, který se v oblasti nynějších Kuklen historicky nacházel jako jeden z několika významných selských usedlostí – například dvůr Strachův, Rejvoldovský či dvůr Svatého kříže. Jméno „Bláhovka“ tedy vychází z původního pojmenování pozemku podle majitele Bláhy, což bylo běžné v dobových názvech lokalit, které odkazovaly právě na dvorce nebo pozemky spojené s konkrétními rody či osobami. Současně je pozice ulice dokumentována v mapových plánech Kuklen jako příjezdová cesta ke kapličce či rodinným usedlostem, nazvaná právě „Na Bláhovce“ – tedy „ke/k Bláhově usedlosti“.
315 Na Brně Nový Hradec Králové Ulice 30. léta 20. století Název ulice pravděpodobně vychází z jejího vyústění v Brněnské ulici.
316 Na Břehách Třebeš Ulice 1934 Ulice pojmenována podle historického pomístního názvu, jenž se vyskytuje již na mapě josefínského katastru připravovaného v letech 1785–1789/1790.
317 Na Cvičišti Nový Hradec Králové Ulice 30. léta 20. století Název ulice vychází z bývalého vojenského cvičiště, které se dříve nacházelo v prostoru dnešní Přírodní památky Na Plachtě.
318 Na Drahách Malšovice Ulice 1942 Název ulice odvozen z ustáleného pomístního názvu Na Drahách, jenž označoval nezpevněnou polní cestu sloužící rovněž k hnaní dobytka.
319 Na Drážkách Slezské Předměstí Ulice 1946 Název ulice lze pravděpodobně odvodit dle slova dražky, tedy malé drahy. Slovo draha znamenalo úhory, neobdělané půdy. Ulice patří k jedněm z nejstarších v této části města, lze ji nalézt na katastrálních mapách z let 1901 až 1922, kde již lze naleznout dnešní dvojdomek čp. 936/937 a domy čp. 938, 932 a 933.
320 Na Dřevěnce Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice vychází z místa, kde dříve stávali dřevěné domky lesních dělníků.
321 Na Dubech Pouchov Ulice Ulice je pojmenována podle pomístního jména. Lokalitě se také říkalo U zádušního.
322 Na Důchodě Plotiště nad Labem, Pražské Předměstí Ulice 1946 V místě dnešní ulice Na Důchodě začala vznikat zástavba okolo roku 1915. Do roku 1904 zde byly dolíky, které byly často zaplavovány a kde, podle Pamětí obce Plotiště: "jen žáby koncertovaly". Poté bylo místo zavezeno a vysazena zde proutnice. V roce 1914 bylo toto místo zvažováno k usídlení uprchlíků z Haliče.
323 Na Hradě Hradec Králové Ulice 1896 Hradecký hrad vznikl ve 13. století jako královský hrad Přemyslovců a stal se významným sídlem českých královen, například Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Nacházel se na vyvýšeném ostrohu nad soutokem Labe a Orlice, kde dříve stálo slovanské hradiště. Hrad byl centrem správy severovýchodních Čech a měl i obrannou funkci v rámci městského opevnění. V roce 1423 byl během husitských válek zcela zbořen vojsky Jana Žižky, přičemž přežil pouze kostel sv. Ducha. Na jeho místě později vznikly nové městské stavby, včetně kněžského semináře.
324 Na Hrázce Malšova Lhota, Malšovice, Nový Hradec Králové Ulice 1942 Ulice pojmenovaná podle lokality nazývané pomístním názvem Na Hrázce v místě zaniklého Nového rybníka prvně v pramenech připomínaného k rou 1496.
325 Na Humpolci Rusek Ulice 1979 Pojmenováno podle pomístního názvu. Ulice je doložena již na Indikačních skicách z první poloviny 19. století.
326 Na Jezírkách Třebeš Ulice 50. léta 20. století Ulice dostala své pojmenování dle unikátní krajinné charakteristiky, konkrétně podle malých vodních ploch čili tůní, které se v této lokalitě dříve nacházely.
327 Na Konečné Nový Hradec Králové Ulice 1973 Název vychází z polohody ulice, kdy jedna její část ústí u konečné stanice městské hromadné dopravy.
328 Na Kopci Svinary Ulice 2016 Ulice nese své jméno podle kopce, který se ve Svinarech nachází. Název Na Kopci byl dlouhodobě využíván, avšak teprve v roce 2016 jej Zastupitelstvo města Hradec Králové oficiálně ustavilo. Osídlení okolo samotné cesty začalo vznikat v šedesátých letech 20. století.
329 Na Kopečku Věkoše Ulice 1946 Ulici lze dohledat již na Indikačních skicách z let 1826–1830. Svůj název nese podle staršího pojmenování, pravděpodobně podle malého sklonu ulice.
330 Na Kotli Hradec Králové, Malšovice, Nový Hradec Králové Ulice 1943 Název ulice zachycuje pomístní pojmenování, jež pravděpodobně vychází z tvaru terénu, který zde tvoří mělkou kotlinu připomínající kotel. Takové označení je běžné v české toponymii a odráží přirozený reliéf krajiny, který si lidé pojmenovali podle vzhledu.
331 Na Kropáčce Hradec Králové Ulice 1955 Věž Kropáčka v Hradci Králové byla postavena mezi lety 1509–1516 jako původně dřevěná bašta, později přestavěná na zděnou věž podle návrhu mistra Jana Kameníka. Svůj název získala podle měšťana Jana Kropáče, majitele sousedního domu a městského konšela. V průběhu staletí sloužila různým účelům – jako vězení pro šlechtice, městská vodárna, dělostřelecká pozorovatelna i polepšovna pro ženy. Věž byla několikrát poškozena, mimo jiné při požáru v roce 1762, a v 19. století postupně chátrala. V roce 1906 byla kvůli špatnému technickému stavu zbořena, ale její podoba byla zachycena na fotografiích, kresbách a v sádrovém modelu. Stála v horní části dnešního Gočárova schodiště, v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie.
332 Na Letné Slezské Předměstí Ulice
333 Na Lučinách Rusek Ulice 2007 Ulice byla pojmenována usnesením zastupitelstva města 29. května 2007 spolu s ulicí U Potoka a dvěmi ulicemi ve Svobodných Dvorech.
334 Na Mlejnku Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice nese svůj název podle dřevěného mlýnu, který stál na místě dnešního Malšovického jezu. Původní dřevěný jez byl vybudován v letech 1908 až 1913 a měl usnadňovat průtok při velkých vodách. Při mlejnku stálo stavení, kterému se říkalo "Na Čertovině" či "Čertův mlýnek". Původní ulici lze na mapách nalézt již na počátku 20. století. Do roku 1942 nesla název Tyršova, po obrozenci a zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi (1832-1884).
335 Na Občinách Nový Hradec Králové Ulice 1943 Název ulice vyhází ze slova občiny, historického označení územních celků či společných obecních pozemků, které se v českém prostředí používalo pro zemědělsky či správně využívané půdy.
336 Na Ohradě Slatina Ulice 1979 Ulice se nachází již na mapách z počátku 19. století. Pojmenována byla pravděpodobně podle ohrady, která ji lemovala.
337 Na Okrouhlíku Pražské Předměstí Ulice 1929 Ulice je pojmenovaná dle staršího názvu místní části, jenž je odvozen podle místního terénního útvaru – pravděpodobně zaobleného návrší nebo vyvýšeniny, která se v dané oblasti nacházela. Slovo „okrouhlík“ je starší výraz pro kulatý nebo oblý kopec, případně místo s kruhovým půdorysem (např. okrouhlá louka, háj nebo pole).
338 Na Opuce Svinary Ulice 2016 Název je odvozen od opuky, usazené horniny, která byla v širším okolí těžena a vozena jako hnojivo na pole. Název Na Opuce byl dlouhodobě využíván, avšak teprve v roce 2016 jej Zastupitelstvo města Hradec Králové oficiálně ustavilo.
339 Na Paloukách Rusek Ulice 1979 Ulice je doložena již na Indikačních skicách z první poloviny 19. století. Stezka vedla podél Piletického potoka až do Piletic, dodnes je zachována v podobě prašné cesty. Pojmenována je podle pomístního názvu.
340 Na Pastvinách Třebeš Ulice 2007 Název ulice odkazuje na místo s pastvinami, které muselo ustoupit rozšiřující se výstavbě.
341 Na Pískách Třebeš Ulice 50. léta 20. století Ulice pojmenována podle historického pomístního názvu, jež se vyskytuje již v josefínském katastru připravovaného v letech 1785–1789/1790, který upozorňuje na typické písčité podloží lokality při břehu řeky Labe.
342 Na Plachtě Nový Hradec Králové Ulice 1942 Název ulice vyhází z blízkého rybníku Plachta.
343 Na Podhůrkách Pražské Předměstí, Nový Hradec Králové Lávka 70. léta 20. století Lávka Na Podhůrkách je pěší most přes řeku Labe v Hradci Králové, spojující části Pražské Předměstí a Třebeš. Je dlouhá 80 metrů a tvoří ji dvojice lávek zavěšených na potrubní konstrukci teplovodního vedení. Slouží chodcům a cyklistům, kteří ji mohou využít díky ližinám na schodištích pro převádění kol. Přesné datum jejího vzniku není doloženo, ale podle leteckých snímků byla postavena mezi lety 1977 a 1989.
344 Na Potoce Třebeš Ulice 50. léta 20. století Název ulice odpovídá geografické skutečnosti, když její vedení kopíruje směr toku tzv. Zámostské svodnice.
345 Na Rozhraní Nový Hradec Králové Ulice 1990 Název ulice vychází z místopisné skutečnosti, že je v blízkosti hranic městských částí Hradec Králové a Nový Hradec Králové.
346 Na Rybárně Pražské Předměstí Ulice 1934 Ulice je pojmenovaná dle názvu místní části Rybárny, který odkazuje na historické rybářské osady, která se v této oblasti nacházela. Název, jenž je topografického původu, tak odkazuje na tradiční rybářskou činnost v blízkosti řeky Labe, která byla pro město po staletí důležitým zdrojem obživy i dopravy.
347 Na Rybníce Rusek Ulice Ulice je pojmenována podle názvu pozemku, který stával na louce, kde ležel Piletický rybník, vypuštěný v roce 1730.
348 Na Sadech Slatina Ulice 2020 Ulice je pojmenována podle sadů, které na jejím místě stály již v 19. století.
349 Na Sádkách Svinary Ulice 1987 Ulice je pojmenována podle bývalých sádek u rybníka, který se nachází mezi touto ulicí a Dubinskou. Obecní rybník vzniknul podle kroniky okolo roku 1800, avšak plně doložen je až na indikačních skicách roku 1840. Výhodou rybníka bylo to, že byl využíván nejen k chovu ryb, ale jednalo se také o velký zdroj požární vody.
350 Na Stávku Svinary Ulice 1987 Ulice je pojmenována podle stávku, tedy hráze, která měla zabránit potopám.
351 Na Stružce Kukleny Ulice 70. léta 20. století Název ulice odvozen od pomístního názvu lokality Na stroužce, tedy podle strouhy vedoucí od polí za Kuklenami do Malého labského náhonu.
352 Na Střezině Hradec Králové Ulice 1935 Pomístní název Na Střezině v Hradci Králové pochází ze staročeského slovesa střeziti, tedy „střežit“ nebo „hlídat“, a odkazuje na místo, kde ve středověku pravděpodobně stála strážní hlídka chránící přístup do města. Tato hlídka se nacházela na vyvýšenině zvané Rožberk, která měla strategický význam pro obranu města a dohled nad obchodními cestami. Název Střezina je doložen již kolem roku 1400 a později se používal pro širší okolí návrší, zatímco samotný kopec byl v němčině označován jako Rossberg (koňské návrší).
353 Na Úvoze Kluky Ulice 1974 Název ulice vychází ze staršího pomístního názvu. Ulice se nachází nad dřívějším úvozem, který vedl od ústí ulice Na Úvoze k rybníku Cikán.
354 Na Valince Rusek Ulice 1979 Ulice je pojmenována podle pomístního jména. Podle pověsti se do Ruseku přistěhovala po vyhnání židovská rodina, jež bydlela v lokalitě "Na Židovkách" jižně od Ruseku. Starý Žid však nedodržel své slovo, že nebude v obci podnikat a místní si od něj začali půjčovat. Poté, co však údajně velká část vesnice přišla o své peníze kvůli vysokému úroku, rozhodli se Žida zbavit a jedné noci jej v plachtách unesli s myšlenkou, že muže vykuchají a utopí v nedalekém rybníku. Ten se však svíjel, takže po chvíli byli Rusečtí unavení a tak jej k místu smrti "váleli". Proto se tomuto místu říká "Na Valince". Žid se leknul, když mu sdělili jeho osud a omdlel. Rusečtí jej tak v domění, že je mrtvý pohřbili, avšak ještě toho večera byl vykopán svými dcerami a utekl s nimi neznámo kam. Podle pověsti se ale jmenují i další Rusecké části a ačkoliv se ulicí stala pouze "Valinka", jména dalších míst lze dohledat v soupisech statků. Tam, kde se Žid svázán prostěradli přehazoval, se říkalo ,,Na plachtách“, kde nosiči odpočívali ,,Na odpočívadlech“, kde Židovi hrozili vykucháním, ,,Na kuchánku“, a kde ho zakopali, „V kopaninách“. Lokalita byla dlouho prázdná, v padesátých letech zde byl sad, který postupně zaniknul výstabou domů v sedmdesátých letech.
355 Na Valše Plácky Ulice Ulice je pojmenována podle mlýnu Na Valše, který ležel v centru obce. Mlýn je doložen na konci 19. století, kdy v roce 1791 František Černíkovský předělal původní valchu na mlýn. V roce 1893 majitel Jan Střemcha, taktéž majitel Kydlinovského mlýnu, mlýn zrušil a zůstala pouze valcha, kterou pak řadu let používali koželuzi z Kuklen. Ulici lze nalézt již na indikačních skicách z let 1824 až 1843.
356 Na Vinicích Třebeš Ulice 2017 Ulice pojmenována podle historického pomístního názvu, který upozorňuje na lokality pozdně středověkých a raně novověkých vinic při Novém Hradci Králové.
357 Na Výsluní Kluky Ulice 1983 Název ulice vychází z polohy ulice, na jižním (slunečném) svahu.
358 Na Zahrádkách Věkoše Ulice 1965 Ulice nese svůj název podle malých zahrádek, které byly uprostřed pole vybudovány po roce 1946. Výstavba rodiných domků začala v druhé polovině šedesátých let a panelová výstavba byla budována v letech sedmdesátých.
359 Na Zálesí Roudnička Ulice Název ulice vychází z polohy ulice, nachází se na pod lesem na východní části Roudničky.
360 nábřeží U Přívozu Hradec Králové Nábřeží 1990 Název nábřeží je odvozen od přívozu na řece Orlici, který ve 20. století fungoval mezi dnešními Jiráskovými sady a protilehlým fotbalovým areálem.
361 Nad Oborou Věkoše Ulice 1946 Ulici lze dohledat již na Indikačních skicách z let 1826–1830. U této ulice se nacházela obora, později se toto místo změnilo na zahrádkářskou kolonii. Ulice tak nese svůj název podle polohy vůči této kolonii. Ulice získala svůj oficiální název až v roce 1946.
362 Nad Rozárkou Kluky Ulice Název ulice vychází z polohy ulice, nachází se nad Vyhlídkou u Rozárky.
363 Nad Rybníky Kluky Ulice 1974 Název ulice vychází z polohy ulice, nachází se nad rybníky Cikán a Biřička.
364 Nádražní Pražské Předměstí Ulice 1911 Ulice je pojmenovaná podle směru vedoucího k blízkému Hlavnímu nádraží v Hradci Králové, jež bylo v původní podobě s hrázděnou budovou slavnostně na okraji města otevřeno roku 1857 jako součást Jiho-severoněmecké spojovací dráhy. V roce 1935 byla dokončena nová funkcionalistická výpravní budova podle návrhu architektů Václava a Jana Rejchlových, která se stala jednou z nejmodernějších stanic své doby ve střední Evropě. Od roku 1952 nese stanice oficiální název Hradec Králové hlavní nádraží a je významným železničním uzlem s tratěmi do Pardubic, Chocně, Jaroměře, Turnova a dalších měst.
365 Náhon Hradec Králové, Malšovice Ulice 1942 Název ulice odvozen z ustáleného pomístního názvu Náhon/Nahon, což byla jedna ze tří malšovických osad, jež byla k roku 1927 připojena k obci Malšovice. Samotné označení Náhon/Nahon pod odkazuje k lokalizaci náhonu, jenž přiváděl vodu z řeky Orlice do Nového rybníka založeného roku 1496.
366 Náchodská Plotiště nad Labem Ulice 2013 Cestu na tomto místě lze nalézt již na mapách z 19. století. I přes svou dlouhou historii svůj název získala až v roce 2013.
367 Nálepkova Hradec Králové Ulice 1958 Ján Nálepka (1912–1943) byl slovenský učitel, důstojník a hrdina protifašistického odboje. Narodil se ve Smižanech a po studiích působil jako pedagog na východním Slovensku. Během druhé světové války sloužil jako kapitán v armádě Slovenského štátu na východní frontě. V roce 1943 dezertoval k sovětským partyzánům a stal se velitelem 1. československého partyzánského oddílu v Sovětském svazu. Padl při bojích o ukrajinské město Ovruč, kde byl smrtelně raněn kulometnou palbou.
368 náměstí 28. října Pražské Předměstí Náměstí 1946 28. říjen 1918 představuje klíčový milník českých dějin – den, kdy byla vyhlášena samostatnost Československé republiky po rozpadu Rakousko-Uherska. Událost byla výsledkem dlouhodobého úsilí domácího i zahraničního odboje, v čele s T. G. Masarykem, M. R. Štefánikem a E. Benešem. Vznik republiky znamenal naplnění ideálů národní emancipace, demokratického zřízení a kulturního sebeurčení. V Praze se spontánně vyvěšovaly české vlajky, strhávaly rakouské symboly a lidé slavili nově nabytou svobodu. Tento den se stal symbolem státnosti, demokracie a občanské hrdosti, a od roku 1919 je připomínán jako státní svátek.
369 náměstí 5. května Hradec Králové Náměstí 1946 Pražské povstání, které začalo 5. května 1945, bylo spontánním ozbrojeným vystoupením českého obyvatelstva proti nacistické okupaci v závěru druhé světové války. Povstání vypuklo v době, kdy se německá armáda začala stahovat a obyvatelé Prahy se snažili převzít kontrolu nad městem. Boje probíhaly v ulicích, kde se civilisté, policisté i vojáci zapojili do střetů s německými jednotkami, často improvizovaně a s omezenými zbraněmi. Povstání bylo podpořeno partyzány a vojenskými skupinami, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy až 9. května.
370 náměstí E. F. Buriana Kukleny Náměstí 1962 Emil František Burian (1904–1959) byl v Plzni narozený levicově orientovaný básník, hudební skladatel a divadelní režisér, původním povoláním zpěvák a absolvent mistrovské školy Pražské konzervatoře, který se jako zakladatel voicebandu a divadla D 34 stal výraznou osobností avantgardního a politicky angažovaného divadla meziválečného Československa. Během druhé světové války byl vězněn v koncentračních táborech, po válce působil jako kulturní činitel a poslanec za KSČ, přičemž jeho tvorba i postoje zůstávaly často kriticky nezávislé.
371 náměstí Jana Pavla II. Hradec Králové Náměstí 2005 Jan Pavel II. (1920–2005), vlastním jménem Karol Józef Wojtyła, byl polský katolický duchovní a 264. papež římskokatolické církve. Zvolen byl roku 1978 jako první neitalský papež po 455 letech a první Slovan v tomto úřadu. Během svého pontifikátu podnikl přes 100 zahraničních cest, čímž se stal symbolem globálního dialogu a míru. Významně přispěl k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Redefinoval vztah církve k judaismu a podporoval ekumenismus mezi křesťanskými denominacemi. Byl znám svou hlubokou mariánskou spiritualitou a heslem „Totus Tuus“ („Celý Tvůj“). Po atentátu v roce 1981 se stal symbolem odpuštění, když útočníkovi osobně odpustil.
372 náměstí Osvoboditelů Hradec Králové Náměstí 1963 Osvobození Československa v roce 1945 bylo výsledkem společného úsilí několika vojenských sil. Hlavní roli sehrála Rudá armáda Sovětského svazu, která osvobodila většinu území od východu. Významně se zapojily také československé jednotky bojující na východní i západní frontě, včetně 1. československého armádního sboru pod velením Ludvíka Svobody. Ze západu postupovaly americké jednotky, které osvobodily jihozápadní Čechy, včetně Plzně. V odboji působily také partyzánské skupiny a domácí odboj, které podporovaly spojenecký postup. Osvobození bylo završeno kapitulací nacistického Německa 8./9. května 1945, čímž skončila druhá světová válka na území Československa.
373 náměstí Svobody Hradec Králové Náměstí 1990 Název náměstí připomíná obecný pojem svobody českého (československého) národa, který se výrazně projevil v roce 1918, kdy vznikla samostatná Československá republika jako výraz touhy po národní nezávislosti. V roce 1939 byla svoboda násilně potlačena nacistickou okupací, která znamenala konec demokratického života a začátek útlaku. Po roce 1990, po pádu komunistického režimu, se svoboda stala opět základním principem politického a společenského života, navazujícím na ideály první republiky.
374 náměstí Václava Havla Hradec Králové Náměstí 2019 Václav Havel (1936–2011) byl český dramatik, esejista, disident a politik, který se stal symbolem boje za svobodu a demokracii. Narodil se v Praze do intelektuálně a kulturně založené rodiny, kvůli níž mu komunistický režim znemožnil studium humanitních oborů. Pracoval jako jevištní technik v Divadle Na zábradlí, kde se prosadil jako autor absurdních her, například Zahradní slavnost a Vyrozumění. V 70. letech se stal jedním z mluvčích Charty 77 a byl několikrát vězněn za své občanské postoje. Po listopadu 1989 byl zvolen prezidentem Československa a později se stal prvním prezidentem České republiky (1993–2003).
375 Národních mučedníků Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice vychází z uctění památky obětem fašismu.
376 Nemocnice Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vychází z jednoduché skutečnosti, že se rozkládá v místě Fakultní nemocnice Hradec Králové.
377 Nerudova Hradec Králové, Pražské Předměstí Ulice 1911 Jan Neruda (1834–1891) byl v Praze na Malé Straně narozený český básník, prozaik, novinář a literární kritik, původním povoláním učitel a redaktor, který se stal vůdčí osobností generace májovců a zakladatelem moderní české žurnalistiky. Proslul zejména svými Povídkami malostranskými, fejetony v Národních listech a básnickými sbírkami, v nichž zachycoval každodenní život, sociální problémy i osobní skepsi s hlubokým porozuměním a ironií.
378 Nezvalova Hradec Králové Ulice 1961 Vítězslav Nezval (1900–1958) byl český básník, spisovatel, překladatel a dramatik, klíčová osobnost české avantgardy. Narodil se v Biskoupkách na Moravě a studoval filozofii v Praze, kde se zapojil do uměleckého sdružení Devětsil. Spoluzaložil poetismus – hravý a optimistický literární směr – a později vedl českou surrealistickou skupinu. Mezi jeho nejznámější díla patří „Podivuhodný kouzelník“, „Edison“, „Básně noci“ a surrealistická próza „Valérie a týden divů“.
379 Nová Svobodné Dvory Ulice 1951 Název ulice vychází ze skutečnosti, že v době svého vzniku byla nová.
380 Nový Březhrad Březhrad Ulice Nový Březhrad je část Plačic severně od původního Březhradu. Na indikačních skicách z první poloviny 19. století můžeme tuto oblast naleznout pod názvem Kobylka, avšak nenacházela se zde žádná výstavba, pouze pozemky patřící Grögerovi, Kohoutovi, Lankašekovi, Černému a Scheinemu. Roku 1856 došlo k výstavbě železniční dráhy a o něco později byl postaven strážní domek, dnes již zbouraný. V roce 1874 na místě stále ještě nebyla zástavba, ta proběhla na přelomu 19. a 20. století, což můžeme vidět na katastrálních mapách, kde vidíme Nový Březhrad již zastavěný (dnešní domy čp. 2, 3, 4 a 5.).
381 Obecní Slatina Ulice 1979 Tato lesní cesta je doložena již v na indikačních skicách v letech 1826–1830. Její název je patrně odvozen od toho, že cesta byla postavena na obecní náklady.
382 Obvodní Březhrad Ulice 1979 Ulice nese svůj název podle své polohy v městské části. Ulice byla oficiálně pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
383 Odlehlá Pražské Předměstí Ulice 1973 Ulice je pojmenována podle své polohy vůči centru města, jakož i dle skutečnosti, že v době vzniku vedla skrze zahrádkářskou osadu ZVU založené kolem roku 1968.
384 Okrajová Třebeš Ulice 1981 Název odvozen od polohy ulice ležící při okraji Třebše, od 1. dubna 1942 místní části Hradce Králové, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1451, tehdy pod názvem Střebeš. Mezi lety 1850 a 1942 byla samostatnou obcí, než byla připojena k městu Hradec Králové. V minulosti zahrnovala i osady jako Lhota pod Strání (dříve Hrdlořezy) a Kopec Svatého Jana se Zámečkem, který byl v roce 1978 zbourán.
385 Okružní Hradec Králové Ulice polovina 20. let 20. století Název ulice je odvozen od jejího charakteru jako součásti takzvaného Gočárova okruhu v Hradci Králové tvořícího urbanistický celek navržený architektem Josefem Gočárem ve 20. letech 20. století jako součást modernizace města. Jeho koncepce spojila historické centrum s nově vznikajícími čtvrtěmi pomocí širokých tříd, kruhových náměstí a moderní architektury. Okruh dodnes tvoří páteř městské dopravy a je považován za jeden z nejvýznamnějších příkladů funkcionalistického plánování v českých zemích.
386 Oldřichova Nový Hradec Králové Ulice Ulice je pravděpodobně pojmenována po českém knížeti Oldřichovi, který v 11. století stabilizoval český stát po krizi vyvolané boji mezi syny Boleslava II. a násilně připojil Moravu k Čechám.
387 Olšová Malšova Lhota Ulice 1911 Olše je dřevina zahrnující v Čechách rostoucí olši šedou a olši lepkavou, či keřovitou dřevinu olši zelenou.
388 Opatovická Pražské Předměstí Ulice Ulice je pojmenovaná podle směru vedoucího k blízké obci Opatovice nad Labem, což je starobylá vesnice, jejíž historie sahá až do 11. století, kdy zde benediktini založili klášter, podle něhož obec získala své jméno. Klášter byl významným duchovním a hospodářským centrem až do svého zániku během husitských válek v roce 1421. V 15. a 16. století obec patřila významným šlechtickým rodům, včetně Pernštejnů, kteří zde vybudovali opatovický jez a kanál pro zásobování rybníků. V období první světové války se obec tragicky zapsala do dějin, když 21 občanů padlo na frontě.
389 Opletalova Hradec Králové Ulice 1946 Jan Opletal (1915–1939) byl student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se stal symbolem odporu proti nacistické okupaci. Od roku 1936 studoval medicínu v Praze, kde byl ubytován v Hlávkově koleji a aktivně se zapojil do studentské samosprávy. Dne 28. října 1939 se zúčastnil protinacistické demonstrace, při níž byl smrtelně zraněn střelou do břicha. Zemřel 11. listopadu 1939 na následky zranění. Jeho pohřeb se stal další masovou demonstrací, která vedla k uzavření českých vysokých škol nacisty. V reakci na tyto události byl 17. listopad vyhlášen jako Mezinárodní den studentstva.
390 Orebská Slezské Předměstí Ulice 50. léta Ulice je pojmenována po východočeské skupině husitů Orebitů, ustanovené 20. dubna 1420 na kopci Oreb. Důvodem přejmenování v padesátých letech bylo pravděpodobně využívání husitské historie komunistickou propagandou. Od roku 1946 se ulice jmenovala po Františku Reylovi (1865-1935), římskokatolickém knězi, rektorovi královéhradeckého kněžského semináře a také senátora Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou. Do roku 1946 ulice nesla svůj název po spisovatelce a libretistce Elišce Krásnohorské (1847-1926).
391 Orlická Slezské Předměstí Ulice Ulice nese od roku 1958 název po řece Orlici, ke které vede. Od roku 1946 se jmenovala Úřednická, od roku 1939 (pravděpodobnosti s velkým rozmachem svatováclavského kultu v období protektorátu) byla pojmenována po českém knížeti a světci Svatém Václavu (asi 907 – 929/935). Ve třicátých letech byla ulice rozdělena na dvě, přičemž první část se jmenovala Rožberská. Druhá část se zpočátku jmenovala Zeyerova, podle novoromantického spisovatele Julia Zeyera (1841-1901), později získala jméno po prvním předsedovi vlády Československa Karlu Kramářovi (1860-1937).
392 Orlické nábřeží Hradec Králové Nábřeží 1958 Název ulice je odvozen podle toku řeky Orlice, jež představuje významný vodní tok východních Čech, vznikající soutokem Tiché a Divoké Orlice u Kostelce nad Orlicí. Protéká Hradcem Králové, kde tvoří přirozenou krajinnou osu a historicky sloužila jako hranice i zdroj energie pro mlýny a elektrárny. Její název pochází pravděpodobně ze staroslovanského slova orlica, označujícího „říčku s rychlým proudem“ nebo „říční tok v orlím kraji“.
393 Orlický most Hradec Králové, Malšovice, Slezské Předměstí Most 1990 Železobetonový most byl postaven v letech 1978 až 1980. Jednalo se o poslední chybějící úsek městského okruhu podle návrhu Josefa Gočára. Do roku 1990 svůj název podle Okruhu, po roce 1990 byl přejmenován podle řeky, přes kterou vede.
394 Orličan Slezské Předměstí Zahrádkářská osada 2016 Zahrádkářská kolonie začala vznikat v roce 1984 a již o rok později získal občanský výbor osady páté místo soutěže pracovních aktivit a iniciativ "O putovní standartu MěstNV Bánská Bystrica". Dne 23. února 2016 Zastupitelstvo města rozhodlo o oficiálním pojmenování osady na Orličan.
395 Ořechová Plačice Ulice 1981 Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
396 Osada vycházejícího slunce Svinary Ulice 1931 Osada byla založena v roce 1931. V roce 1945 bylo v oblasti Svinar více než 150 chat Během mnoha let její existence si ji oblíbil například Wabi Daněk, Pavel Dobeš, Miloš Dvořáček a řada dalších osobností. Každoročně se zde koná mnoho akcí, od sportovních turnajů mezi dalšími osadami či tradiční výroční táborový oheň. Oficiální název dostala ulice až v roce 2016.
397 Osiková Kluky Ulice Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Novém Hradci Králové. Neodkazuje na skutečný výskyt osiky v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
398 Oskara Nedbala Pražské Předměstí Ulice 50. léta 20. století Oskar Nedbal (1874–1930) byl český skladatel, dirigent a violista, narozený v Táboře. Studoval na pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka a stal se spoluzakladatelem Českého kvarteta. Proslavil se zejména jako autor operet a baletů – mezi jeho nejznámější díla patří Polská krev, Vinobraní či balet Z pohádky do pohádky. Jeho hudba se vyznačuje melodickou lehkostí, dramatickým citem a lyrikou.
399 Ostrov Svinary Ulice 2016 Ulice je pojmenována podle ostrova, který se nacházel na řece Orlici a je doložen již v roce 1402, kdy ostrov ve vsi Svinary byl prodán pány Smiřickými, kterým Svinary patřily. Ten se v průběhu sedmdesátiletých let ztratil. Cesta na dnešním místě ulice však začala být vedena již po druhé světové válce. Svůj oficiální název však ulice získala až v roce 2016.
400 Ostrovní Svinary Ulice 1987 Ulice je pojmenována podle ostrova, který se nacházel na řece Orlici a je doložen již v roce 1402. Ten se v průběhu sedmdesátiletých let ztratil a zhruba v tuto dobu začíná i výstavba ulice Ostrovní.
401 Ostružinová Svinary Ulice 2002 Ulice vznikla na přelomu milénia. Svůj název nese kvůli pojmenování okolních ulic – tedy Malinové a Ostružinové.
402 Otokara Březiny Pražské Předměstí Ulice počátek 80. let 20. století Otokar Březina (1868–1929), vlastním jménem Václav Jebavý, byl český básník, esejista, učitel a myslitel, narozený v Počátkách na Vysočině. Patřil k nejvýznamnějším představitelům českého symbolismu a ovlivnil vývoj moderní poezie ve 20. století. Jeho tvorba se vyznačuje filozofickou hloubkou, mysticismem, bohatou metaforikou a hudebností verše – mezi nejznámější sbírky patří Tajemné dálky, Stavitelé chrámu a Ruce. Březina byl samotářsky založený, celý život působil jako učitel na Moravě, kde se věnoval studiu filozofie, jazyků a literární tvorbě.
403 Ovocnářská Svobodné Dvory Ulice 1951 Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
404 Pajkrova flošna Hradec Králové Ulice 19. století Pajkrova flošna byla jednou ze tří lunet (flošen) barokního pevnostního systému Hradce Králové, postavená roku 1784 podle návrhu generála Mikuláše z Kleindorfu. Sloužila jako dělostřelecký objekt s kasematami, muničními sklady a obrannými prvky, chránící přístup k pevnosti z jihovýchodu. Po zrušení pevnosti v roce 1884 byla přeměněna na sklady, dílny a později i nouzové byty, které však trpěly špatnými hygienickými podmínkami. Od roku 1993 je flošna ve správě Farmaceutické fakulty UK a od roku 1987 je chráněna jako kulturní památka.
405 Palackého Hradec Králové Ulice 1896 František Palacký (1798–1876) byl v Hodslavicích narozený historik, politik a spisovatel, původním povoláním vychovatel a archivář, který se stal zakladatelem moderního českého dějepisectví a vůdčí osobností národního obrození. V revolučním roce 1848 byl poslancem říšského sněmu, později působil v zemském sněmu a panské sněmovně, a jako zastánce austroslavismu usiloval o federalizaci Rakouska a rovnoprávné postavení českých zemí v monarchii.
406 Palachova Nový Hradec Králové Ulice 1990 lice je pojmenována po českém studentovi Janovi Palachovi (1948 – 1969), který se upálil na protest proti okupaci Československa v roce 1968. U ulice se nachází univerzitní koleje.
407 Pálenecká Kukleny, Svobodné Dvory Ulice 1880 Název ulice odvozen od pomístního názvu přilehlé lokality Pálenka, jenž je odvozen od lihovaru založeného ve Svobodných Dvorech okolo roku 1845, známého jako Pálenka, přičemž tento podnik na výrobu alkoholu a brandy vlastnil mimo jiné hradecký purkmistr Alois Kemlink, a proto se lihovar stal významnou součástí místního průmyslového rozvoje i identity této části Hradce Králové.
408 Panelová Slezské Předměstí Ulice 1996 Ulice, nacházející se ve skladištní oblasti, byla vybudována právě v souvislosti se stavbou průmyslového areálu. Její název může souviset buď s výrobou panelů či přímo samotnou ulicí, která mohla být z panelů vyrobena.
409 Pardubická Kukleny, Plačice Ulice 1942 Název ulice odvozen podle směru ulice jdoucího k Pardubicím, tedy městu, jehož počátek datujeme do konce 13. století, jež je jako univerzitní a statutární město ležící na soutoku Labe a Chrudimky známé svou výrobou perníku a slavnými dostihy Velká pardubická.
410 Parlament Slezské Předměstí Ulice 2016 Ulice je pojmenována podle místního pojmenování, kdy byl takto nazván nedaleký hostinec a později zahrádkářská osada vybudovaná v osmdesátých letech. Dne 23. února 2016 Zastupitelstvo města rozhodlo o oficiálním pojmenování ulice s osadou na Parlament.
411 Partyzánská Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice vychází z uctění památky partyzánskému boji proti fašismu.
412 Pavla Hanuše Pražské Předměstí Ulice 1963 Pavel Hanuš (1889–1942) byl český politický aktivista a funkcionář Komunistické strany Československa, narozený v Dolních Štěpanicích (okres Semily). Během první světové války vstoupil do československých legií v Rusku, kde působil jako příslušník 6. střeleckého pluku Hanáckého. V meziválečném období žil v Hradci Králové, kde se zapojil do veřejného a politického života. Po okupaci Československa nacistickým Německem se aktivně zapojil do odboje. V rámci represí po atentátu na Reinharda Heydricha byl zatčen gestapem a 1. července 1942 popraven na střelnici v pražských Kobylisích.
413 Peckovka Kluky, Roudnička Lesní cesta Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
414 Pekařova Nový Hradec Králové Ulice 1992 Ulice je pojmenována po Josefu Pekařovi (1870 – 1937), jednom z nejvýznamnějších českých historiků, profesorovi Karlovy univerzity a předním představiteli pozitivistické historiografie. Mezi jeho nejvýznamnější dílo patří Žižka a jeho doba, Kniha o Kosti, nebo Dějiny československé.
415 Pelclova Hradec Králové Ulice 1946 František Martin Pelcl (1734–1801) byl český spisovatel, historik, filolog a pedagog, významná osobnost národního obrození. Působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách Šternberků a Nosticů, kde získal přístup k bohatým knihovnám a intelektuálním kruhům. V roce 1793 se stal prvním profesorem českého jazyka na pražské univerzitě, čímž významně přispěl k obnově češtiny ve vzdělávání. Je autorem historických a jazykovědných děl, například Nové kroniky české, Císař Karel IV. nebo Lehrgebäude der böhmischen Sprache.
416 Pešinova Nový Hradec Králové Ulice 1889 Ulice je pojmenována po Václavu Michalu Pešinovi z Čechorodu (1782 – 1859), římskokatolickém duchovním, spisovateli, nakladateli a metropolitním kanovníkovi chrámu sv. Víta v Praze, který se narodil v Novém Hradci Králové a dlouhodobě se zasazoval o kulturní a náboženský rozvoj v Čechách. Pešina je známý zejména svou iniciativou na podporu dostavby pražské katedrály sv. Víta a svoji publicistickou činností, v jejímž rámci působil jako redaktor a vydavatel českých náboženských a kulturních spisů.
417 Petra Jilemnického Plotiště nad Labem Ulice Ulice nese svůj název podle Petra Jilemnického (1901-1949), spisovatele, novináře, učitele a komunistického politika českého původu. Před únorovým převratem nesla ulice jméno Josefa Šimáka, historika, profesora Univerzity Karlovy a představitele Gollovy školy. Ten se kromě husitských dějin specializoval zejména na dějiny Horního Pojizeří a Turnovska. Do roku 1921 pak ulice, díky své poloze v rámci obce, nesla název Hlavní. Ulici lze nalézt již na Indikačních skicách z let 1826–1830.
418 Piletická Piletice, Pouchov, Rusek, Slatina, Věkoše Ulice 1946 Piletická je jedinou ulicí v místní části Piletice a je tak pojmenovaná podle ní.
419 Pilnáčkova Hradec Králové, Věkoše Ulice 1994 Ulice je pojmenována po Josefu Václavovi Bohuslavovi Pilnáčkovi (1877– 1949), podnikateli a v letech 1929 až 1942 starostovi Hradce Králové. Pilnáček se zasloužil o dokončení urbanistické koncepce Hradce Králové a v čele města stál i během prvních let druhé světové války. Jako podnikatel měl tovární areál na výrobu mýdla v Pospíšilově ulici, který spolu se svým otcem rozvíjel.
420 Písečná Nový Hradec Králové Ulice 1968 Název ulice vychází ze skutečnosti, že se rozkládá na písečném základu.
421 Písečnice Svinary, Nový Hradec Králové Lesní cesta Jedná se o páteřní cestu Hradeckých lesů a je doložena již v na indikačních skicách v letech 1826–1830. Jedná se o starší pomístní název. V červenci 2010 dostala novou asfaltovou úpravu. Svůj název pravděpodobně nese podle písku, kterým byla zavážena.
422 Pivovarská flošna Hradec Králové Ulice 19. století Pivovarská flošna byla postavena roku 1784 jako součást předsunutého opevnění barokní pevnosti Hradce Králové podle návrhu generála inženýra Kleindorfa. Nachází se na levém břehu Orlice a tvoří ji dvoupatrový kasematní objekt s pěti valeně zaklenutými místnostmi, původně obklopený příkopem a chráněný zemními valy. Po zrušení pevnosti v roce 1884 byla přestavěna na skladiště, stáje a později sloužila jako dílny pro výrobu pian a harmonií. V roce 1909 se jejím nájemcem stal Hradecký měšťanský pivovar, podle něhož získala své jméno.
423 Pivovarské náměstí Hradec Králové Náměstí 2005 Hradecký měšťanský pivovar byl založen roku 1844 podle návrhu architekta Jana Bělského a první pivo se zde uvařilo o dva roky později. V průběhu 19. století prošel několika modernizacemi – rozšířily se sklepy, zavedlo se elektrické osvětlení a parní pohon. Po znárodnění v roce 1948 se stal součástí Horáckých pivovarů, ale výroba byla ukončena v roce 1999. V letech 2005–2007 prošel areál rozsáhlou rekonstrukcí a proměnil se v Regiocentrum Nový pivovar, sídlo krajského úřadu, univerzity a dalších institucí.
424 Plácelova Hradec Králové Ulice 1896 Václav Plácel z Elbinku (1556–1604) byl český humanista, právník, písař, básník a překladatel, narozený v Hradci Králové. Studoval na Univerzitě Karlově, kde se seznámil s předními učenci své doby, a získal titul bakaláře svobodných umění. Od roku 1577 působil jako advokát u purkrabského soudu v Hradci Králové, později se stal obecním písařem a zástupcem města na zemském sněmu. V roce 1582 byl císařem Rudolfem II. povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „z Elbinku“. Literárně se věnoval především překladům, například Historii židovské z německého originálu, a psal také latinskou poezii.
425 Plotišťská Věkoše Ulice 1946 Ulici lze dohledat již na Indikačních skicách z let 1826–1830. Svůj název nese podle obce Plotiště nad Labem, do které vedla a byla tak hlavním spojem mezi Věkošemi a Plotišti.
426 Pobřežní Plácky Ulice 1946 Parcely pro výstavbu v tomto místě lze nalézt již na katastrálních mapách z let 1893–1926. Samotnou ulici lze nalézt již na leteckých snímcích z roku 1937. Svůj název nese podle svého umístění, kdy jde paralelně s tokem Labe.
427 Pod Haltýřem Svinary Ulice 1987 Ulice se nacházela nedaleko bývalého haltýře, tedy drobné stavby vybudované nad pramenem či potokem, které sloužily k chlazení potravin.
428 Pod Kopcem Pouchov Ulice Pojmenovaná podle své polohy. Ve starších mapách se tato oblast také označnačuje jako "Na Svobodných".
429 Pod Lesem Roudnička Ulice Název ulice vychází z polohy ulice, nachází se na pod lesem na východní části Roudničky.
430 Pod Spáleníkem Slatina Ulice 2021 Ulice je pojmenována podle nedalekého kopce Spáleník (285 m n. m.)
431 Pod Strání Třebeš Ulice 1973 Ulice získala název dle původní osady nacházející se pod strání Nového Hradce Králové, tedy Lhoty Pod Stání prvně jmenované v pramenech k roku 1614. Na shodném místě je od roku 1451 připomínána osada Hrdlořezy, později Lhota u Hrdlořez či Lhotka Hrdlová. Lhoty Pod Strání oddělovala od Nového Hradce Králové les Borovinka.
432 Pod Svahem Třebeš Ulice 2007 Název ulice vychází z lokality jejího umístění pod svahem, tedy pod kopcem svatého Jana.
433 Pod Vodárnou Kluky Ulice Název ulice vychází z polohy ulice, nachází se na na jih pod vodojemem.
434 Pod Zámečkem Třebeš, Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice odkazuje na Novém Hradci Králové při kopci svatého Jana postavený objekt zámečku (honosného měšťanského domu se zahradou), jenž byl zbudován okolo roku 1721 v barokním stylu a zbourán byl pak s rokem 1978.
435 Poděbradova Pražské Předměstí Ulice 1929 Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král z domácí šlechty, byl vůdcem umírněných husitů a roku 1458 zvolen králem jako symbol náboženského smíření. Usiloval o stabilizaci země po husitských válkách, obnovu hospodářství a proslul návrhem mírové unie evropských států, považovaným za předchůdce OSN a EU. Zemřel v Praze, pohřben je v katedrále sv. Víta.
436 Podhůrská Svinary Ulice 1987 Ulice se nazývá podle místní části Podhůří. Dlouho byla samostatnou osadou s mlýnem doloženým již v 16. století, avšak často je tento název zaměňován s názvem Svinar. V roce 1714 byl na této ulici postaven šenk U Karla, který se na tomto místě nachází dodnes.
437 Podhůří Svinary Osada Osada se nazývá podle místní části Podhůří. Dlouho byla samostatnou osadou s mlýnem doloženým již v 16. století, avšak často je tento název zaměňován s názvem Svinar. V roce 1714 byl na této ulici postaven šenk U Karla, který se na tomto místě nachází dodnes.
438 Pohlova Plácky Ulice 1990 Ulice nese své jméno po Janu Václavu Pohlovi (1740-1790), komorníkovi císařského dvora Marie Terezie a učitele češtiny ve Vídni. Pohl se narodil v Hradci Králové a známý se stal mimo jiné tím, že učil Josefa II. češtinu. Ulice začala být budována v sedmdesátých letech, přičemž od roku 1975 nesla název 5. pětiletky, během které byla vystavěna.
439 Polákova Pražské Předměstí Ulice 1942 Matěj Milota Zdirad Polák (1788–1856) byl český básník, pedagog, důstojník a vlastenec, narozený v Zásmukách. V mládí působil jako učitel v Praze, poté vstoupil jako dobrovolník do rakouské armády, kde se zúčastnil významných bitev napoleonských válek – u Aspern, Wagramu, Drážďan i Lipska. Postupně dosáhl hodnosti generálmajora a byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „ze Zdiradova“. Vedle vojenské kariéry se věnoval literární tvorbě – jeho lyrická báseň Vznešenost přírody z roku 1819 byla dobovou kritikou označena za vrchol českého básnictví. V letech 1827–1830 působil jako učitel češtiny a literatury na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, později jako profesor válečného dějepisu. Je autorem prvního českého novodobého cestopisu Cesta do Itálie, který svědčí o jeho hlubokém kulturním rozhledu a citlivém pozorovatelském talentu.
440 Polní Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice je pojmenována podle své dřívější polohy, kdy skutečně ležela na okraji města u polí. Původně zde byla plánována třída maršála Foche, podle francouzského důstojníka a hrdiny první světové války Fedrinanda Foche (1851-1929), avšak k naplnění plánů nedošlo a později zde vznikla Smetanova ulice. Ta nesla jméno hudebního skladatele období romantismu Bedřicha Smetany (1824-1884).
441 Pospíšilova Hradec Králové, Slezské Předměstí Ulice 1893 Pojmenováno podle Ladislava Jana Pospíšila (1848-1893), českého knihkupce a místního politika. Právě ve své funkci náměstka purkmistra se zasloužil o zřízení dnešního Muzea Východních Čech či založení Klicperova divadla. Mezi jeho největší zásluhy pak patří stržení královéhradeckých hradeb a zrušení vojenské pevnosti, čímž uvolnil prostor k dalšímu rozvoji města a připojení rozvíjejících se vesnic jako Kukleny či Nový Hradec Králové. Zemřel v momentě, kdy na zasedání městského zastupitelstva oznamoval schválení svých plánů, načež jej postihla mrtvice. Noviny "Zlatá Praha" o jeho skonu informovaly: "Rozrušen bral se do té schůze, rozechvění jeho stoupalo s proudem jeho výmluvnosti, když se mu ze všech stran hlučně gratulovalo. Pospíšil klesá ve své křeslo, počíná mluvit nesouvisle, zraky se mu temní. Dva přátelé odvádějí jej domů, na té cestě již nevidí. Ocitnuv se v rodině své, zachvácen byl Pospíšil návalem mrtvice. Na místě, kde začalo symbolické bourání hradeb, dnes stojí Pospíšilova socha, která hledí do ulice pojmenované po něm.
442 Postranní Svobodné Dvory Ulice Název ulice vychází z polohy ulice a mladší zástavby. Je postranní k ulice Cihlářská.
443 Poštovní Březhrad Ulice 1979 Ulice vznikla v druhé polovině 19. století. Je doložena na leteckých snímcích v roce 1937. Svůj název nese podle pošty, která v ulici sídlí. Ulice byla oficiálně pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
444 Poterna Hradec Králové Poterna konec 18. století Poterna v Jiráskových sadech v Hradci Králové je historický tunelový průchod dlouhý 7,5 metru a vysoký 2 metry, vybudovaný kolem roku 1790 jako součást barokního opevnění města. Stavbu z režného zdiva navrhl generál inženýr Kleindorf a dnes je jedním z mála dochovaných prvků někdejší pevnosti. Nachází se v malebném prostředí parku na soutoku Labe a Orlice, kde si vysloužila přezdívku „tunel milenců“.
445 Potoční Nový Hradec Králové Ulice 1977 Název ulice pravděpodobně vychází ze skutečnosti, že se v její blízkosti nacházel potok.
446 Pouchovská Pouchov, Hradec Králové, Slezské Předměstí, Věkoše Ulice 1920 Ulice vedla k Pouchovu, který byl do roku 1923 samostatnou obcí sousedící s Hradcem Králové. Cestu nalezneme již na indikačních skicách z první poloviny 19. století.
447 Požární Slezské Předměstí Ulice 50. léta Ulice byla pojmenována podle požární stanice, která stála na rohu této ulice a Kladské.
448 Prašingerova Nový Hradec Králové Ulice 1889 Ulice je pojmenována po Eduardu Prašingerovi (1826 – 1895), římskokatolickém duchovním, kapitulním děkanovi a generálním vikáři v Hradci Králové, který se významně podílel na církevním a společenském životě města. Narodil se v Novém Hradci Králové, dlouhodobě působil v místní diecézi a byl mimo jiné zakladatelem opatrovny pro děti. Za své zásluhy obdržel čestné občanství Hradce Králové.
449 Pražská třída Pražské Předměstí, Kukleny, Plačice Třída 1962 Název ulice odvozen od faktu, že Pražská třída byla hlavní cestou směřující od Hradce Králové na Prahu.
450 Pražský most Hradec Králové Most 1953 Pražský most v Hradci Králové je nejstarší silniční most ve městě, postavený v roce 1910 na místě původního barokního pevnostního mostu z let 1767–1768. Jeho název odkazuje na směr, kterým vedla historická cesta z Hradce Králové do Prahy, a zároveň na původní označení „Pražský pevnostní most“. Nový most navrhl inženýr Adolf Janoušek, architektonické prvky doplnil Jan Kotěra, který mu vtiskl secesní podobu s dekorativními kiosky, osvětlením a stožáry.
451 Profesora Smotlachy Kluky Ulice 1974 Ulice je pojmenována po Františeku Smotlachovi (1884–1956) byl český mykolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor houbařství. Proslul zejména svými atlasovými a popularizačními knihami o houbách a dlouholetým působením v Československé mykologické společnosti.
452 Prokopa Holého Pražské Předměstí Ulice 1911 Prokop Holý (asi 1380–1434) byl v Českém království narozený radikální husitský kněz, politik a vojevůdce, původním povoláním duchovní, který po smrti Jana Žižky vedl táborské husity a sehrál klíčovou roli v husitských válkách. Proslul jako schopný stratég a diplomat, který vedl husitské výpravy do zahraničí a zastupoval husity na basilejském koncilu. Zahynul v bitvě u Lipan, kde byli radikální husité poraženi.
453 Prostějovská Nový Hradec Králové Ulice 1990 Název ulice vyhází z jejího blízkého připojení na hlavní komunikaci směřující na Moravu, pomocí které se dá dostat do města Prostějov.
454 Průběžná Nový Hradec Králové Ulice Název má místopisný a funkční charakter. Označuje ulici, která průběžně propojuje ulice Čajskovského a Na Brně. Jde o jednoduché orientační pojmenování vycházející z její dopravní funkce.
455 Průmyslová Hradec Králové Ulice polovina 20. let 20. století Název ulice odráží její historickou funkci a urbanistický kontext – vznikla jako součást průmyslové zóny města, která se začala rozvíjet zejména ve 20. století. Etymologicky vychází z českého slova „průmysl“, což označuje výrobní činnost, a ulice byla pojmenována podle svého hospodářského zaměření. V okolí se nacházely továrny, dílny a skladové areály, které tvořily páteř místní ekonomiky. Název tak sloužil nejen jako orientační označení, ale i jako výraz dobového důrazu na industrializaci.
456 Předměřická Plácky, Plotiště nad Labem Ulice 1992 Ulice nese svůj název podle směru k Předměřicím. Je k nalezení již na indikačních skicách z první poloviny 18. století, jelikož představovala hlavní spojovací trasu mezi Předměřicemi, Plotišti a Plácky. V letech 1946 až 1996 nesla část v Pláckách název Cimlerova, podle Emanuela Cimlera (1883-1933), jednoho ze zakládajících členů Komunistické strany Československa.
457 Přemyslova Nový Hradec Králové Ulice 1889 Ulice je pojmenována po Přemyslu Otakarovi I. (1155/67 – 1230), českém panovníkovi z rodu Přemyslovců, který jako král Českého království stabilizoval moc státu v raném středověku a získal pro Čechy dědičnou královskou korunu. Za jeho vlády došlo k posílení centralizované správy, rozvoji měst a upevnění postavení české koruny v rámci Evropy. V listině, kterou Přemysl Otakar I. vydal v roce 1225 listinu, kde se nachází první zmínka o městu Hradec Králové (tehdy pouze Hradci).
458 Přespolní Malšovice Ulice 1977 Název ulice vychází z tradičního českého výrazu „přespolní“, který označuje něco nebo někoho přicházejícího z jiné obce či z místa za poli, tedy lokalitu kdysi ležící na periferii města.
459 Příčná Třebeš Ulice 1946 Ulice je pojmenována podle své polohy vůči ulicím Hradecké a Školské.
460 Přímská Malšovice Ulice konec 20. let 20. století Název ulice odvozen od pozemků a nemovitostí, které v lokalitě Malšovic náležely pod svrchovanost statku v Dolním Přímu náležejícího od roku 1677 do vlastnictví královéhradeckých jezuitů. Po zrušení poddanství roku 1849 vytvořili bývalí poddaní přímského statku tzv. Přímskou obec, která se v průběhu 2. poloviny 19. století začlenila do malšovické obce.
461 Puškinova Pražské Předměstí Ulice 1946 Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837) byl ruský básník, prozaik a dramatik, považovaný za zakladatele moderní ruské literatury. Narodil se v Moskvě do šlechtické rodiny a už jako student projevoval mimořádný literární talent. Proslavil se díly jako Evžen Oněgin, Ruslan a Ludmila, Piková dáma či Boris Godunov, která spojují romantismus s hlubokým zájmem o ruskou historii a kulturu.
462 Radoušova Hradec Králové Ulice 1896 Matouš Radouš (cca 1550–1631) byl český malíř, iluminátor a městský politik, narozený kolem roku 1550 v Chrudimi. V mládí cestoval po Čechách, Německu a Itálii, odkud si přivezl inspiraci pro svou výtvarnou tvorbu. Po návratu do Chrudimi se stal váženým měšťanem, roku 1585 byl zvolen rychtářem a později působil jako konšel. Jeho nejvýznamnějším dílem je tzv. graduál český, rozsáhlý zpěvník s bohatou iluminací, vytvořený mezi lety 1585–1604, dnes uložený v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.
463 Raisova Pražské Předměstí Ulice 1921 Karel Václav Rais (1859–1926) byl český spisovatel, učitel a představitel literárního realismu, narozený v Bělohradě (dnes Lázně Bělohrad). Proslavil se jako autor tzv. venkovské prózy, ve které realisticky zobrazoval život na českém venkově, zejména v Podkrkonoší a na Českomoravské vrchovině. Mezi jeho nejznámější díla patří Kalibův zločin, Výminkáři, Západ a Zapadlí vlastenci. Vedle literární činnosti působil jako učitel a později ředitel měšťanské dívčí školy na Královských Vinohradech v Praze.
464 Rašínova třída Březhrad, Pražské Předměstí Třída Ulice je pojmenována po Aloisi Rašínovi (1867 – 1923), nechanickém rodákovi právníkovi, národohospodáři a politikovi, který patřil k hlavním zakladatelům samostatného Československa a stal se prvním ministrem financí nově vzniklého státu. Rašín je známý jako autor prvních zákonů, tvůrce československé měny, jakož i za svou účast v protirakouském odboji během první světové války a pozdější politickou činnost ve prospěch demokratického vývoje země.
465 Rautenkrancova Hradec Králové Ulice konec 19. století Josef František Miloslav Rautenkranc (1776–1817) byl český kněz, básník, překladatel a pedagog spojený s národním obrozením. Narodil se v Hradci Králové, studoval filozofii a teologii v Praze a působil jako kaplan i učitel češtiny v hradeckém semináři. Patřil k Puchmajerově básnické skupině a psal vlasteneckou i anakreontskou poezii, překlady a náboženské spisy. Aktivně podporoval šíření českého jazyka a literatury, jeho díla vycházela v obrozeneckých almanaších.
466 Resslova Hradec Králové Ulice 1910 Josef Ludvík František Ressel (1793–1857) byl český lesník, spisovatel, technik a vynálezce, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu. Pracoval jako lesník v Kraňsku a později jako lesmistr v Terstu, kde v roce 1827 získal patent na lodní šroub a v roce 1829 jej úspěšně vyzkoušel na lodi Civetta. Kromě lodního šroubu vynalezl také šroubový lis na víno, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro vyluhování barviv a další technické novinky. Byl autorem odborného díla Dějiny přímořských lesů a zasloužil se o zalesnění krasových oblastí.
467 Riegrovo náměstí Pražské Předměstí Náměstí 1990 František Ladislav Rieger (1818–1903) byl v Semilech narozený český politik, právník a publicista, původním povoláním advokát, který se stal klíčovou postavou českého národního hnutí 19. století a spoluzakladatelem staročeské strany. Byl blízkým spolupracovníkem Františka Palackého, jehož politické dědictví převzal, a jako poslanec Říšského sněmu i Českého zemského sněmu prosazoval státoprávní požadavky českého národa. Významně se zasloužil také o rozvoj české vědy a kultury, mimo jiné jako iniciátor a redaktor Slovníku naučného, první české encyklopedie.
468 Rokitanského Hradec Králové Ulice 1903 Karel Rokitanský (1804–1878) byl českého původu, světově proslulý lékař, patolog, anatom, filozof a politik, narozený 19. února 1804 v Hradci Králové. Stal se zakladatelem moderní patologické anatomie a klinické patologie, během své kariéry provedl či řídil téměř 60 000 pitev. Je autorem zásadního díla Handbuch der pathologischen Anatomie (1842–1846), které položilo základy vědeckého poznání nemocí.
469 Rokycanova Hradec Králové Ulice 1896 Jan Rokycana (asi 1396–1471) byl husitský teolog, kazatel a politik, jeden z nejvýznamnějších představitelů utrakvistického hnutí. Jako rektor pražské univerzity a duchovní správce Týnského chrámu se stal klíčovou postavou snah o sjednocení roztříštěné husitské církve. V roce 1435 byl českým sněmem zvolen arcibiskupem podobojí strany, jeho volba však nebyla nikdy potvrzena papežem. Vystupoval proti radikalismu i proti římské kurii, usiloval o náboženský kompromis a zachování české reformace. Jeho životními hodnotami byly víra, vzdělanost a smíření, které prosazoval v kázáních, diplomatických jednáních i teologických spisech.
470 Roudničská Roudnička, Třebeš Ulice 1994 Roudnička je místní část Hradce Králové na jihovýchodním okraji města, známá rekreační oblastí kolem rybníka Roudnička, vzniklého k roku 1469, sloužící k procházkám, cykloturistice a jako výchozí bod rozličných lesních stezek, s převážně obytnou zástavbou rodinných domů. První písemná zmínka o Roudničce pochází z roku 1465, přičemž se od 1. července 1980 stala již trvalou součástí města Hradce Králové. Historicky byla ves postižena během třicetileté války, Roudnička byla dále místem stání rakouského vojska před bitvou u Hradce Králové v roce 1866.
471 Rovná Pražské Předměstí, Březhrad Ulice 2001 Ulice je pojmenována podle svého směrového charakteru, tedy že vede souběžně/rovně s výpadovkou z Hradce Králové na Pardubice.
472 Rozkvět míru I Malšovice Ulice 2016 Ulice procházející zahrádkářskou osadou Rozkvět míru, jejíž název symbolicky vyjadřuje jak doslovný rozkvět přírody a zahrad, tak i ideál mírového soužití a budování společnosti v duchu tehdejších (socialistických) hodnot.
473 Rozkvět míru II Malšovice Ulice 2016 Ulice procházející zahrádkářskou osadou Rozkvět míru, jejíž název symbolicky vyjadřuje jak doslovný rozkvět přírody a zahrad, tak i ideál mírového soužití a budování společnosti v duchu tehdejších (socialistických) hodnot.
474 Rubešova Pražské Předměstí Ulice 1929 František Jaromír Rubeš (1814–1853) byl český právník, spisovatel, básník a dramatik, narozený v Čížkově u Pelhřimova. Proslavil se jako autor humoresek, deklamovánek a divadelních her, ve kterých spojoval vlastenecký patos s lidovým humorem. Byl spoluzakladatelem humoristického sborníku Paleček a jeho nejznámějšími texty jsou například Pivo a Dýmka.
475 Rusecká Pouchov Ulice 1947 Název je odvozen od Ruseku, části města Hradec Králové a dříve samostatné vesnice. Vznikla v první polovině 20. století.
476 Růženy Jesenské Malšovice Ulice 1942 Růžena Jesenská (1863–1940) byla na Smíchově narozená česká učitelka, spisovatelka, básnířka, dramatička a překladatelka, původním povoláním učitelka na měšťanské škole, která se od 80. let 19. století věnovala literární tvorbě pod pseudonymy jako Eva z Hluboké nebo Martin Věžník. Ve své tvorbě se inspirovala symbolismem a dekadencí, psala lyrickou poezii, dívčí romány i divadelní hry, přičemž její neteří byla známá novinářka Milena Jesenská.
477 Růženy Naskové Věkoše Ulice 1974 Ulice je pojmenována podle herečky a dlouholeté členky Národního divadla Růženy Naskové (1884-1960). Výstavba této ulice začala na počátku padesátých let, přičemž až do roku 1974 nesla své jméno po spisovatelce a představitelce českého biedermaieru Boženě Němcové (1820-1862). V březnu 1974 byla přejmenována pro shodný název s ulicí na Pržaském předměstí.
478 Růžová Kukleny Ulice konec 19. století Název ulice je odvozen od rostlin růží, které byly pěstovány v okolních zahradách.
479 Rybářská Třebeš Ulice 1977 Ulice přiléhá k rameni řeky tzv. Starého Labe, oblíbeného místa pro rybaření.
480 Rybova Nový Hradec Králové Ulice Ulice je pojmenována po Bohumilu Rybovi (1900 – 1980), rodákovi z Hradce Králové, významném českém klasickém filologovi, profesorovi a překladateli. Zasloužil se o rozvoj studia latiny, překládal klasické texty a publikoval odborné filologické práce.
481 Říčařova Plotiště nad Labem Ulice 1946 Ulice je pojmenována podle Bohumila Říčaře (1896-1944), sociálně demokratického funkcionáře a železničáře. Ten se v roce 1942, po odchodu Josefy Fajmonové, zapojil spolu s Josefem Formánkem do organizace komunistického odboje. Navázali úzkou spolupráci s nekomunistickým odbojem, především s organizací Národní odboj – Jitřenka. Nakonec byl i on zatčen a 23. srpna 1944 popraven v Drážďanech. Jeho jméno můžeme naleznout na pomníku obětem druhé světové války na Riegrově náměstí a na stejnojmenném památníku v Plotištích nad Labem. Ulice je k nalezení již na indikačních skicách z první poloviny 19. století, kdy nesla pomístní název K cihelnám.
482 Říční Pražské Předměstí, Hradec Králové Ulice 1992 Název ulice je odvozen podle směru k nedaleko tekoucí řece Labi, jež je jednou z nejvýznamnějších evropských řek, pramenící v Krkonoších a protékající Českem i Německem, kde se vlévá do Severního moře. Její název pochází z keltského slova albis, což znamená „bílá“ nebo „čistá“, a odráží dávné jazykové vlivy v regionu.
483 S. K. Neumanna Pražské Předměstí Ulice 1958 Stanislav Kostka Neumann (1875–1947) byl český básník, novinář, překladatel a literární kritik, narozený v Praze. V mládí se zapojil do hnutí Omladina a byl vězněn za politickou činnost, později se stal vůdčí osobností anarchistické generace buřičů. Jeho tvorba prošla vývojem od dekadence přes civilismus až k proletářské poezii – mezi nejznámější díla patří Kniha lesů, vod a strání, Nové zpěvy a Rudé zpěvy. Byl zakladatelem časopisů Nový kult, Červen a Levá fronta, kolem nichž soustředil moderní levicovou literární scénu.
484 Sadová Malšova Lhota Ulice 1979 V ulici se dnes nenachází jediný strom, ale název odkazuje na obecnou sadovou úpravu stromy osázeného pozemku sloužícího obyvatelům města jako náhrada volné přírody.
485 Sadovská Pražské Předměstí, Hradec Králové Ulice 1990 Název ulice je odvozen podle směru k obci Sadové, jež leží na severním okraji okresu Hradec Králové v údolí říčky Bystřice a její první písemná zmínka pochází z roku 1086. V minulosti zde stávala tvrz, později mlýn, pivovar, cukrovar, velkostatek a barokní zámek, který byl pravděpodobně postaven podle projektu Jana Blažeje Santiniho, ale roku 1844 vyhořel a zanikl. Obec se proslavila jako součást bojiště rozhodující bitvy prusko-rakouské války 3. července 1866, což připomíná řada pomníků padlých vojáků.
486 sady Architekta Lisky Hradec Králové Sady 1992 Oldřich Liska (1881–1959) byl český architekt a urbanista, narozený v Kamhájku u Kolína. Většinu života působil v Hradci Králové, kde navrhl řadu významných staveb – od škol a nemocnic po kostely a lázně. Stylově se pohyboval mezi secesí, kubismem a funkcionalismem, jeho tvorba se vyznačuje důrazem na estetiku i funkčnost. Po válce žil v Opavě a Brně, zemřel v roce 1959 a byl pohřben v Poděbradech.
487 Sedláčkova Pražské Předměstí Ulice 1973 Vojtěch Sedláček (1892–1973) byl český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog, narozený v Libčanech u Hradce Králové. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a poté na Akademii výtvarných umění v Praze u Jana Preislera a Maxe Švabinského. Vyučoval kreslení na středních školách, naposledy v Pardubicích, a od roku 1926 se věnoval výhradně umělecké tvorbě. Proslavil se krajinomalbou východních Čech, zejména motivy venkovského života, které zachycoval s citlivostí a realistickou přesností.
488 Sekaninova Moravské Předměstí Ulice 1979 Ivan Sekanina (1900–1940) byl v Novém Městě na Moravě narozený levicový právník, novinář a politický aktivista, původním povoláním vystudovaný právník na Univerzitě Karlově, který se po vstupu do Komunistické strany Československa stal obhájcem pronásledovaných komunistických představitelů a významným bojovníkem proti fašismu. Po okupaci Československa byl zatčen gestapem a v roce 1940 umučen v koncentračním táboře Sachsenhausen.
489 Selicharova Nový Hradec Králové Ulice 1946 Ulice je pojmenována po Františku Selicharovi (1901 – 1942), rodákovi z Nového Hradce Králové, dělníkovi a členovi KSČ. Byl zatčen za protifašistickou činnost a popraven v Mnichově.
490 Severní Slezské Předměstí Ulice 1963 Ulice je nazvána podle své polohy v této části města.
491 Severní terasy Hradec Králové Terasy – Severní terasy v Hradci Králové představují unikátní veřejný prostor vzniklý na místě bývalého městského opevnění, rozkládající se mezi Žižkovými sady a historickým jádrem města. Jejich současné pojmenování a urbanistické řešení se začalo formovat od roku 2012, kdy město zahájilo revitalizaci této oblasti. Terasy nabízejí výhledy na Labe, moderní architektonické prvky i klidné zóny pro odpočinek, čímž propojují historii s městským životem. Jsou oblíbeným místem pro procházky, kulturní akce i relaxaci v blízkosti centra.
492 Seydlerova Pražské Předměstí Ulice 1943 Augustin Jan Bedřich Seydler (1849–1891) byl český fyzik, astronom, matematik a pedagog, narozený v Žamberku. Studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde se později stal profesorem teoretické fyziky a astronomie. Výrazně se zasloužil o rozvoj české vědy – založil astronomický ústav Univerzity Karlovy a vytvořil české odborné názvosloví v astronomii. Jeho hlavním dílem je učebnice Základové theoretické fysiky, která vyšla ve dvou svazcích a položila základy systematické výuky fyziky v českém jazyce. Seydler se také zapojil do vědecké debaty o pravosti Rukopisů, kde jako první použil matematické metody k analýze jazykových odchylek.
493 Sezemická Moravské Předměstí Ulice 1992 Ulice odvozuje svůj název podle směru k městu Sezemice, což je historické město v Pardubickém kraji, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1227. Ve 13. století zde vznikl cisterciácký klášter, který byl zničen husity, a město poté přešlo do majetku rodu Pernštejnů. V roce 1834 byly Sezemice povýšeny na město a dodnes si uchovávají bohaté kulturní dědictví i významnou historickou stopu v regionu.
494 Schodiště ke sv. Janu Třebeš Schodiště 1888 Schodiště ke svatému Janu bylo vybudováno roku 1888 jako spojnice mezi Třebší a hřbitovem u kostela sv. Jana Křtitele na severním svahu stejnojmenného kopce. Tvoří ho 88 pískovcových stupňů doplněných cihlovým štětováním, materiál byl dovezen z Opočna, Boháňky a Svobodných Dvorů. V průběhu 20. století bylo několikrát poškozeno sesuvy půdy a postupně ztratilo část svého původního kontextu kvůli kolektivizaci a změnám krajiny. Přesto zůstává historickou technickou památkou a dodnes slouží jako pěší spojnice v lesoparku pod Rozárkou.
495 Sítovka Nový Hradec Králové Lesní cesta Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
496 Skupova Hradec Králové Ulice 1958 Josef Skupa (1892–1957) byl český loutkář, dramatik a divadelní organizátor, narozený 16. ledna 1892 ve Strakonicích. Studoval na plzeňské reálce a poté na pražské UMPRUM, kde se věnoval výtvarnému umění. V roce 1919 vytvořil loutky Spejbla a Hurvínka, které se staly ikonami českého humoru a satiry. V roce 1930 založil vlastní divadlo, s nímž vystupoval po celé republice i v zahraničí, a jeho hry kombinovaly humor s aktuálními společenskými tématy. Za okupace byl vězněn gestapem, po válce pokračoval v činnosti a stal se symbolem české loutkářské tradice. Zemřel 8. ledna 1957 v Praze a jeho odkaz dodnes žije v Divadle Spejbla a Hurvínka.
497 Sládkova Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice spojující Gagarinovu a Topolovou nese své jméno po Josefu Václavu Sládkovi (1845-1912), českém spisovateli a představiteli realismu. Do roku 1942 ulice nesla název Čechova, podle spisovatele a básníka Svatopluka Čecha (1846-1908), známého zejména pro své romány s panem Broučkem.
498 Sladkovského Pražské Předměstí Ulice 1911 Karel Sladkovský (1823–1880) byl český novinář, politik a vůdčí osobnost radikálních demokratů v revolučním roce 1848. Během revoluce se aktivně zapojil do politického dění, za což byl později vězněn a odsouzen k smrti, trest mu byl však zmírněn na žalář. Po amnestii v roce 1857 se vrátil do veřejného života a stal se významným představitelem mladočeského hnutí. Od roku 1862 působil jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, kde prosazoval demokratické reformy a národní práva.
499 Slatinská Slezské Předměstí Ulice 1987 Ulice nese svůj název podle směru od Svinar k místní části Slatina.
500 Slavíčkova Slezské Předměstí Ulice 1962 Ulice nese od roku 1962 název podle českého impresionistického malíře Antonína Slavíčka (1870-1910). Jedná se o vrcholného představitele českého umění kolem roku 1900, který vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začal tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. Byl také příbuzným s rodinou Masarykových. Ve třicátých letech ulice nesla název podle spisovatele Jaroslava Vrchlického (1853-1912), patřícího mezi nejvýznamnější české literáty. Později byla ulice pojmenována podle pomístního pojmenování "U Kapličky".
501 Slepá Kukleny Ulice 1992 Název ulice naznačuje skutečnost, že ulice po cca 80 m končí před vraty prodejny stavebního materiálu, tedy že má pouze jeden vjezd a výjezd.
502 Slezská Slezské Předměstí, Hradec Králové Ulice 1910 Ulice se nazývá podle svého směru vedoucího ke Slezsku.
503 Slunečná Nový Hradec Králové Ulice 1977 Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
504 Smetanovo nábřeží Hradec Králové Nábřeží 1934 Bedřich Smetana (1824–1884) byl v Litomyšli narozený český hudební skladatel, dirigent a pedagog, původním povoláním klavírista a učitel hudby, který se stal zakladatelem moderní české národní hudby. Proslavil se zejména operou Prodaná nevěsta a cyklem symfonických básní Má vlast, přičemž i po úplné ztrátě sluchu pokračoval v tvorbě a zanechal trvalý odkaz v české i světové hudbě.
505 Smiřická Věkoše Ulice 1990 Ulice vznikla v v druhé polovině šedesátých let výstavbou rodinných domků a panelová výstavba byla budována v letech sedmdesátých. Od března 1974 se jmenovala Kubánská na počest přátelství se socialistickým státem Kuba ve střední Americe. V roce 1990 byla přejmenována na Smiřickou, podle obce Smiřice ležící na sever od Hradce Králové.
506 Smiřická hráz Nový Hradec Králové, Malšova Lhota, Malšovice Lesní cesta Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
507 Smrková Kluky Ulice Název ulice je součástí tematické série názvů podle dřevin, která byla použita při pojmenování této obytné čtvrti v Novém Hradci Králové. Neodkazuje na skutečný výskyt smrku v místě, ale slouží jako orientační prvek celé skupiny ulic.
508 Sokolovská Pražské Předměstí Ulice 1958 Bitva u Sokolova proběhla 8. a 9. března 1943 na východní frontě jako první bojové nasazení československé jednotky v Sovětském svazu. Jednalo se o střet mezi 1. československým samostatným praporem a německými jednotkami u ukrajinské vesnice Sokolovo. Češi, vedení Ludvíkem Svobodou, bránili přechod přes řeku Mži a zpomalili postup nacistických vojsk. Boj byl symbolicky významný, přestože vojensky skončil ústupem československé jednotky. Padlo 86 československých vojáků, včetně hrdiny Otakara Jaroše, který byl posmrtně vyznamenán jako první cizinec titulem Hrdina Sovětského svazu.
509 Sokolská Hradec Králové, Nový Hradec Králové Ulice
510 Souběžná Nový Hradec Králové Ulice 1977 Název ulice vychází z polohy ulice, která je souběžná s ulicemi Pod Zámečkem, respektive Brněnskou.
511 Soukenická Hradec Králové Ulice 1943 Soukenická branka, nazývaná také Kozí fortna, byla jednou ze dvou menších bran středověkého opevnění Hradce Králové, určených pro pěší. Vznikla ve 13. století spolu s městskými hradbami a umožňovala vstup z prostoru Velkého náměstí směrem k předměstí zvanému „V Soukenicích“. Nacházela se v dnešní Soukenické ulici, poblíž pivovaru, a byla připomínána ještě roku 1579. Spolu s Pražskou a Slezskou bránou tvořila důležitou součást obranného systému města, který byl v 15. století zesílen během husitských válek. Soukenická ulice pak odvozuje svůj název od mistrů soukenického řemesla, kteří od 14. století sídlili v těchto prostorách.
512 Sovova Pražské Předměstí Ulice 1943 Antonín Sova (1864–1928) byl český básník a představitel České moderny, narozený v Pacově. V mládí ho ovlivnila příroda rodného kraje i smrt matky, což se promítlo do jeho lyriky. Pracoval jako knihovník a ředitel Městské knihovny v Praze, zároveň se angažoval kulturně i politicky. Jeho poezie se vyznačuje impresionismem, symbolismem a vlasteneckým patosem. Mezi nejznámější díla patří sbírky Květ intimních nálad, Z mého kraje a Zpěvy domova.
513 Spojovací Svobodné Dvory Ulice 1946 Název ulice vychází z polohy ulice, která spojuje kumikace mezi Plotištěm nad Labem a Jičínem, a také mezi Kukleny a Stežery, skrze Svobodnými Dvory.
514 Sportovní Malšovice Ulice 1961 Název ulice je odvozen od v okolí se nacházejících sportovních hřišť.
515 Spořilovská Věkoše Ulice 1946 Ulice se nazývá podle pomístního názvu Na Spořilově či Spořilov. Jednalo se o místo, které královéhradecká spořitelna skoupila pro občany, kteří chtěli v blízkosti města bydlet. Samotná ulice vznikla v první čtvrtině dvacátého století a svůj oficiální název získala v roce 1946.
516 Srdínkova Hradec Králové Ulice 1990 Otakar Srdínek (1875–1930) byl československý lékař, pedagog a politik, narozený ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové. Vystudoval medicínu na Karlově univerzitě, kde se později stal profesorem histologie a embryologie. Významně se zasloužil o rozvoj lékařského školství – stál u zrodu Purkyňova ústavu v Praze a podílel se na založení univerzit v Brně a Bratislavě. Byl poslancem Národního shromáždění a v letech 1925–1926 ministrem školství, poté až do roku 1929 ministrem zemědělství; Hynek Srdínko (1847–1932) byl český statkář, politik a významný představitel agrárního hnutí, narozený a působící ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové. Vystudoval obchodní akademii a zemědělskou školu, poté převzal rodinné hospodářství. Od roku 1880 působil jako starosta Svobodných Dvorů, tuto funkci vykonával 24 let. Výrazně se angažoval v rozvoji odborného zemědělství, družstevnictví a regionální samosprávy. V letech 1903–1918 byl okresním starostou v Hradci Králové a členem zemské zemědělské rady.
517 Stará Polní Slezské Předměstí Ulice 1977 Ulice se nazývá podle staré polní cesty, která byla kdysi situována vedle nové ulice.
518 Stavební Slezské Předměstí Ulice 1996 Ulice, ležící v průmyslovém areálu, nese název podle této průmyslové aktivity. Vznikla v roce 1996
519 Stěžerská Kukleny Ulice 1942 Název ulice upomíná na nedaleko Kuklen ležící obec Stěžery, prvně prameny doložené k roku 1229, kdy ji získal opatovický klášter od krále Přemysla Otakara I., čímž se zařadila mezi významné církevní majetky v regionu. V 18. století zde rod Harrachů přestavěl původní tvrz na barokní zámek, čímž vtiskl obci její historický architektonický ráz.
520 Střední Kluky Ulice Název ulice vychází z polohy ulice, je kolmá přibližně uprostřed ulici Nad Rozárkou.
521 Střelecká Hradec Králové, Pražské Předměstí Ulice 1990 Název ulice je odvozen od původní městské střelnice, založené v roce 1797 ostrostřeleckým spolkem. Od 19. století následně sloužila nejen ke střeleckému výcviku, ale i jako prostor pro divadelní představení a společenské akce. V roce 1925 byla původní budova nahrazena moderním kulturním domem podle návrhu architekta Oldřicha Lisky. Nová Střelnice se stala významným meziválečným kulturním centrem města, kde se konaly plesy, koncerty i veřejné schůze. Již před první světovou válkou zde působily různé spolky, které využívaly zahradu a sál k pořádání slavností.
522 Stříbrná Malšova Lhota Ulice 1987 Název ulice je odvozel dle směru vedoucího od Stříbrného rybníku do Svinar. Stříbrný rybník je uměle vytvořený rekreační rybník, který vznikl v 60. letech 20. století přeměnou bývalé pískovny, na jejímž místě jej Městský národní výbor vybudoval jako přírodní koupaliště a kemp pro veřejnost. Před jeho založením byla oblast jen zemědělsky využívaná a v historických mapách se v okolí vyskytovaly rybníky jako Smiřický či Nový rybník, nikoli však moderní rekreační nádrž, kterou známe dnes.
523 Stříbrná náves Třebeš Náměstí 2009 Poetický název ulice vzniklé v nově urbanizovaném prostoru pravděpodobně evokuje klidnou a esteticky hodnotnou lokalitu s venkovským charakterem centrální návsi.
524 Stříbrný potok Malšova Lhota Ulice 2015 Ulice kopírující tok Stříbrného potoka, který pramení u Hoděšovic a jenž se za Stříbrným rybníkem vlévá do řeky Orlice.
525 Suchého Moravské Předměstí Ulice 1979 František Taussig-Suchý (1909–1941) byl v Hlinsku narozený komunistický novinář a politický pracovník, původním povoláním redaktor, který se ve 30. letech stal krajským sekretářem KSČ v Brně a šéfredaktorem listu Moravská rovnost. Po okupaci Československa působil jako instruktor ilegálního ústředního vedení KSČ, pověřený řízením odbojové činnosti na Královéhradecku. V roce 1941 byl zatčen gestapem a popraven.
526 Sukova Malšovice Ulice 1946 Josef Suk (1874–1935) byl v Křečovicích narozený český skladatel, houslista a pedagog, původním povoláním člen Českého kvarteta a profesor pražské konzervatoře, kde vyučoval i Jaroslava Ježka či Bohuslava Martinů. Byl žákem a zetěm Antonína Dvořáka, jehož vliv se odráží v rané tvorbě, zatímco pozdější díla nesou hluboký osobní prožitek po smrti manželky Otilie a Dvořáka. Patřil k zakladatelům české hudební moderny a jeho lyrická hudba zůstává významnou součástí českého kulturního dědictví.
527 Sukovy sady Pražské Předměstí Sady 1962 Josef Suk (1874–1935) byl v Křečovicích narozený český skladatel, houslista a pedagog, původním povoláním člen Českého kvarteta a profesor pražské konzervatoře, kde vyučoval i Jaroslava Ježka či Bohuslava Martinů. Byl žákem a zetěm Antonína Dvořáka, jehož vliv se odráží v rané tvorbě, zatímco pozdější díla nesou hluboký osobní prožitek po smrti manželky Otilie a Dvořáka. Patřil k zakladatelům české hudební moderny a jeho lyrická hudba zůstává významnou součástí českého kulturního dědictví.
528 Sušilova Pražské Předměstí Ulice 1943 František Sušil (1804–1868) byl moravský katolický kněz, teolog, básník, překladatel a významný sběratel lidových písní. Narodil se v Novém Rousínově a působil jako profesor Nového zákona v Brně, kde ovlivnil generace moravských duchovních. Jeho největším přínosem je sbírka Moravské národní písně, která obsahuje téměř 2400 písní s nápěvy, a dodnes tvoří základ moravského folkloru. Aktivně se zapojil do národního obrození a prosazoval cyrilometodějskou ideu, mimo jiné založením časopisu Cyril a Metod a podporou Dědictví sv. Cyrila a Metoděje.
529 Svatojánská Třebeš Ulice 2007 Název ulice upomíná na nad ulicí se rozpínající kopec svatého Jana, jenž se v průběhu historie označoval různorodými názvy: Na Vinici, Tvrz (nebo Tvrzka), Na Poušťce, Svatý Jan na Kopci, Johannisberg, Na Konstanci, Zámeček, Na Kopci, Rozárka.
530 Svatováclavské náměstí Nový Hradec Králové Náměstí 1990 Náměstí nese jméno po svatém Václavovi (asi 907 – 935), českém knížeti z rodu Přemyslovců a patronu české země. Václav je považován za symbol české státnosti, jeho kult patří k nejstarším a nejvýznamnějším v českých dějinách.
531 Svinarská Slatina Ulice 1979 Ulice je pojmenována podle svého směru na místní část a dřívější obec Svinary. Cestu můžeme naleznout již na indikačních skicách z 19. století.
532 Svitavská Nový Hradec Králové Ulice 1990 Název ulice vyhází z jejího blízkého připojení na hlavní komunikaci směřující na Moravu, pomocí které se dá dostat do města Svitavy.
533 Šafaříkova Hradec Králové Ulice 1903 Pavel Josef Šafařík (1795–1861) byl slovenský jazykovědec, historik a básník, který tvořil v češtině. Narodil se v Kobeliarovu a studoval v Jeně, kde se začal věnovat slavistice. Působil jako učitel v Novém Sadu, později se usadil v Praze, kde spolupracoval s Palackým a Jungmannem. Proslavil se díly jako Slovanské starožitnosti a Dějiny slovanské řeči a literatury. Významně přispěl k rozvoji slavistiky a českého národního obrození.
534 Šantrochova Moravské Předměstí Ulice 1979 Vratislav Šantroch (1910–1941) byl v Rovensku pod Troskami narozený komunistický novinář a levicový aktivista, původním povoláním redaktor, který se proslavil svými reportážemi ze španělské občanské války a jako organizátor levicového trampingu. Po okupaci Československa se zapojil do ilegální činnosti, za kterou byl v únoru 1941 zatčen gestapem a během prvního stanného práva po nástupu Reinharda Heydricha popraven 30. září 1941 v kasárnách v Praze-Ruzyni.
535 Šemberova Nový Hradec Králové Ulice 1942 Ulice je pojmenována po Aloisi Vojtěchu Šemberovi (1814–1882), českém historikovi, jazykovědci a vysokoškolském profesorovi. Zabýval se především českými dějinami, staročeským jazykem a literaturou a patřil k významným osobnostem české vědy 19. století.
536 Šeříková Březhrad Ulice 1979 Ulice svůj název nese podle Bohumila Dejmka podle šeříků, které rostly v okolních ulicích. Nové Hradecko z roku 1980 píše: "Tak ulice Jasmínová nebo Šeříková dávají podnět zahrádkářům, aby symbol v názvu ulice byl naplněn skutečnou vůní jasmínu i šeříku z našich zahrádek." Ulice byla pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
537 Ševčíkova Nový Hradec Králové Ulice 1946 Ulice je pojmenována po Otakaru Ševčíkovi (1852 – 1934), českém houslovém pedagogovi a skladateli, který se proslavil jako autor řady cvičebnic a studijních materiálů pro hru na housle.
538 Šimkova Hradec Králové Ulice 1945 Karel Šimek (1923–1945) byl český skaut, sokol a účastník protifašistického odboje, narozený v Praze. V roce 1936 se s rodinou přestěhoval do Hradce Králové, kde vystudoval reálku a průmyslovou školu. V Junáku působil od roku 1938, po zákazu organizace pokračoval v ilegální činnosti ve skupině „Válečná dvojka“. Pracoval jako technik v gumárenské firmě Pendelastic a podílel se na sabotážích proti nacistům. Dne 30. dubna 1945 byl zastřelen německou hlídkou při přerušování telefonního spojení mezi posádkou a letištěm.
539 Šimkovy sady Hradec Králové, Věkoše Sady 1932–1935 Sady jsou pojmenovány po Karlu Šimkovi (1923-1945) českém skautovi a členovi odbojové organizace "Válečná dvojka". Odmaturoval v roce 1941 a kvůli zavření vysokých škol nastoupil jako mistr do továrny Gumokov. V rámci tajně organizovaného 2. skautského oddílu se zepojil do protifašistického odboje, kdy se mu povedlo několikrát přerušit kabelové spojení mezi německou posádkou ve městě a letištěm. Během jedné ze sabotážních akcí byl nedaleko sadů zastřelen nacisty. Od roku 1960 do Sametové revoluce byl, po sovětském vzoru, v Sadech Pionýrů budován Park kultury a oddechu. V roce 1963 Městský národní výbor dokonce odsouhlasil zakoupení Ruského kola a horské dráhy a v roce 1970 byl kvůli rozšíření odkloněn Piletický potok.
540 Šípková Svinary Ulice 1987 Ulice vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v souvislosti s výstavbou ve Svinarech na levém břehu Orlice. Je pojmenována podle Růže šípkové, opadavé, planě rostoucí rostlině.
541 Široká Věkoše Ulice 1946 Ulice byla vystavěna během čtyřicátých let dvacátého století. Svůj název má díky své šířce.
542 Školní Slatina Ulice 1979 Ulice byla pojmenována podle školy, stojící v obci.
543 Školská Třebeš Ulice 1990 Název ulice odkazuje na polohu bývalé Třebešské školy, k níž vedla, dnešní mateřské školy v Třebši.
544 Škroupova Hradec Králové Ulice 1920 František Škroup (1801–1862) byl český hudební skladatel, dirigent a kapelník, narozený v Osicích u Hradce Králové. Studoval gymnázium v Hradci a práva v Praze, ale studia nedokončil kvůli zájmu o hudbu. V roce 1826 uvedl ve Stavovském divadle první českou operu Dráteník, čímž se stal zakladatelem české národní opery. Proslavil se zejména hudbou k písni Kde domov můj, která zazněla ve hře Fidlovačka a později se stala českou hymnou. Dvacet let působil jako kapelník Stavovského divadla, kde uváděl i Wagnerovy opery.
545 Škvárovka Svinary, Nový Hradec Králové Lesní cesta Tato lesní cesta je doložena již v na indikačních skicách v letech 1826–1830. Je pojmenována podle škváry, tedy hrubozrnného materiálu černého zabarvení s ostrými hranami a skelným leskem, jíž byla zavážena.
546 Šmeralova Pražské Předměstí Ulice 1958 Bohumír Šmeral (1880–1941) byl významný český politik, novinář a publicista, považovaný za zakladatele Komunistické strany Československa (KSČ). Svou politickou dráhu zahájil v rámci sociálně demokratického hnutí ještě za Rakouska-Uherska, kde působil jako poslanec Říšské rady a krátce i jako předseda české sociální demokracie. Po rozštěpení strany v roce 1921 se stal klíčovou osobností nově vzniklé KSČ, jejíž ideologii formoval ve spolupráci s bolševickým vedením v Moskvě. V roce 1935 byl zvolen senátorem, ale po V. sjezdu KSČ v roce 1929 byl kritizován a politicky oslaben kvůli tzv. „šmeralismu“, který Gottwaldovo vedení označovalo za příliš umírněný.
547 Šmilovského Pražské Předměstí Ulice 40. léta 20. století Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883) byl český spisovatel, gymnaziální profesor a školní inspektor, vlastním jménem Alois Schmillauer. Literárně se zpočátku hlásil k májovcům, ale později se od nich odklonil a jeho tvorba se soustředila na venkovský život, často s patriarchálním a konzervativním pohledem na společnost. Mezi jeho nejznámější díla patří povídky Za ranních červánků, Krupař Kleofáš či Starohorský filosof, které čerpají z prostředí Šumavy a Klatovska. Jeho jazykově bohaté texty jsou ceněny pro sběr lidových úsloví a přísloví, i když literární význam jeho díla je dnes považován za spíše regionální.
548 Šosteny Pražské Předměstí Osada 1840 Šosteny jsou historická osada, dnes součást Pražského Předměstí v Hradci Králové. Osídlení zde sahá až do pravěku, později zde stával královský dvůr, který zanikl během husitských válek. Oblast byla výrazně poznamenána třicetiletou válkou, švédskou okupací i výstavbou pevnosti, která vedla k demolici a vylidnění. V 18. století zde vznikla nová zástavba, ale původní charakter osady se postupně vytrácel. Od roku 1942 jsou Šosteny administrativně součástí města Hradec Králové.
549 Špitálská Hradec Králové Ulice 1903 Název ulice odkazuje na směr vedoucí k Vojenské nemocnici v Hradci Králové, jež byla postavena v letech 1787–1788 jako součást bastionové pevnosti na místě třinácti zbořených měšťanských domů. Projekt vznikl pod vedením generála Kleindorfa a nemocnice sloužila armádním účelům až do roku 1924. Již před rokem 1806 zde byla instalována technická novinka – přístroj na filtrování vody, později doplněný vodovodem z kašny na Velkém náměstí. Budova měla původně barokní fasádu, která byla výrazně změněna při přestavbě v roce 1951. Nachází se v blízkosti Velkého náměstí, mezi ulicemi Dlouhá a Radoušova, a od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.
550 Štefánikova Moravské Předměstí Ulice 1990 Milan Rastislav Štefánik (1880–1919) byl v Košariskách narozený slovenský astronom, diplomat, generál francouzské armády a spoluzakladatel Československa. Původně vystudoval filozofii a astronomii, působil ve Francii, kde se stal uznávaným vědcem a později i vojenským pilotem. Během první světové války sehrál klíčovou roli při formování československých legií a spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem založil Československou národní radu; tragicky zahynul při letecké nehodě krátce po vzniku republiky.
551 Štefcova Nový Hradec Králové Ulice 1970 Ulice je pojmenována po Františku Selicharovi (1888 – 1944), rodákovi z Nového Hradce Králové, dělníkovi a členovi KSČ. Byl zatčen za protifašistickou činnost a zavražděn v koncentračním táboře .
552 Štechova Nový Hradec Králové Ulice 1943 Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
553 Štolbova Nový Hradec Králové Ulice 1946 Ulice je pojmenována po Josefu Štolbovi (1846 – 1930), králohradeckém rodákovi, dramatikovi, právníkovi, spisovateli a vychovateli.
554 Šumperská Plačice Ulice 1981 Název ulice vychází ze zástavby v ulici, která je z většiny tvořena rodinnými domy typu V, tzv. Šumperáky.
555 Švabinského Slezské Předměstí Ulice Ulice je pojmenována podle českého malíře a grafika Maxe Švabinského (1873-1962). Ulice vznikla v první čtvrtině dvacátého století.
556 Švehlova Hradec Králové Ulice 1990 Antonín Švehla (1873–1933) byl československý politik, agrární ideolog a dlouholetý předseda vlády. Byl spoluzakladatelem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrární strany), kterou vedl od roku 1909. Po vzniku Československa se stal jedním z nejvlivnějších politiků první republiky a celkem třikrát předsedou vlády. Prosazoval kompromisní politiku a spolupráci napříč stranami, známý byl jeho výrok „dohoda je základ státu“.
557 Švendova Hradec Králové Ulice 1903 František de Paula Švenda (1741–1822) byl český jezuita, kněz, historik a vlastenec, narozený v Hradci Králové. Studoval na jezuitském gymnáziu, později působil jako učitel latinské poezie v Jičíně. Věnoval se historickému výzkumu a napsal rozsáhlé dějiny Hradce Králové, které vyšly v letech 1799–1818. Na vydání svého díla použil veškerý rodinný majetek. Po požáru svého domu žil v mlýně v Kydlinově, kde také zemřel.
558 Telefonka Nový Hradec Králové Lesní cesta Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
559 terasy Karla Otčenáška Hradec Králové Terasy 2020 Karel Otčenášek (1920–2011) byl český římskokatolický duchovní, biskup a později osobní arcibiskup. Narodil se v Českém Meziříčí, studoval teologii v Praze a Římě, kde byl roku 1945 vysvěcen na kněze. V roce 1950 byl tajně vysvěcen na biskupa, což vedlo k jeho uvěznění komunistickým režimem na více než deset let. Po propuštění pracoval jako dělník a působil v duchovní správě, často v pohraničí. Po roce 1989 se stal oficiálně královéhradeckým biskupem a významně se podílel na obnově církevního života.
560 terasy Kozinka Hradec Králové Terasy 2008 Vodní věž Kozinka v Hradci Králové stála ve středověku na místě dnešního schodiště Kozinka, poblíž tzv. Kozí (Soukenické) branky. Věž sloužila jako zásobárna vody, do níž byla vedena voda z Labe potrubím, a odtud se rozváděla do města. Roku 1431 věž vyhořela, což vedlo k výstavbě nové vodárenské věže zvané Kropáčka. Místo Kozinky bylo později v roce 1834 osázeno stromy zásluhou V. K. Klicpery, který chtěl lokalitu proměnit v příjemné odpočinkové místo.
561 terasy Pod Kanovnickými domy Hradec Králové Terasy 2011 Kanovnické domy v Hradci Králové tvoří soubor pěti až šesti historických budov na Velkém náměstí, původně renesančních, později barokně upravených. Jejich přestavba proběhla kolem roku 1725 a je nejčastěji připisována významnému architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi, který domy sjednotil do harmonické urbanistické kompozice s dominantním kapitulním děkanstvím uprostřed. Domy sloužily jako prebendy pro členy kapituly při katedrále sv. Ducha a jsou dnes chráněnou kulturní památkou České republiky.
562 terasy za Besedou Hradec Králové Terasy Budova Besedy v Hradci Králové má bohatou historii sahající až do roku 1796, kdy zde vzniklo první stálé divadlo díky iniciativě krajského hejtmana rytíře Podivína z Höpflingenu. V roce 1833 zde Václav Kliment Klicpera uvedl první české divadelní představení, čímž položil základy českého divadelnictví ve městě. V roce 1872 byla založena kulturní organizace Beseda jako český spolek, který se stal významným centrem společenského života a národní kultury.
563 Tichá Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice nese svůj název podle svého tichého charakteru. Do roku 1942 nesla název Tylova podle dramatika a spisovatele Josefa Kajetána Tyla (1808-1856), autora české hymny.
564 Točná Svinary Ulice 1987 Ulice vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v souvislosti s výstavbou ve Svinarech na levém břehu Orlice. Svůj název nese podle svého jižního zakončení, kdy se na něm lze otočit.
565 Tomáškova Kukleny Ulice 1990 František Tomášek (1869–1938) byl český politik, novinář a historik, jeden z klíčových představitelů sociální demokracie v období vzniku samostatného Československa. Jako první předseda Revolučního národního shromáždění se významně podílel na budování demokratických institucí nové republiky. Veřejně hájil principy parlamentní demokracie, svobody a sociální spravedlnosti. Jeho životními hodnotami byly rovnost, občanská odpovědnost a víra v sílu demokratického dialogu.
566 Tomkova Hradec Králové Ulice 1971 Václav Vladivoj Tomek (1818–1905) byl významný český historik, archivář, pedagog a konzervativní politik, narozený v Hradci Králové. Studoval filozofii a práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde později působil jako profesor a rektor její české části. Byl blízkým spolupracovníkem Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka, kteří ovlivnili jeho ranou kariéru. Proslul zejména monumentálním dílem Dějepis města Prahy (12 svazků) a Základy starého místopisu pražského (5 svazků), které dodnes patří k základním pramenům české historiografie.
567 Topolová Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice se nazývá podle topolů, které byly v ulici vysazeny. Do roku 1942 byla pojmenována po Viktoru Dykovi (1877-1931), českém spisovateli a představiteli anarchistických buřičů.
568 Tovární Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vychází z polohy ulice, kolem zástavby u ulice se nachází průmyslové komplexy.
569 Trávní Slezské Předměstí Ulice 1942 Ulice nese svůj název podle polohy, kdy dříve ležela v lukách. Do roku 1942 se ulice nazývala Vavákova, podle Františka Jana Vaváka (1741-1816), obrozeneckého spisovatele a kronikáře. V sedmdesátých letech ji doplnila ulice Javorová.
570 Trnková Malšova Lhota Ulice 2003 Trnka obecná je keřovitá dřevina vyznačující se namodralými plody a léčivými květy.
571 Truhlářská Věkoše, Pouchov Ulice 1946 Ulice se nazývá podle povolání truhláře. Vznikla v průběhu sedmdesátých let 20. století.
572 Trutnovská Pražské Předměstí Ulice 1946 Ulice je pojmenována podle směru jdoucího k městu Trutnovu, významnému centru Podkrkonoší s bohatou historií, průmyslovou tradicí a malebným okolím. Trutnov je známý jako brána do Krkonoš, město s husitskou minulostí, památkou na bitvu u Trutnova z roku 1866 a silnou kulturní identitou. Dominantou města je Krakonošovo náměstí, městské opevnění a řada historických budov. Město je také spojeno s legendou o drakovi, který se stal jeho symbolem.
573 Třebechovická Slezské Předměstí Ulice 1992 Ulice je pojmenována podle svého směru ke Třebechovicím pod Orebem. Do roku 1992 nesla název Budovatelská, jako součást komunistické propagandy.
574 Třebechovka Nový Hradec Králové Lesní cesta Název lesní cety vyhází ze směru komunikace k městu Třebechovice pod Orebem.
575 Třebešská Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vyhází ze směru komunikace k Třebeš.
576 Třebízského Pražské Předměstí Ulice 1940 Václav Beneš Třebízský (1849–1884) byl český katolický kněz, spisovatel a buditel, známý především jako autor historických próz a sběratel lidových pověstí. Narodil se v Třebízi u Slaného, studoval bohosloví v Praze a působil jako kaplan v Litni a Klecanech. Jeho literární tvorba se zaměřovala na české dějiny od husitství po 19. století, často s vlasteneckým a romantickým nádechem. Mezi jeho nejznámější díla patří romány Bludné duše či Královna Dagmar a povídkové soubory V červáncích kalicha či Pobělohorské elegie.
577 Třešňová Svobodné Dvory Ulice 1974 Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
578 třída Edvarda Beneše Třebeš, Nový Hradec Králové Třída 1990 Edvard Beneš (1884–1948) byl v Kožlanech narozený československý politik a diplomat, původním povoláním vystudovaný právník a sociolog, který se po vzniku Československa stal prvním ministrem zahraničí, později předsedou vlády, a nakonec druhým prezidentem republiky. V období druhé světové války působil jako prezident v exilu a po osvobození znovu zastával prezidentský úřad až do roku 1948, kdy abdikoval po komunistickém převratu.
579 třída Karla IV. Hradec Králové Třída 1990 Karel IV. (1316–1378) byl český král a římský císař, jeden z nejvýznamnějších panovníků středověké Evropy. Narodil se v Praze jako syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, studoval v Paříži a ovládal několik jazyků. Roku 1346 byl zvolen římským králem, o rok později se stal českým králem a v roce 1355 byl korunován císařem. Založil Univerzitu Karlovu, první vysokou školu ve střední Evropě, a přeměnil Prahu v císařské sídelní město. Nechal postavit Karlův most, Nové Město pražské a zahájil výstavbu katedrály sv. Víta.
580 třída SNP Slezské Předměstí Třída Třída nese od roku 1959 svůj název po Slovenském národním povstání, historické události, kdy došlo k vystoupení protifašistických sil na území Slovenska v druhé světové válce. Dříve ulice nesla název Rašínova na počest jednoho z mužů 28. října a prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína, (1867-1923). Mezi lety 1940–1946 a 1949–1959 se na území dnešní třídy SNP rozkládala navazující Pospíšilova třída. Během krátkého období v letech 1946 až 1949 byla ulice samostatná a nazývala se Riegrova podle staročeského politika Františka Ladislava Riegra. Cestu lze naleznout již na mapách třetího vojenského mapování z druhé poloviny 19. století, kdy spojovala Hradec Králové, Slezské předměstí a obec Slatina. Ulice se rozvinula v prosperující třídu zejména během masivní výstavby na Slezském předměstí v šedesátých a sedmdesátých letech. Byl zde postaven hotel Alessandria, základní škola a sídlil zde okresní výbor Národní fronty.
581 Turinského Pražské Předměstí Ulice 1946 František Turinský (1797–1852) byl český básník, dramatik, soudce a vlastenec, který se významně podílel na kulturním životě doby národního obrození. Narodil se v Poděbradech, studoval práva v Praze a působil jako úředník a soudce na různých panstvích, mimo jiné v Libochovicích a na Křivoklátě. Jeho největší přínos spočívá v dramatické tvorbě – zejména ve hrách Angelina (1821), Pražané v roce 1648 (1825) a Virginie (1841), které byly ve své době velmi ceněny. Hra Angelina údajně inspirovala Josefa Kajetána Tyla k napsání textu české hymny a některé její pasáže ovlivnily i Karla Hynka Máchu při tvorbě Máje.
582 Tylovo nábřeží Hradec Králové Nábřeží 1946 Josef Kajetán Tyl (1808–1856) byl v Kutné Hoře narozený dramatik, spisovatel, novinář a herec, který se stal významnou osobností českého národního obrození. Původně studoval filozofii, ale jeho láska k divadlu ho přivedla k herectví a později k tvorbě divadelních her. Působil jako dramaturg českých představení ve Stavovském divadle, založil Kajetánské divadlo a napsal slova k písni „Kde domov můj“, která se později stala českou hymnou.
583 Tyršův most Hradec Králové Most 1933 Miroslav Tyrš (1832–1884) byl v Děčíně narozený český filozof, estetik, historik umění a národní buditel, původním jménem Friedrich Emanuel Tirsch. Spolu s Jindřichem Fügnerem založil tělovýchovnou organizaci Sokol, pro kterou vytvořil české tělocvičné názvosloví a ideový rámec. Působil jako profesor na Karlově univerzitě a jeho život tragicky skončil utonutím v rakouské řece Ötztaler Ache.
584 U Aldisu Hradec Králové, Věkoše Lávka 2023 Lávka spojuje ulici Collinovu a Škroupovu. První plány na zbudování lávky se objevily v roce 2001. Po dlouhých průtazích se nakonec stali architekty lávky Libor Kábrt, Gabriela Elichová a Martin Elich. Pozornost si lávka získala zejména díky své ceně (174,76 milionu včetně DPH) a byla slavnostně otevřena dne 2. března 2023. Svůj název nese podle svého umístění u Kongresového domu Aldis.
585 U Cihelny Svobodné Dvory Ulice 1946 Název ulice vyhází ze její polohy, odkazuje však spíše na cihelny přímo ve Svobodných Dvorech.
586 U Dřevony Plotiště nad Labem Ulice 1953 Ulice je pojmenována podle národního podniku Dřevona, který vzniknul v padesátých letech 20. století na místě již dřívější pily.
587 U Fotochemy Plácky, Pražské Předměstí Ulice 1946 Ulice je pojmenována podle polohy jdoucí kolem továrny Fotochema, jež byla založena v roce 1921 v Hradci Králové a navázala na pražskou dílnu pro výrobu fotografických desek, kterou založili inženýři Evžen Schier a J. Bárta. Od počátku se zaměřovala na výrobu fotografických materiálů, zejména desek, filmů a chemikálií, a své výrobky prodávala pod značkou FOMA. Již za první republiky vyvážela produkty do mnoha evropských i zámořských zemí a byla významným dodavatelem i pro československou armádu. Po znárodnění v roce 1949 se sortiment rozšířil o rentgenové filmy a další speciální materiály, továrna prošla rozsáhlou modernizací a stala se jedním z hlavních výrobců fotografických materiálů v Československu. Dnes je její tradice zachována ve společnosti FOMA Bohemia, která stále sídlí v původním areálu a vyváží své výrobky do více než 85 zemí světa.
588 U Háječku Slezské Předměstí Ulice Ulice nese svůj název podle malého lesíka, který se poblíž tohoto místa vyskytoval. U ulice se též nachází park Háječek, pojmenovaný ze stejného důvodu.
589 U Hřiště Březhrad Ulice 1979 Ulice nese svůj název podle polohy. Byla pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
590 U Jednoty Slatina Ulice 1979 Ulice je pojmenována podle nedalekého obchodu Jednota. Vznikla výstavbou v sedmdesátých letech 20. století.
591 U Kavalíru Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice odkazuje na bývalou pevnostní stavbu tzv. kavalíru, jenž byl součástí barokní bastionové pevnosti budované v Hradci Králové od konce 18. století, konkrétně jako kasematní objekt zasazený do týlové části bastionu. Sloužil jako vojenská pekárna, skladiště potravin a muniční sklad, přičemž na jeho povrchu byla zřízena dělostřelecká postavení. V Hradci Králové existovaly čtyři kavalíry, z nichž většina byla po zrušení pevnosti v roce 1884 zbourána, ale část kavalíru č. XXXIII se dochovala v areálu Gayerových kasáren.
592 U Koruny Pražské Předměstí Ulice 1990 Ulice je pojmenována podle objektu bývalé restaurace a hostince U České koruny na Pražském Předměstí, což je historická budova, která byla dostavěna v roce 1910 a původně sloužila jako hotel a restaurace. Stavbu inicioval Antonín Žemla a hostinec se nacházel na křižovatce pražské silnice a cesty k nádraží, v blízkosti továrny na hospodářské stroje J. Beneše. V průběhu 20. století prošel hostinec řadou přestaveb a stal se významným společenským centrem – konaly se zde plesy, schůze, přednášky, divadelní představení i koncerty.
593 U Koše Slatina Ulice 1979 Pojmenováno podle samoty Koš, jinak řečené taky Svinárky, kterou můžeme naleznout již na II. vojenském mapování z počátku devatenáctého století. Samotný název Koš pochází pravděpodobně od stejnojmenného rybníku, připomínaného v roce 1785.
594 U Kovárny Pouchov Ulice 1946 Název je odvozen od místního označení, který se objevuje už v roce 1928 jako název pozemku.
595 U Kulturního domu Plácky Ulice 1974 Ulice vznikla v šedesátých a sedmdesátých letech v souvislosti s výstavbou kulturního domu v Pláckách. Samotný kulturní dům byl slavnostně otevřen v říjnu 1962 a ulice byla oficiálně pojmenována v březnu 1974.
596 U Labe Hradec Králové Ulice polovina 90. let 20. století Ulice získala pojmenování podle své polohy kopírující tok řeky Labe, jež pramení na Labské louce v Krkonoších, přičemž nás tato ulice zavede pouze k tzv. slepému ramenu Starého Labe.
597 U Lesíka Březhrad Ulice 1979 Ulice nese svůj název podle pomístního pojmenování, pravděpodobně podle lesíku Borovinka, který vsi clonil výhled na město. Byla pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
598 U Melounky Plotiště nad Labem Ulice 1946 Ulice nese svůj název podle říčky Melounky, která protéká Plotištěmi nad Labem. Ta při velkých vodách častokrát způsobovala povodně, které sužovaly obyvatele Plotišť. Původní název této říčky zněl Struha, později byl přejmenován na Melonku (to od toho, že se na jeho toku mlelo obilí) a až zpočátku 20. století se usadil současný název. Ulice je k nalezení již na indikačních skicách z první poloviny 19. století
599 U Mlýna Svinary Ulice 2016 Svůj název nese ulice podle mlýna, který je na tomto místě doložen již v 16. století. V roce 1533 je zde doložen mlynář Mikuláš, načež o sedm let později mlýn vyměnil za dům v Hradci Králové s Vavřincem Zajíčkem. V roce 1547 však Svinárky i s mlýnem Ferdinand I. zkonfiskoval městu Hradci a prodal Janu z Pernštejna na Pardubicích, který je 1548 spolu se Slatinou a Svinary prodal Alšovi Rodovskému z Hustiřan. Mlýn ještě několikrát změnil majitele, načež v roce 1825 vyhořel. O pět let později byl obnoven. Znovu mlýn lehl popelem v roce 1888, přičemž mlynář Václav Jánský postavil nový, tentokrát již zděný mlýn v letech 1901 až 1902. Ačkoliv mlýn přežil obě světové války, nakonec byl v padesátých letech přestavěn na JZD a v roce 1982 byl mlýn pro celkovou sešlost zbořen.
600 U Mostku Pouchov Ulice Ulice je pojmenována podle mostku přes Piletický potok. Mostek je v těchto místech doložen již v indikačních skicách z první poloviny 19. století.
601 U Myslivny Nový Hradec Králové Ulice 30. léta 20. století Název ulice vyhází ze její polohy, dříve se v těchto místech nacházela myslivna, nyní může stále odkazovat na nedaleké oblastní ředitelství Lesů ČR.
602 U Náhona Plotiště nad Labem Ulice 1946 Název této ulice je odvozen od Malého Labského náhonu, přes který vede. Ten byl vybudován nejspíše v roce 1533, některé zdroje jej však řadí ještě dál. Koncem 19. století obsluhoval dokonce sedm mlýnů a končil v Březhradském rybníku.
603 U Náhonu Březhrad Ulice 1979 Ulice nese svůj název podle polohy u Malého labského náhonu, který vede na březhradský rybník (založený v roce 1533, zrušený roku 1828). Tento náhon poháněl také bývalý mlýn Byla pojmenována v roce 1979 v souvislosti s připojením Březhradu k Hradci Králové.
604 U Parku Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vyhází ze její polohy, nachází se u bezjmenného parku.
605 U Pastvišť Malšovice Ulice 1933 Název ulice vychází z dobového pomístního názvu přilehlé lokality U Pastvišť odkazujícího na pastviny ležící při levém břehu řeky Orlice.
606 U Plováren Slezské Předměstí, Hradec Králové Ulice 1946 Ulice nese svůj název podle plováren, které se na pravém břehu Orlice nacházely a které byly oblíbeným místem královéhradeckých občanů. Plovárny zanikly v souvislosti s výstavbou v sedmdesátých letech.
607 U Potoka Rusek Ulice 2007 Ulice byla pojmenována usnesením zastupitelstva města 29. května 2007 spolu s ulicí Na Lučinách a dvěmi ulicemi ve Svobodných Dvorech. Název nese podle své polohy.
608 U Sokola Plotiště nad Labem Ulice Ulice je k nalezení již na indikačních skicách z první poloviny 19. století. Ulice je pojmenována podle stejnojmenného hostince, který v ulici dodnes stojí a je doložen již v 18. století. V roce 1866 zde byla založena hasičská jednota Sokol. Ve starých listinách se také ulice nazývala Burianovská a byla spojem mezi Plácky a Plotišti.
609 U Soudu Hradec Králové Ulice 1973 Název ulice je odvozen od přilehlé budovy Krajského soudu v Hradci Králové, jež byla postavena v letech 1933–1935 podle návrhu architekta Václava Rejchla ml. na místě bývalého pevnostního kavalíru. Její pětiúhelníkový půdorys symbolicky odkazuje na vojenskou minulost města a zároveň respektuje původní tvar zbouraného objektu. Stavba byla realizována za podpory města i státu, které se podílely na financování v době hospodářské krize. Slavnostní otevření proběhlo 21. října 1934 za účasti ministra spravedlnosti.
610 U Střelnice Nový Hradec Králové Ulice 1946 Název ulice vychází z jejího směru, tedy k vojenské střelnici Na Hrázce.
611 U Studánky Svobodné Dvory Ulice 1946 Název ulice vyhází ze její polohy, ústí u studánky, jejíž tok částečně kopíruje.
612 U Svodnice Kukleny Ulice 2005 Ulice je pojmenována pravděpodobně podle vodního toku (Svodnice), jenž protéká touto částí Kuklen, přičemž se za Páleneckou ulicí vlévá do Malého labského náhonu.
613 U Trati Slezské Předměstí Ulice 30. léta Ulice se takto nazývá již od třicátých let 20. století a svůj název odvozuje podle polohy, kdy částečně kopíruje vlakovou trať Velký Osek-Choceň, budovanou v průběhu let 1870 až 1875.
614 U Vody Slezské Předměstí Ulice 2016 Ulice se zde nachází již od třicátých let a název nese podle svého umístění, kdy vede k řece Orlici.
615 U Zvoničky Pražské Předměstí Ulice 1973 Ulice je pojmenována dle nedaleko stojící zvoničky ve Farářství, jež je jedinou zvoničkou na území královéhradecké čtvrti Pražské Předměstí. Byla postavena v roce 1890 z prostředků místních obyvatel a nachází se v Bezručově ulici u pardubické trati. Jedná se o dřevěnou sloupovou zvoničku s kuželovitou šindelovou stříškou, jejíž původní zvon s reliéfy Ježíše Krista a Panny Marie odolal rekvizicím obou světových válek.
616 Uhelná Slezské Předměstí, Hradec Králové Ulice 1947 Ulice nese svůj název podle bývalých uhelných skladů, které se v ulici nacházely. Do roku 1943 se nazývala Jiříkova, pravděpodobně na počest českého krále Jiřího z Poděbrad (1420–1471). V roce 1943 byla přejmenována na Uhelnou, avšak v roce 1945 znovu na Jiříkovu a o rok později na Bachmačskou. Svůj současný název nese od roku 1947.
617 Ulrichovo náměstí Hradec Králové Náměstí 1925 František Ulrich (1859–1939) byl český advokát, politik a dlouholetý starosta Hradce Králové. Narodil se v domě U Špuláků na Velkém náměstí, vystudoval práva na Univerzitě Karlově a otevřel si advokátní kancelář. V roce 1895 byl zvolen starostou města, tuto funkci vykonával až do roku 1929. Výrazně se zasloužil o modernizaci Hradce Králové, přivedl architekty Jana Kotěru a Josefa Gočára, čímž město získalo přezdívku „Salon republiky“.
618 Úprkova Malšovice Ulice 1942 Joža Uprka (1861–1940) byl v Kněždubu narozený moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Ve svém díle zachycoval folklór, lidové kroje a každodenní život Moravského Slovácka, čímž vytvořil jedinečný národopisný dokument své doby. Studoval v Praze a Mnichově, tvořil zejména v Hroznové Lhotě a jeho nejznámějšími díly jsou například Jízda králů nebo Pouť u svatého Antonínka.
619 Urxova Třebeš, Nový Hradec Králové Ulice 1975 Eduard Urx (1903–1942) byl ve Velké nad Veličkou narozený československý novinář, literární kritik a komunistický politik, původním povoláním vystudovaný filozof a germanista, který se po vstupu do Komunistické strany Československa stal významným představitelem levicové inteligence, redaktorem Rudého práva a členem ilegálního vedení KSČ. Za svou odbojovou činnost proti nacistické okupaci byl zatčen gestapem a v roce 1942 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
620 Uzavřená Hradec Králové Ulice 1958 Název ulice vedoucí do vnitrobloku bytového domu v Orlické kotlině je odvozen podle její neprůjezdnosti.
621 Úzká Hradec Králové Ulice 18. století Úzká ulice se nachází v historickém jádru Hradce Králové a její název přímo odráží její prostorové uspořádání – jde o jednu z nejužších komunikací ve městě. Vznikla pravděpodobně ve středověku jako spojnice mezi měšťanskými domy a vedlejšími ulicemi, sloužící především pro pěší pohyb a zásobování. Název „Úzká“ je tedy popisný, vycházející z její fyzické charakteristiky, a patří k nejstarším dochovaným pojmenováním ulic v Hradci Králové. Ulice si svůj původní název uchovala i přes četné změny v uličním názvosloví během 19. a 20. století.
622 V Domkách Kukleny Ulice 1990 Ulice je pojmenována dle charakteru své zástavby, tedy rodinných domků socialistického vzezření.
623 V Končinách Plácky Ulice 2017 Výstavba na místě této ulice započala okolo roku 2014. Ulice byla oficiálně pojmenována v říjnu 2017. Ulice se pravděpodobně tak nazývá podle svého umístění, kdy geograficky zakončuje Plácky na jejich západní hranici.
624 V Kopečku Hradec Králové Ulice 1958 Název ulice je odvozen z její polohy – ulice se svažuje dolů z návrší, tedy „z kopečku“, což se promítlo do jejího názvu.
625 V Koutech Pražské Předměstí Ulice 1929 Název ulice odkazuje na starší pomístní jméno upomínajícího na odlehlejší, skrytý nebo méně přístupný prostor, často na okraji obce nebo v zákoutí mezi domy.
626 V Lipkách Hradec Králové, Pražské Předměstí Ulice 1946 Název ulice upomíná na lipovou alej, která zde byla vysazena v letech 1926–1931 v rámci rozsáhlých úprav Ulrichova náměstí a regulace Labské kotliny podle projektu architekta Josefa Gočára. Alej tak tvoří významný krajinotvorný prvek a je chráněnou památkou, přičemž byla v roce 2004 nominována na Strom roku, což přispělo k její větší ochraně a péči.
627 V Lukách Věkoše Ulice 2005 Ulice V Lukách vznikla výstavbou rodinných domů v letech 2004 až 2005. Svůj název nese podle své polohy, neboť do té doby byla na jejím místě louka.
628 V Mlejnku Třebeš Ulice 1993 Název ulice odvozen od lokality s pomístním názvem Na Mlejnku, kde se nedaleko nacházel dřevěný mlýn(ek) Na Hlinách, jež je prameně zachycen již v první polovině 19. století, k roku 1840, v rámci II. vojenského mapování.
629 V Poli Slezské Předměstí Ulice Ulice nese svůj název od třicátých let 20. století a svůj název nese podle polohy
630 V Tůních Plácky Ulice 19. století Severní část ulice V Tůních lze naleznout již na Indikačních skicách, jižní část pak trochu později na katastrálních mapách evidenčních z let 1893–1926. Svůj název nese pravděpodobně podle své polohy u Velkého labského náhonu, kde se pravděpodobně tvořily tůně.
631 V. J. Kašpara Věkoše Ulice 2019 Ulice je pojmenována po Václavu Jaroslavu Kašparovi. Kašpar (někdy nesprávně označován jako Václav Josef) byl český radiomechanik a příslušník československého zahraničního odboje během druhé světové války. Po okupaci Československa se zapojil do odbojové činnosti a následně se dostal do Velké Británie, kde se stal členem Royal Air Force. Sloužil jako radiomechanik a dosáhl hodnosti warrant officer (W/O). Po válce se usadil v Newquay ve Velké Británii, kde zemřel 7. dubna 1988. Dne 30. dubna 2019 zastupitelstvo města schválilo pojmenování ulice na V. J. Kašpara a ulice byla oficiálně pojmenována v dne 1. června 2019.
632 Václavkova Pražské Předměstí Ulice 1974 Bedřich Václavek (1897–1943) byl český marxistický literární teoretik, estetik, kritik a folklorista, který patřil k nejvýznamnějším představitelům levicové kulturní fronty meziválečného Československa. Byl členem avantgardního sdružení Devětsil, později působil v Levém bloku a rozvíjel teorii socialistického realismu. Jeho klíčová díla zahrnují Od umění k tvorbě (1928), Poezie v rozpacích (1930) a Česká literatura 20. století (1935). Za nacistické okupace se zapojil do odboje, byl zatčen a v roce 1943 zavražděn v koncentračním táboře Osvětim.
633 Vachkova Nový Hradec Králové Ulice 1970 Ulice je pojmenována po Emilu Vachkovi (1889 – 1964), českém prozaikovi, dramatikovi a novináři, který se narodil na Pražském Předměstí v Hradci Králové. Vachek byl autorem rozsáhlé literární tvorby, přispíval jako redaktor do řady časopisů a novin. Společně s Eduardem Fikerem patřil k zakladatelům české detektivní literatury.
634 Vančurovo náměstí Hradec Králové, Pražské Předměstí Náměstí 1946 Vladislav Vančura (1891–1942) byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér a původně lékař, který patřil k nejvýraznějším osobnostem české meziválečné avantgardy. Byl zakládajícím členem a prvním předsedou uměleckého sdružení Devětsil, členem KSČ (do roku 1929) a aktivním účastníkem kulturního i politického života. Jeho tvorba je charakteristická bohatým, poetickým jazykem, inspirací biblickou češtinou i hovorovou řečí, a snahou o zvukomalbu a jazykové experimenty. Mezi nejznámější díla patří Rozmarné léto, Markéta Lazarová či Obrazy z dějin národa českého.
635 Vavákova Slezské Předměstí Ulice Ulice je pojmenována podle Františka Jana Vaváka (1741-1816), obrozeneckého spisovatele a kronikáře, rychtáče Milíčevsi. Ulice vznikla v souvislosti s výstavbou průmyslového areálu v šedesátých a sedmdesátých letech.
636 Vážní Pouchov, Slezské Předměstí Ulice 1946 Ulice ležící v průmyslové oblasti je pojmenována podle mostní váhy, zřízené zde v roce 1895.
637 Ve Stromovce Třebeš Ulice 2005 Název ulice upomíná na dřívější přírodní charakter lokality, zarostlé hlavně travinami a náletovými dřevinami, ve které ke konci prvního 10. letí 21. století vznikla nová obytná zástavba.
638 Ve Svahu Roudnička Ulice Název ulice vyhází ze její polohy, nachází se ve svahu.
639 Věkošská Věkoše Ulice 1946 Ulici lze dohledat již na Indikačních skicách z let 1826–1830. Jednalo se o ulici, která jednak tvořila pomyslnou severní hranici mezi Pouchovem a Věkošemi, druhak tvořila také hlavní cestu mezi těmito vesnicemi. Výstavba v ulici začala již před první světovou válkou (dvojdomek čp. 8 a 10). V roce 1937 byla ulice již částečně zabydlená
640 Velehradská Třebeš Ulice 1992 Pojmenována podle moravského poutního místa Velehradu, jenž je historicky spojen s působením svatých Cyrila a Metoděje jako centrum křesťanské víry a slovanské vzdělanosti v 9. století, přičemž se později stal symbolem duchovního i národního obrození českého národa.
641 Velká Pouchov Ulice Pojmenována podle své velikosti – fakticky se jednalo o páteř Pouchova. Objevuje se již v indikačních skicách z první poloviny 19. století.
642 Velké náměstí Hradec Králové Náměstí 1990 Velké náměstí je historickým jádrem Hradce Králové, jehož počátky sahají až do 13. století, kdy se město stalo královským majetkem. Po staletí sloužilo jako hlavní tržiště, centrum správy i dějiště významných událostí, včetně korunovačních průvodů a vojenských přehlídek. Dominantou náměstí je katedrála sv. Ducha, založená roku 1307, a bílá radnice, která zde stojí od 16. století. V období baroka bylo náměstí doplněno o Mariánský sloup jako výraz díků za ochranu před morovou epidemií. V 19. století prošlo úpravami v souvislosti s bouráním městských hradeb a modernizací města. Název Velké náměstí v Hradci Králové má kořeny ve středověké městské struktuře, kde označoval hlavní tržiště a centrální prostor města. Označení „velké“ jej odlišovalo od menších náměstí nebo plácků v okolí, například od Malého náměstí či jiných lokalit s lokálním významem.
643 Větrná Svinary Ulice 2003 Ulice získala svůj název na konci června 2003 a podle oficiálního zdůvodnění nese svůj název podle své polohy v polích, kde se nebylo jak schovat před větrem.
644 Veverkova Pražské Předměstí Ulice 1929 František (1799–1849) a Václav (1790–1849) Veverkovi byli čeští vynálezci, bratranci z Rybitví u Pardubic, kteří roku 1827 sestrojili zemědělský nástroj zvaný ruchadlo – zdokonalený pluh, jenž půdu nejen obracel, ale i kypřil a drobil. František byl rolník, Václav kovář, a společně spojili praktické zkušenosti s technickou zručností, aniž by pomýšleli na zisk – svůj vynález nepatentovali a volně jej poskytovali ostatním. Ruchadlo se rychle rozšířilo, ale jeho autorství bylo později zneužito hospodářským úředníkem Janem Kainzem, který jej vystavil jako vlastní vynález pod názvem „Kainzpflug“.
645 Vilová Plačice Ulice 1981 Název ulice vychází z okolní zástavky.
646 Viničná Roudnička Ulice Ulice pojmenována podle historického pomístního názvu, který upozorňuje na lokality pozdně středověkých a raně novověkých vinic při Novém Hradci Králové.
647 Višňová Plotiště nad Labem Ulice 1990 Ulice se tak nazývá podle aleje višní a třešní, která v ulici. Dříve také nesla název První pětiletky, na počest prvního socialistického pětiletého plánu, který probíhal v letech 1949 až 1954.
648 Víta Nejedlého Slezské Předměstí, Hradec Králové Ulice 1958 Vít Nejedlý (1912–1945) byl český hudební skladatel, dirigent, muzikolog a publicista, syn Zdeňka Nejedlého. Studoval hudební vědu na Filozofické fakultě UK, skladbu u Otakara Jeremiáše a dirigování u Václava Talicha. Působil jako sbormistr a dirigent v Olomouci, kde se oženil se zpěvačkou Štefou Petrovou. Po okupaci Československa odešel do Sovětského svazu, kde se zapojil do kulturního i politického života. V roce 1943 se stal velitelem Hudební čety 1. československé samostatné brigády, základu pozdějšího Armádního uměleckého souboru. Zemřel na břišní tyfus během bojů o Dukelský průsmyk. Po válce nesl soubor jeho jméno a Vít Nejedlý se stal symbolem socialistického hudebního umění.
649 Vlčkovická Plačice Ulice Název ulice vyhází ze směru komunikace k obci Vlčkovice.
650 Voborníkova Plácky Ulice 1947 Ulice je pojmenována podle Karla Voborníka (1900-1945), člena KSČ v Pláckách, který zemřel v koncentračním táboře za protinacistickou činnost. Ulice vznikla v první třetině dvacátého století.
651 Vocelova Pražské Předměstí Ulice 1943 Jan Erazim Vocel (1802–1871) byl český romantický básník, dramatik, historik, zakladatel české archeologie jako vědního oboru a významný národní buditel. Narodil se v Kutné Hoře, studoval ve Vídni a Praze, a během života působil jako vychovatel, knihovník, redaktor i univerzitní profesor. Po roce 1850 se stal prvním českým profesorem archeologie a dějin umění na Karlo-Ferdinandově univerzitě a spoluzaložil časopis Památky archeologické a místopisné. Jeho literární díla, jako Meč a kalich, Labyrint slávy nebo Poslední Orebita, čerpají z české historie a nesou vlastenecký patos.
652 Vonešovy sady Hradec Králové Sady 1889 Jan Voneš (1842–1888) byl český právník, veřejný činitel a zakladatel okrašlovacího spolku v Hradci Králové. Působil jako sekretář krajského soudu, kde se aktivně podílel na kulturním a společenském životě města. V roce 1886–1887 inicioval vznik prvního veřejného parku v Hradci Králové, později nazvaného Vonešovy sady. Jeho cílem bylo zkrášlení městského prostoru a podpora občanské angažovanosti.
653 Vrázova Slezské Předměstí Ulice Ulice je pojmenována podle Enrique Stanko Vráze (1860-1932), českého cestovatele a fotografa, který procestoval různé části Severní, Jižní a Střední Ameriky, Asie a Afriky a ze svých cest přinesl mnoho předmětů, které později věnoval Národnímu muzeu,. Ulici lze dohledat již na mapách z první čtvrtiny 20. století.
654 Vrbová Slezské Předměstí Ulice 1977 Ulice se nazývá podle dřeviny vrby a vzhledem k pojmenování starších okolních ulic (Topolová, Lipová, Březová) lze usuzovat, že se MěstNV pokusil na tuto "sérii" navázat. Do roku 1942 nesla ulice název po malíři Josefu Mánesovi (1820-1871), který je považován za jednoho z nejlepších malířů krajin v Čechách. V letech 1942 až 1977 nesla název Nová.
655 Vrchlického Hradec Králové, Pražské Předměstí Ulice 1929 Jaroslav Vrchlický (1853–1912), vlastním jménem Emil Frída, byl v Lounech narozený český básník, dramatik, překladatel a literární kritik, původním povoláním učitel a později profesor literatury, který se stal vůdčí osobností lumírovců a jedním z nejplodnějších autorů české literatury. Jeho rozsáhlé dílo zahrnuje přes 80 básnických sbírek, řadu dramat a překladů, přičemž nejznámější je jeho divadelní hra Noc na Karlštejně a cyklus Zlomky epopeje.
656 Vřesová Malšova Lhota Ulice 2003 Vřes je vždyzelený keřík tvořící souvislý porost čili vřesoviště.
657 Všehrdova Pražské Předměstí Ulice 1911 Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 Chrudim – 1520 Praha) byl významný český humanistický spisovatel, právník a univerzitní mistr, který se stal děkanem artistické fakulty Karlovy univerzity. Původem měšťan, byl roku 1492 povýšen do šlechtického stavu a stal se místopísařem zemských desk, kde se zasloužil o studium a popularizaci českého práva. Jeho nejvýznamnějším dílem je právnická kniha O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery, která shrnuje a vysvětluje české zemské právo a staví se na stranu měšťanů proti šlechtě.
658 Vydrova Pražské Předměstí Ulice 1946 Stanislav Vydra (1741–1804) byl český matematik, pedagog, katolický kněz a významná osobnost národního obrození, narozený v Hradci Králové. V roce 1757 vstoupil do jezuitského řádu, studoval filozofii a matematiku na pražské univerzitě, kde ho vedli učitelé jako Joseph Stepling a Jan Tesánek. Po působení v Jičíně a Vilémově byl roku 1772 jmenován profesorem matematiky na Univerzitě Karlově, kde později působil jako děkan filozofické fakulty a v roce 1800 se stal rektorem univerzity. Vydra se zasloužil o rozvoj matematického vzdělávání, napsal řadu odborných spisů, včetně Historia Matheseos in Bohemia et Moravia cultae (1778) a Elementa calculi differentialis et integralis (1783).
659 Východní Věkoše Ulice 1946 Ulice byla vybudována ve čtyřicátých letech dvacátého století. Svůj název nese podle své polohy v rámci místní části Věkoše.
660 Výrobní Pouchov, Slezské Předměstí Ulice Pojmenována pravděpodobně podle své polohy v průmyslové zóně.
661 Vysocká Moravské Předměstí Ulice 1990 Ulice pojmenována podle směru k obci Vysoké nad Labem, což je historická obec na levém břehu Labe, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1073 ve spojitosti s Opatovickým klášterem. Název obce vychází z její polohy „vysoko nad Labem“ a souvisí s tvrzí, která zde byla založena kolem roku 1080. Vysoká hrála významnou roli v husitských válkách a dodnes si uchovává bohaté kulturní i přírodní dědictví.
662 Wintrova Pražské Předměstí Ulice 1942 Zikmund Winter (1846–1912) byl český historik, spisovatel a gymnaziální profesor, známý svými historickými romány a povídkami z období pozdního středověku a raného novověku. Narodil se v Praze, působil jako učitel v Rakovníku a později v Praze, kde se věnoval bádání o dějinách měst, univerzit a každodenního života v Čechách. Jeho nejznámější díla, například Mistr Kampanus, Rozina sebranec nebo Pražské obrázky, vynikají pečlivým studiem pramenů, barvitým líčením prostředí a hlubokým porozuměním lidským osudům.
663 Wolkerova Pražské Předměstí Ulice 1934 Jiří Wolker (1900–1924) byl český básník, dramatik a představitel proletářské poezie, narozený v Prostějově. Studoval práva a filozofii v Praze, kde se zapojil do Literární skupiny a Uměleckého svazu Devětsil. K jeho nejznámějším dílům patří sbírky Host do domu a Těžká hodina, v nichž spojil sociální cítění s lyrikou všedního dne. Zemřel ve 23 letech na tuberkulózu, přičemž jeho epitaf vtesaný na náhrobní desku zní: „Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než mohl srdce k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let.“
664 Wonkova Hradec Králové Ulice 1990 Pavel Wonka (1953–1988) byl český disident, obhájce lidských práv a poslední politický vězeň, který zemřel ve vězení komunistického Československa. Narodil se ve Vrchlabí, vyučil se automechanikem a jako právník-laik pomáhal lidem v právních sporech, čímž si vysloužil přezdívku „advokát chudých“. V roce 1986 se pokusil kandidovat jako nezávislý do Federálního shromáždění, což vedlo k dalšímu zatčení. Ve vězení byl surově bit, držel hladovky a trpěl zanedbáním lékařské péče. Zemřel 26. dubna 1988 ve vazební věznici v Hradci Králové na následky vyčerpání.
665 Za Hřbitovem Pouchov Ulice Ulice je pojmenována podle hřbitova u kostela svatého Pavla na Pouchově. Vznikla zástavbou od šedesátých let 20. století.
666 Za Humny Malšovice Ulice 1946 Název ulice odvozen po pomístního označení Za Humny, které označuje lokalitu přechodu mezi zastavěnou oblastí vesnice (za stodolou či za plotem) a volnou krajinou, představující louky, pole či pastviny nebo sady.
667 Za Jízdárnou Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vyhází ze její polohy, nachází se u místních stájí a jízdárny.
668 Za Kostelem Pouchov Ulice Ulice je pojmenována podle svého umístění u kostela svatého Pavla na Pouchově. Lze ji nalézt i na indikačních skiách, kdy byla ulicí katastrálně hraničící s obcí Věkoše.
669 Za Lípou Malšovice Ulice 1990 Ulice je pojmenována podle starší historické skutečnosti tedy, že v blízkém místě stávala zvonička s k ní přilehnou lípou.
670 Za Poštou Nový Hradec Králové Ulice Název ulice vyhází ze její polohy, nachází se za místní poštou.
671 Za Škodovkou Plotiště nad Labem, Kukleny Ulice 1992 Ulice nese svůj název podle své polohy, kdy svým tvarem kopíruje západní hranici Škodových závodů (ZVU). Tovární areál začal být budován roku 1869 a během své existence vystřídal několik názvů, včetně První česká akciová strojírna a Pražská akciová strojírna, načež byla v letech 1921 až 1953 včleněna pod Škodovy závody – odtud také současný název ulice. V roce 1953 název ustálil na Závody vítězného února, po sametové revoluci se pak začala využívat pouze zkratka ZVU. V letech 1945 až 1992 nesla ulice název podle Ivana Štěpanoviče Koněva, sovětského generála, jenž velel bojům na východní frontě a podílel se i na osvobození Československa a Berlína. V letech 1942 až 1945 ulice získala svůj název podle Fritze Todta, nacistického ministra zbrojního průmysl, který v únoru téhož roku zemřel.
672 Za Školou Slatina Ulice 1979 Ulice byla pojmenována podle své polohy.
673 Za Veterinou Věkoše Ulice 2009 Ulice vznikla v desátých letech 21. století a svůj název nese podle své polohy u Krajské veterinární správy a veterinární kliniky. Dne 24. listopadu 2009 schválilo zastupitelstvo města název (tehdy ještě slepé ulice) Za Veterinou.
674 Za Zelárnou Věkoše Ulice 1974 Ulice je pojmenována podle své polohy u zelárny, tedy podniku na zpracování zelí. Ta byla postavena roku 1907 jako družstevní podnik a byla k ní (a pro potřeby obce) přistavěna i malá elektrárna. Oficiálně pojmenována byla v březnu 1974.
675 Zadní Pouchov Ulice Ulice nese svůj název podle polohy, kdy vedla za domy směrem k dnešnímu letišti. Oblasti u jižního konce Zadní ulice se říkalo také U Familie.
676 Zahrádkářská Plotiště nad Labem, Svobodné Dvory Ulice 1951 Ulice nese svůj název podle zahrádkářů, tedy pěstitelů ovoce a zeleniny.
677 Zahrádkářská osada Bohdanečská Svobodné Dvory Osada Název osady odkazuje na osadu Bohdanečské Dvory, které byly v roce 1850 včleněny do Svobodných Dvorů. První zmínka o Bohdanči pochází z roku 1565.
678 Zahrádkářská osada Dolíky Svobodné Dvory Osada Název osady vychází z její polohy u místa známém jako "V dolíkách".
679 Zahrádkářská osada Hradečan Pražské Předměstí Osada 2017 Zahrádkářská osada Hradečan se nachází v části Pražské Předměstí v Hradci Králové. Patří mezi tradiční zahrádkářské kolonie, které vznikaly zejména v druhé polovině 20. století jako místo pro pěstování ovoce, zeleniny a odpočinek obyvatel města. Osada je tvořena desítkami parcel, na kterých si členové staví malé chatky a zahradní domky. V současnosti slouží nejen k pěstitelským účelům, ale také jako místo pro rekreaci a komunitní setkávání zahrádkářů.
680 Zahrádkářská osada Mír Pražské Předměstí Osada 2017 Zahrádkářská osada Mír v Hradci Králové vznikla v 50. letech 20. století jako jedna z mnoha zahrádkářských kolonií, které byly v té době zakládány pro rekreační i pěstitelské účely. Osada byla vybudována na půdě nižší kvality, často na bývalých písnících nebo nevyužívaných pozemcích, které si zahrádkáři postupně upravili a rekultivovali. V počátcích byla hlavní výzvou zajištění vody, což se podařilo vyřešit vybudováním vodárny napojené na řeku Orlici. Osada se postupně rozrůstala v několika etapách, členové si zde stavěli malé chatky a společně vybudovali i kulturní dům a další zázemí.
681 Zahrádkářská osada Polabí Třebeš Osada 2017 Ulice prochází stejnojmennou zahrádkářskou osadu nacházející se v blízkosti řeky Labe.
682 Zahrádkářská osada Slatina Slatina Osada 2017 Zahrádkářská osada je pojmenována podle místní části, ve které se nachází Dne 25. dubna 2017 schválilo zastupitelstvo její oficiální název.
683 Zahrádkářská osada Třešňovka Nový Hradec Králové Osada Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
684 Zahrádkářská osada U Labe Plácky Osada 2017 Zahrádkářská osada začala vznikat v roce 1969. V roce 2017 osada získala oficiálně název Zahrádkářská osada U Labe, aby se předešlo záměně se stejnojmennou ulicí na Moravském předměstí.
685 Zahrádkářská osada Věkoše Věkoše Osada 2017 Osada je pojmenována podle svého umístění v místní části Věkoše. Její oficiální pojmenování schválilo zastupitelstvo město dne 25.dubna 2017.
686 Zahrádkářská osada Zlatá růže Nový Hradec Králové Osada Původ názvu se nám bohužel nepodařilo odhledat. Alespoň prozatím.
687 Zahrádkářská osada ZVU Pražské Předměstí Osada 2017 Zahrádkářská osada ZVU se nachází v části Kukleny – Červený Dvůr v Hradci Králové. Je pojmenována podle někdejšího podniku ZVU (Závody Vítězného února), jehož zaměstnanci zde často měli své zahrádky. Osada vznikla v druhé polovině 20. století, podobně jako další zahrádkářské kolonie v Hradci Králové, a slouží především k rekreačnímu zahradničení a odpočinku. Zahrádkářské osady tohoto typu byly zakládány na městských nebo podnikových pozemcích, často na méně úrodné půdě, kterou si zahrádkáři postupně upravovali.
688 Zahradní Pouchov, Věkoše Ulice 1946 Ulice je pojmenována podle zahrádkářů, kteří bydleli v ulici.
689 Zahradnická Svinary Ulice Ulice vznikla v druhé polovině sedmdesátých let. Je pojmenována pravděpodobně podle zahrádek, které se na jejím místě nacházely.
690 Zákrejsova Malšovice Ulice 1933 František Zákrejs (1839–1907) byl v Poličce narozený český úředník, dramatik, literární i divadelní kritik a kulturní publicista, který působil jako redaktor a autor divadelních her. Vystudoval práva, pracoval v Poličce, na Žižkově a v Karlíně, a zároveň se aktivně věnoval ochotnickému divadlu a psaní – jeho hry jako Anežka, Král svého lidu nebo Červenobílá stolistka byly uváděny po celých Čechách. V Praze se stal výrazným kritikem v časopise Osvěta a obhájcem pravosti Rukopisů, zemřel v Náchodě a je pohřben na Vyšehradě.
691 Zalomená Roudnička Ulice Název ulice vychází z jejího tvaru, ulice je zalomená.
692 Zámeček Nový Hradec Králové, Třebeš Ulice od 16. století Název ulice odkazuje na Novém Hradci Králové při kopci svatého Jana postavený objekt zámečku (honosného měšťanského domu se zahradou), jenž byl zbudován okolo roku 1721 v barokním stylu a zbourán byl pak s rokem 1978.
693 Zamenhofova Pražské Předměstí Ulice 1946 Ludwik Zamenhof (1859–1917) byl polský lékař, lingvista a vynálezce mezinárodního jazyka esperanto. Narodil se v Białystoku, kde ho multikulturní prostředí inspirovalo k vytvoření jednoduchého a neutrálního jazyka, který by usnadnil dorozumění mezi lidmi různých národností. První učebnici esperanta vydal v roce 1887 pod pseudonymem „Doktoro Esperanto“. Zamenhof věřil, že společný jazyk může přispět k míru a porozumění mezi národy.
694 Zámostí Malšovice Ulice 1943 Název ulice odkazuje na jednu ze tří původních malšovických osad, tedy na Zámostí či Zamost, jež byla k roku 1927 připojena k obci Malšovice. Název osady je odvozen podle lokality nacházející se za dvěma (později až čtyřmi) mosty jsoucí z Hradce nad Labem směrem k vesnici Malšovice.
695 Zborovská Nový Hradec Králové, Třebeš Ulice 1998 Název ulice odkazuje na bitvu u Zborova (1.–2. července 1917), jež byla první významnou vojenskou akcí československých legií v první světové válce a která symbolicky potvrdila jejich bojové schopnosti a posílila mezinárodní uznání československého odboje za samostatný stát.
696 Zdeňka Wirtha Kukleny Ulice 1962 Zdeněk Wirth (1878–1961) byl český historik umění, památkář a kulturní politik, narozený v Libčanech u Hradce Králové. Patřil k zakladatelům moderní památkové péče v českých zemích a významně ovlivnil její organizaci i legislativu. Působil jako úředník Ministerstva školství a národní osvěty, akademik ČSAV a předseda Národní kulturní komise, která po roce 1945 rozhodovala o uměleckých konfiskátech.
697 Zelená Kukleny Ulice 1942 Název upozorňuje na charakter ulice vedoucí ke konci 19. století lokalitou polí a zahrad, přičemž samotný profil ulice měl až do doby svého vydláždění v roce 1926 charakter štěrkem vysypané cesty či nezpevněné prašné cesty.
698 Zemědělská Slezské Předměstí Ulice 1973 Ulice je pojmenována podle podniku Zemědělské stavby HK, který na této ulici ležel. Ulice začala vznikat v sedmdesátých letech v souvislosti s výstavbou průmyslového areálu.
699 Zeyerova Pražské Předměstí Ulice 1929 Julius Zeyer (1841–1901) byl český básník, prozaik a dramatik, významný představitel českého literárního symbolismu a dekadence. Narodil se v Praze v zámožné rodině, cestoval po Evropě a Orientu, což ovlivnilo jeho tvorbu plnou exotických a historických motivů. Jeho díla často čerpají z legend, mýtů a starých kronik, vyznačují se melancholií, touhou po ideálu a hlubokým smyslem pro krásu. Mezi nejznámější patří epická báseň Vyšehrad, román Jan Maria Plojhar, cyklus Tři legendy o krucifixu nebo drama Radúz a Mahulena.
700 Zieglerova Hradec Králové Ulice 1896 Josef Liboslav Ziegler (1782–1846) byl český katolický kněz, pedagog, básník, překladatel a vlastenecký spisovatel, narozený v Hradci Králové. V roce 1817 začal přednášet češtinu a literaturu na bohosloveckém semináři v Hradci Králové, kde založil českou knihovnu. Byl zakládajícím členem Českého muzea a redigoval pedagogický časopis Přítel mládeže. Prosazoval český jazyk v bohoslužbách a inspiroval tzv. vlastenecký křest, např. u Magdaleny Dobromily Rettigové.
701 Želivského Pražské Předměstí Ulice 1929 Jan Želivský (asi 1380–1422) byl český husitský kněz, kazatel a radikální vůdce pražské chudiny v počátcích husitského hnutí. Proslul svými strhujícími kázáními v kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském, kde burcoval lid proti církevním i světským autoritám. V roce 1419 vedl dav při první pražské defenestraci, která odstartovala husitské revoluční bouře. Stal se symbolem radikálního křídla husitů, ale pro své nekompromisní postoje byl roku 1422 zatčen a popraven na příkaz pražské městské rady.
702 Žitná Věkoše Ulice 1946 Ulice je nazvána podle obilniny žito. Oficiálně byla pojmenována v roce 1947.
703 Žižkovy sady Hradec Králové Sady 1971 Jan Žižka z Trocnova (kolem 1360–1424) byl v jihočeském Trocnově narozený husitský vojevůdce, původně zeman a královský čeledín, který se po smrti mistra Jana Husa stal jedním z hlavních aktérů husitské revoluce a jenž v praxi bravurně využíval defenzivní bojové taktiky zvané vozová hradba. Přestože během bojů oslepl i na druhé oko, nikdy neprohrál žádnou bitvu a stal se symbolem vojenské geniality a neústupnosti.
704 Gočárův okruh Hradec Králové, Malšovice Ulice Gočárův okruh v Hradci Králové je hlavní dopravní tepna města, budovaná od 20. letech 20. století podle urbanistické koncepce architekta Josefa Gočára. Jeho cílem bylo propojit historické centrum s nově vznikajícími čtvrtěmi a vytvořit moderní městský okruh, který usnadní dopravu a rozvoj města. Dnes okruh, jenž byl dokončen otevřením Orlického mostu v roce 1980, tvoří klíčovou část městské infrastruktury a symbolizuje přechod Hradce Králové k moderní architektuře a urbanismu.